Belgica

V nedávné době druhý francouzský, i když v tomhle případě spíše více belgický snímek, který se věnuje relativně mladým lidem, snaží se zachytit určitou atmosféru a vlastně i dobu. A to se mu daří, stejně jako se to podařilo snímku "Après mai", ale mě prostě nedovedou postavy zaujmout, stejně tak ani příběh mě nebere. (20.06.2016)

V něčem nadměrně schematické a navzdory solidnímu zvukovému duševnímu vosku to nohu na plynu neudrží celou stopáž, ale vztah a charakterová kresba dvou ústředních postav jsou znamenité, navíc Van Groeningen si vedle rozeřvaných pasáží obstojně poradí i s řešením tišších momentů. Celkově příjemná kocovinka. #kviff2016 (05.07.2016)

Pořád mám dojem, že Belgica je především reklamou na současnou/lehce minulou belgickou klubovou scénu... ale možná se pletu. Určitě je příjemná na pohled i na poslech, drama v ní občas vázne (na druhou stranu občas se i skutečně podaří). Hodně mi ve spojitosti s ní přicházel na mysl Human Traffic, takovou nějakou společnou klipovitostí (jinak jsou to ale samosebou hodně odlišné filmy). Ovšem musím říct, že nejokouzlujícím (to je slovo:)) momentem pro mě byla scéna, kdy Frank smetal ze země na lopatku střepy z talířů, které chvíli předtím vzteky rozmlátila jeho žena, a poté ji, jen tak smířlivě a lehce, zametl i po zadku:) To je prostě ze života a takhle upřímných momentů tam bylo víc, takže proto nakonec ta půl hvězda navíc - tři a půl. (19.08.2016)

"Turn Off The Lights!" Prostředí atraktivního hudebního klubu jako Noemova archa, nabízející dočasný únik z neútulného psího útulku a vlezlého sychravého počasí v jejímž útulném podpalubí příjemně vyhřátém živočišným teplem roztančených těl, propukla po krátké horečce sobotní noci ponorková nemoc, která tento biblický koráb málem proměnila na Titanic. (16.07.2016)

Snad všechny nás někdy napadlo, jaké by to asi bylo, vlastnit bar. Jak velká paráda by to byla. S největší pravděpodobností by nastal pravý opak. Podobnou situaci prožívají dva bratři, kteří společně v Brusselu vybudují úspěšný bar/klub/hospodu (prostě něco takového) až jim všechno nakonec přeroste přes hlavu a mezilidské vztahy budou tím největším kamenem úrazu (což ostatně už od začátku čekáte). Námětem atraktivní belgické drama, které ovšem lehce doplácí na přepálenou stopáž a poměrně hodně hluchých míst a postupem času i stereotypu. Závěrečná gradace je příjemným osvěžením, ale výsledný dojem výrazně nevylepšila. (25.12.2016)