Trabantem Jižní Amerikou

Tuhle sérii, jsem zvládal úplně celou na jeden zátah a vůbec mi nevadila celková stopáž! Sledoval jsem totiž tak úžasné dobrodružství party skvělých lidí, že bylo celkem dost okamžiků, kdy bych si to chtěl vyzkoušet taky! S tím co bylo k dispozici se vydat na takovouhle cestu, to už člověk musí mít duši blázna, mozek dobrodruha a tělo sportovce. Já nesplňuji ani jedno kritérium, takže budu sedět doma a prožiju si to v teple a pohodlně doma :-) (13.12.2014)

Úžasná cestovatelská sága o tom, jak několik šílenců jelo přes Jižní Ameriku v polorozpadlých autech a na jedné staré motorce. Nejde jen o ten nápad, ale tím, že je divák u všeho co naši partu potká, má pocit že jel s nimi. Dokument je bezprostřední jak jen nejvíc může být, nikdo z výpravy si na nic nehraje a vše berou s humorem a to i když se nedaří a nervy pracují. Co je na tomto doku-seriálu tak výjimečné je, že se podařilo velice citlivě zkomponovat nádherné scenérie, cestovní záběry, záběry z ruční kamery, záběry s dialogy výpravy a to vše velmi živě a profesionálně sestříhat, tak že se divák rozhodně nenudí a vše si v klidu může vychutnat. Kromě toho má Trabantem Jižní Amerikou jisté "vyšší kouzlo", ve kterém je skryto i vše ostatní co z výpravy přímo vyplývá: když je nejhůř vždy se najdou lidé co ti pomohou a nebo to, že občas je dobré podívat se na svět z druhého konce planety. (19.06.2014)

100%. Špičkově zábavný cestopis, kde kultury jsou tak trochu vedlejším produktem, přičemž hlavní roli tu hrají zážitky a dobrodružství samotných cestovatelů a jejich dopravních prostředků. Sympatická parta lidí, kteří se prostě rozhodli, že dokáží něco, "co nejde". Pravdou je, že o jednotlivých zemích, jejich kulturních specifikách a památkách se tu nedozvíte příliš mnoho, ale energie, síla a humor, kterými je tento cestovatelský klenot nabitý, nemají v cestopiseckém světě precedens. Měl jsem tu čest účastnit se maratonského promítání tohoto seriálu v pražském kině Světozor za přítomnosti Dana Přibáně, a musím říct, že je to člověk na svém místě. Neskutečná jízda, kterou vystihuje geniální citát z plakátu od Charlese Bukowskiho: "Svět patří těm, kdo se neposerou." Egu, Bagu a ostatní byli velkým zážitkem i pro mě jako pouhého diváka. (22.06.2014)

Na dokureality je to docela slušné. Vzhledem k neměnnému, i když svižnému tempu, je půlhodinová stopáž jednotlivých dílů tak akorát, aby nedocházelo k diváckému pocitu monotónnosti. A je to dobře i vzhledem k rejžově narcistní potřebě ukázat se v co největším množství záběrů - jeho rádobyhumorné hýkání plné vytlemeného ultrapražského přízvuku je ve větších dávkách opravdu obtížně stravitelné. Ostatní účastníci jsou naštěstí sympatičtější, ale jejich cestovní problémy a pseudoproblémy těžko nahradí skutečnost, že o životě domorodců z míst, kterými výprava projíždí, se divák nedozví skoro nic. Za největší klad seriálu považuju obrazový materiál, který je obdivuhodný nejen z hlediska množství a pestrosti. Tady je třeba si uvědomit, že pořídit tolik záběrů od detailů až po velké celky aut v krajině musí nutně zdržovat a i jinak komplikovat průběh cesty. Tím spíš je třeba ocenit vysokou výtvarnou kvalitu práce kameramanů. A díky tomu se slušně (až na tu zmíněnou slabší práci s tempem) předvedl také střihač, který měl z čeho vybírat. (10.06.2016)

Asi jsem si měl rovnou na začátek pustit tuhle seriálovou verzi. Dohromady celkem pět hodin cestopisu po Jižní Americe v trabantech. Není to už tak strhující a je to místy trochu hluché, ale stejně si nemůžu pomoct, ty lidi mě baví. A ta spousta nepoužitých scén, které se nedostaly do výrazně kratšího filmu, stojí za to vidění, protože celkově dokresluje atmosféru a vztahy. (24.11.2015)