Drákula

Jedno z nejlepších filmových zpracování Stokerova románu. A to i přesto, že Langella se v démoničnosti nemůže rovnat legendám, jakými byli Lee nebo Lugosi. Badhamův Dracula se však může pyšnit něčím, čím jeho starší bratříčkové nemůžou: parádní výpravou a silnější naléhavostí. Ta vězí především v ponurosti: divák si tu do sytosti užije spoustu mlhy, špíny a bláta. Mezitím se pokochá interiérem Drákulova hradu a neunikne ani před děsivou prohlídkou zatuchlé podzemní kobky plné krys a netopýrů. Samozřejmě nechybí povinné vysávání krčků a působivá lekce lezení hraběte po stěnách hradu. Hudba a obsazení jsou už jenom šlehačkou na tomhle lahodném gotickém dezertu. (04.12.2012)

Poctivý zážitek z časů, kdy studia neváhala vrazit dobré prachy do výpravy a výtvarné stránky filmu. Film má temný depresivní styl, na studiový film tehdejší éry má lahůdkové násilí a nejede tak úplně podle klišé (s knihou nesrovnávám, protože jsem jí nikdy nečetl). Langella jako Dracula je obsazen výborně a společnost mu dělají další dobří herci, co dodat. (21.10.2011)

Badhamův Drákula doplácí kromě příliš pietního zpracování na své stáří. Je to s ním jako s autem. Padesát a více let staý vehikl bude už navždy ceněným veteránem, zatímco dvacet let starý auťák je bezcenný vrak. Pro filmové fanoušky zhýčkané možnostmi moderních trikových technologií obsahuje Drakula příliš málo efektů a pro milovníky klasiky ještě není dost starý na to, aby se stal objektem adorace. Režisér Badham pojal svého Drákulu spíš jako romantický milostný střet v hororových kulisách. Jeho hrabě je spíš takový floutek a vášnivý milovník, který svým obětem ubližuje jen jakoby mimochodem a někdy vlastně nerad. Tím ovšem svého zlosyna Badham zlidštil, není to zkrátka takový děsivý netvor, vlastně spíš tragická postava. Romantizujícímu pojetí odpovídá výběr exteriérů i (dobrých) hudebních motivů. Režijně je to pojaté jako artová záležitost, tím se ovšem Badham vzdal lákavých možností využít prvků "pokleslé" erotiky - milostné scény jsou snímané přes červený filtr. Herecky slušně a zajímavě obsazené, Franku Langellovy nicméně chybí větší dávka záporného charisma. Celkový dojem 65 %. (05.01.2008)

Kdyby některé kopulačně-sací scény nebyly trikově zcela nezvládnuté, a tudíž směšné, kdyby některé kříže nevypadaly spíše jako příložníky atd., hodnotila bych možná i výše. Adaptace oplývající mrazivou atmosférou, kterou korunuje výborně obsazený Langella a krásně otevřený konec (díky těmto pozitivům, pak divák odpustí určitou naivitu a odchylky od knižního originálu). Tenhle Dracula je charismatickým aristokratem, nikoli efemérním hejskem nebo slizkou kreaturou se špínou za nehty. Poněkud nedoceněný film. (07.06.2010)

Prvé, čo sa mi na filme nepáčilo bola postava samotného Draculu a jeho hereckého predstaviteľa. Už som videl veľa verzii o tejto legendárnej postave a Frank Langella nemal vobec takú charizmu ako Ch. Lee a ani takú mystiku, ktorú dával do tejto postavy Bela Lugosi. Naozaj škoda tej voľby, lebo i keď snaha od neho určite bola, ale nedokázal naplniť vysoko nastavenú latku od týchto dvoch pánov a skoro ako desivý, mi Dracula pripadal akoby tajtrlík, ktorý sa tam ocitol omylom. Ale to je naozaj len jediná chyba tohto filmu, lebo inak má často silnejúcu atmosféru. Vypráva je úžasná či je to temna rezidencia Draculu alebo cintorín, ktorý pod sebou ma sieť tajuplných chodieb a práve kvôli nim som si spomenul na Phantasm u ktorého niečo podobne tiež bolo. A herecky musím spomenúť hlavne Laurence Olivier a Donald Pleasence, ktorý podľa mna svojim dôvtipom zatienili aj samotného Draculu, tí to tam ťahali po celú dobu.  Má to určité plusy, ale aj nejaké mínusy, silné 3*. (26.06.2023)