V zajetí démonů 2

Wan jede po tisící stejnou notu, ale struny umí napnout pořád famózně, i když k tomu používá stále stejný skřipec a vlastně je vám trochu stydno, že mu to pořád žerete („My home!“). Což platí o první polovině. Ta druhá je trochu zmatený scénáristický bordel, kde nadvládu nadpozemského dětského castingu ukončí hrátky s triky a vypravěčská nerozvážnost. První díl je dramaturgicky sevřenější, byť vypraví vlastně o tom samém. (09.06.2016)

No ty krávo... Honza Wan mi dluží trenky, protože tohle už nikdo nevypere. Nechci nikomu kecat do života, ale dva dny před projekcí stojí za to hlídat si jídelníček a manikůru klidně přeložte na další měsíc. Rozdíl mezi hororem a hororem od Wana není ten, že by do nich Wan dával něco suprnovýho, on prostě jen ví, jak se to dělá. A já už naštěstí taky, takže příští jeho film budu sedět na kýblu. (10.09.2017)

Zhruba stejně dobrý jako jednička. V prvním díle mi sice byla asi o trochu sympatičtější ta šikanovaná rodina, ale duo Patrick Wilson / Vera Farmiga si stejně krade film pro sebe. Atmosféra funguje, líbí se mi Wanovo použití dobový hudby v daný době a lekačky fungujou (akorát jsem čekal větší finále s Valakem). Kvalitni horor. (03.07.2016)

Neviem či hodnotím druhú časť lepšie než jednotku z dôvodu, že som ju videl v kine, kde ma film viac desil a zaujal, alebo mal druhý diel v sebe niečo, čo mi v prvotnom Conjuringu chýbalo. V každom prípade som sa viac krát stihol zľaknúť, dokonca aj zasmiať (Ed, Edward.. Eddieeee), oceniť niektoré naozaj originálne lakačky a hrôzunaháňajúceho démona Valaca v podobe mníšky a Crooked Mana. Návštevu kina neľutujem, bol to skutočne atmosferický zážitok (P.S. bežne na horory do kina nechodím, ale myslím, že začnem - ak budú porovnateľne kvalitné ako v Zajatí démonov 2). (11.06.2016)

Na to, že si dal Wan s pokračovaním najlepšej americkej duchariny posledných rokov tak načas, je prekvapivo neprekvapivý. Nováčikov musí jeho famózny štýl ohromiť, je zkrátka o triedu vyššie než všetci strašiaci naokolo, ale kto už ho dobre pozná, pre uspokojenie potrebujete scenáristickú pridanú hodnotu. A tá tu nie je. Presun do Anglicka osviežil, ale priebeh riešenia prípadu Hodgsonových robí v žánrových klišé naopak kroky späť. (27.06.2016)