Ďáblova krása

Priznám sa, že som Clairovskej verzii faustovskej legendy dával štyri hviezdičky s ťažkým srdcom. Na režisérovi, hercoch i ostatných je vidno, že film nerobili žiadni amatéri, ale na druhej strane sa mi zdá, že Clair sa pokúšal do filmu vložiť viac, než bolo únosné. Výsledkom bola istá roztrieštenosť až nezrozumiteľnosť a nevhodný záver. A tak, ako sa mi málo pozdávala režisérska koncepcia filmu, tak sa mi veľmi pozdávali herecké výkony, obzvlášť keď si uvedomíme 70 ročný odstup od vzniku filmu. A počítajú sa aj slabé štyri hviezdičky. (26.10.2018)

Jméno scénáristy a režiséra filmu René Claira, autora u nás známých a vysoce ceněných filmů „Slaměný klobouk", „Pod střechami Paříže", „Ať žije svoboda", „Milion", „Poslední miliardář" a jiných, režiséra, jenž je trvale zapsán do historie světové kinematografie jako tvůrce veseloher napojených životem a vtipem lidu Paříže, nás zavazuje k pečlivému hodnocení. I jméno druhého scénáristy není u nás neznámé. Národní divadlo hrálo po revoluci drama Armanda Salacroua. Není jistě nezajímavé i to, že autoři filmu pod vlivem mírového hnutí ve Francii a Itálii (film byl natáčen v obou zemích) změnili původní koncepci burleskní faustiády na dílo, které by protestovalo proti zneužití atomové energie a hrozící válce. Film měl proto ve Francii, zvláště v kruzích pokrokové inteligence, velký úspěch. Scénář filmu byl literárně zpracován básníkem J. Marcenacem, otiskován v pokrokovém deníku Ce soir a vydán knižně; končil stockholmskou mírovou resolucí, kterou také ihned podepsali dva hlavní představitelé filmu Michal Simon a Gérard Philipe. Ale již G. Sadoul, známý francouzský filmový historik a kritik, připomíná, že Clair nedovedl pokrokové myšlenky vyjádřit jasně a nekompromisně. — Co však film přináší pro nás? Je dokumentem, že obrovské mírové hnutí má vliv i na ty umělce, kteří z různých důvodů s ním ještě plně nesplynuli. Ale současně nás poučuje i o ideovém zmatku těchto umělců. Je na příklad pravda, že Clair říká filmem „ne" válce a atomovým bombám, že ukazuje zničení příprav hromadného vraždění ve válce a označuje tyto přípravy za dílo ďábelské, ale na druhé straně říká „ne" i vědeckému pokroku. To je tón, s kterým jsme se setkali v Clairových dílech již několikrát. A není to ani náhodné: zneužití vědy imperialisty k tomu dává silný podnět. — Musíme se dívat na „Ďáblovu krásu" jako na film, který vznikl v kapitalistické Francii z nákladů kapitalisty a prošel ohněm censury: proto film má právě vzhledem k objektivním i subjektivním podmínkám svého vzniku rysy pokrokové i méně pokrokové. A nezapomínejme ani na to, že jde o komedii, která, i když zůstává pozadu za předválečnými Clairovými filmy, presto nese pečeť tohoto mistra veselohry. Filmový přehled 29/1953 (07.11.2008)

Skvělý herecký výkon Michela Simona. 1) Má nostalgie z dětství je stále pěkná, i když dnes film sleduji již bez fascinace tématem ani Gérardem Philipem. 2) 28letý Gérard Philipe (omládlý Faust) odvádí svoje, nicméně po herecké stránce si film pro sebe doslova ukradl 55letý Michel Simon (dvojrole Mefista a Fausta). 3) Spoiler. Aby mohl film skončit happyendem, musí se Faust projevit jako nezodpovědný debil. Bylo tohle nutné? (01.02.2016)

“Fauste, ubíjíš poslední hodiny svého života. Tvé vědomosti tak tak stačí změřit to, co nevíš. Bezpečně víš pouze to, že beze mě nemůžeš nic. Ale skrze mě víš, že můžeš získat vše… Jenže ty se bojíš. Ty máš strach, Fauste…“ Fauste, celý život jsi zasvětil vědě. Málo jsi užil světský radovánek. Jsi vážený a ctěn, ale také tak velmi sám. Ďábel ti nabízí vše, co může učinit člověka šťastným. Budeš mladý, krásný, moudrý a bohatý. Krásné ženy ti budou ležet u nohou. Stačí tak málo… Podepiš a zaprodej svou duši! Goethův Faust, geniálně stále platný, v elegantním francouzském balení. Šarmantní Mefistofeles Michela Simona, jehož jazyku jen opravdu čistá duše odolá. Jak by mohl odolat Faust, obdařený ďáblem naivní dychtivostí mládí? Zvlášť, když “pravé peklo je zde na zemi, ať je to bída, opuštěnost nebo lidská zloba…“ Fauste, dostáváš možnost zlepšit svět. Člověk je však tvor slabý. Sláva a bohatství vábí… Proč jsi stále nespokojen? “ Co ještě můžeš chtít ty, který jsi mladý, moudrý a bohatý. - Ale to všechno nic není…“ Pochopíš, Fauste, nakonec, co má skutečnou cenu? “Peklo není tak kruté jako lidé, Lucifere, slituj se nade mnou…“ Season Challenge Tour 2015 – týden s největšími francouzskými filmy (10.09.2015)

Zábavná variace na "Fausta", která je skutečně pěkná tím francouzským lehkým humorem, kdy se ani trochu nepřehání, spíše se pak jde do dramatu než do komedie. Tohle nemá být groteska, tohle má být snímek, který něco řekne, který ukáže, jací lidé jsou a co jsou schopni udělat, když k tomu mají možnost. (17.07.2017)