Sufražetka

Britský film o britských ženách a jejich touze po volebním právu. Je strašná škoda, že šla do kytek celá ta linka s Maud, protože jsem čekala nějaké rozseknutí. Pár hodin po projekci filmu mi přijde, že někdo viděl jedno dobové video a k tomu vymyslel příběh a vatu okolo. Což by samozřejmě nebyl problém. Kdyby ovšem ta vata nezůstala pouhou vatou, kterou nezachránila ani charakterní lékárnice v podání Heleny Bonham Carter a Meryl Streep v epizodní roli (stačilo nechat ty fotky v rámečku na zdi a z účasti Meryl bych měla stejný pocit). Carey Mulligan se snaží, seč jí síly stačí, ale jakmile se objeví na scéně politika, vztahy mezi ženami jdou stranou a všechny se rvou jak buldoci za svoje (volební) práva. Někdo tu moc tlačil na pilu a filmu to strašně uškodilo. (08.02.2016)

Měly ty ženský ale odvahu! Samozřejmě, živenou ze zoufalství, protože byly tak ubité a zahnané do kouta, že jim zbývala jen rezignace nebo vzpoura. A ony si vybraly boj. Prošlapaly cestu za cenu vlastních životů, a tak by byl čirý nevděk na ně zapomenout, nebo si aspoň neuvědomit, že kdysi takové ženské žily a díky nim se svět pohnul směrem, kterým jdeme dodnes. Ony nejsou mírně legrační figurky z dávných časů, jsou to bojovnice! Ale film o nich je nepříliš nápaditý, spíš popisný a vyplňuje předem jasný průběh děje. /9. 8. 17./ (09.08.2017)

Carey Mulligan dobové filmy veľmi svedčia, v tomto prípade však snímok trochu zaostal za očakávaniami. Až moc nátlakové a tematicky pomerne povrchné. Všetko tu je rozdelené do dvoch škatuliek: trpiace ženy a barbarskí chlapi bez súcitu. Pritom to určite až také jednoduché nebolo. Cieľ je jasný - čo najviac pocitovo zasiahnuť diváka. Výprava a kostýmy však boli našťastie veľmi slušné, takže film je príjemný aspoň na pozeranie. 60/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (11.02.2016)

Moc jsem od filmu nečekala - dokonce se přiznám, že mě tématika ženských práv příliš nelákala, ale nakonec to rozhodně stálo za to! Všichni by měli Suffragette povinně vidět, zejména proto, že debata rovnoprávnosti je aktuální i dnes, více než sto let po zde zobrazených událostech. Kolikrát mi naskakovala husí kůže při pohledu na to, co všechno si tyhle statečné ženy musely vytrpět kvůli prostému přání, aby jejich názory měly ve společnosti stejnou váhu jako ty mužské. Film bych vystihla dvěma výrazy (omluvte angličtinu): eye-opener a must-see . Taky bych ráda podotkla, že se nejedná jen o sérii protestů rozzuřených žen, hlavně se tu hraje na emoce, vkusně a s mírou. Carey Mulligan podává naprosto bravurní výkon, nominace na Oscara by mě u ní vůbec nepřekvapila. Celé herecké obsazení je více než uspokojivé a jména jako Helen Bonham Carter nebo Meryl Streep už snad ani není třeba zmiňovat. // "We break windows. We burn things. Because war is the only language men listen to." // "We're in every home. We're half the human race, you can't stop us all." (22.10.2015)

Mal som pocit akoby tento film nakrútila banda komunistických feministiek. Chápem, že v industriálnej spoločnosti nebol život ružový ale tá nadradenosť buržoázie a zachytenie mužov ako úplných zloduchov bolo troška prehnané. Niektoré dramatické momenty boli síce úchvatné ale ináč nuda, komornosť ktorá si pýta Oscara spolu s rovnakým filtrom ako filmy podobnej túžby ma už vôbec nepritajujú. Koniec je tiež klasické klišé, kde príbeh musí dorozprávať text, uznávam, že u American Sniper (2014) mi to nevadilo ale tam bola aspoň zápletka poctivo nakrútená. Nehovorím, že je to úplne zlé ale mňa to vôbec nezaujalo. A s tým, že na konci vytiahli. klasickú rozprávku "ide skutočný príbeh", mi privodili nevoľnosť. Starý vtip, ktorý už nieje vôbec vtipný. (12.01.2016)