Železná maska

Takto podobně vypadala většina románů Alexandra Dumase, Paula Févala či Eugena Sue. Logika utekla na konec světa a žezlo přejal barvitý děj s náhodou jako hlavním hybatelem děje. Marais prokazuje, že zahraje i fanfaronského gaskoňce v letech - chraplavě kleje a neustále kecá a kecá (je to přece šlechtic ze zapadákova). Škoda, že občas souboje připomínají Spencera s Hillem - hlavně ta ke konci na starém zámku. Ale Maraisovo závěrečné vyznání při souboji je neodolatelné. A pokud si mám vybrat mezi českou lidovostí reprezentovanou Troškovými filmy a francouzským šermířským dobrodružstvím pro lid, Francie vyhrává na plné čáře. (18.12.2009)

Chtěl bych žít ve světě, kde jediná práce chlapa je dvořit se krásným ženám. Chtěl bych žít ve světě, kde se žena brání fackou a ne žalobou. Chtěl bych žít ve světě, kde ženská tahá chlapy za nos a je u toho zároveň k sežrání, ne na zabití. Chtěl bych žít ve světě, kde když mě nasere nějakej týpek, namíříme na sebe kordy a ne telefony. Chtěl bych žít ve světě, kde i lumpové mají styl. Chtěl bych žít ve světě, kde musím uštvat šest koní, než někam dojedu. Protože čím víc my to tady máme moderní, rovnoprávný a uhlazený, tím víc já chci bejt muž se železnou maskou na ostrově Svaté Markéty. (18.08.2023)

Je to příliš dlouhé (více než dvě hodiny!), takže kdyby to bylo kratší, zcela jistě by to i rychleji uteklo, takhle to bylo občas zbytečně natahované. JInak je to ale vcelku sympatická poloparodie (protože napůl se to bere docela vážně). Jean Marais je tradičně perfektní, trochu si tady utahuje ze svých typických rolí, ale tenhle D'Artagnan mu sednul. A mně taky, sympaťák jak vyšitý. Zápletka se záměnou dvou bratrů je nakonec taková vedlejší, ale vůbec to nevadí, protože Francouzi natočili další plmokrevné, sympatické dobrodružství s fajn akčními scénami a přidali i špetku svého typického humoru. Takže ve výsledku jsem velmi spokojen, protože tohle je prostě tak sympaticky namíchané vším možným, co by měl film tohoto žánru mít, takže stěžovat si nemůžu. Naopak, mohu jedině doporučit! 75%. (04.05.2019)

Sebeparodický dobrodružný historický film, který nevím jak tenkrát, ale dnes už potřebuje vstřícně naladěného diváka, protože těch scénářem připravených náhod, aby se mohlo nějak aspoň trochu smysluplně hrát dál, je tu přece jen příliš. Kdo má rád vážněji pojaté Maraisovy role v podobných filmech, bude poněkud vyveden z míry. Ale dá se to přijmout. (14.03.2012)

Lehce omšelá kostýmní podívaná, která si mě však získala tím, že se absolutně nebere vážně. D’Artagnan je v podání Jeana Maraise přesně tak lehkovážný a hravý, jak jsem si ho vždy představovala, a to přestože Marais už tady není žádný zajíček. Jeho snaha konečně se spojit (dejme tomu) s paní svého srdce, je pořád roztomile dychtivá a opravdu jsem mu přála úspěch. Leč, když Francie zavolá, přehluší i volání lásky…..   Svižně oddychová záležitost, u které mi ani nevadí nepříliš nosný či inteligentní děj. SHRNUTÍ: Když se ti dějiny motají do milostného života. (25.08.2021)