Země, odkud přicházím

Tohle není film pro děti, aspoň ty naše ho odzívly i přes všechno ježíškování (ve skutečnosti pèrenoëlování čili santaklausování, viz příchod krbem a reklamní papundekl s červeným tlusťochem na ulici, to jen ten dabing je z dob, kdy ještě bylo s ohledem na Hollywoodem dosud nepřeválcované české publikum přirozenější říkat Ježíšek místo Santa), ani pro normální dospělé, pro ty je tam zase toho Ježíška moc. Nacházíte-li se ovšem někde na pomezí těch dvou světů, tj. jste-li dospěláci s náladou na něco infantilně hravého, a máte-li navíc slabost pro francouzské šansony, užijete si to velmi. (25.12.2012)

Chápu to jako hommage Gilbertu Bécaudovi, a jako takovou ji přijímám. Pohádka "o zemi, odkud přicházím, a v níž panuje jen ticho", sice moc tomuto celkem hlučnému filmu neodpovídá, ale i tak to drží Bécaud ve své zpívající dvojroli pohromadě. Na druhé straně (přece jen geniálnější než bécaudovské) zpíva Jacques Brell v jedné ze svých posledních nádherných písních: "La vie ne fait pas de cadeau! / Et nom de dieu! / C`est triste Orly le dimanche / Avec ou sans Bécaud (Život nenaděluje dárečky! / a himlhergot! / Jak smutné je nedělní Orly / s Bécaudem či bez něho" (Orly, album "Les Marquises"). Je tato písnička určitou aluzí na film? Těžko říct, ale řekl bych, že ano. (27.12.2018)

Bol som mimoriadne zvedavý, aký to je vlastne film, na ktorý si pamätám vyše päťdesiat rokov. Samozrejme, že sa dostavilo sklamanie. Marcel Carné bol slávnym režisérom a Gilbert Bécaud slávnym spevákom. Napriek tomu sa im podarilo nakrútiť vianočný film s tuctovou zápletkou, veľmi slabučkými hereckými výkonmi a jednou príťažlivou, ale donekonečna, reprízovanou pesničkou. Nečudo, že som išiel s hviezdičkou dolu. Zo spomienok sa nedá vyžiť. (25.12.2012)

Jako malá jsem to viděla dobrovolně povinně dvakrát.Seděla jsem vedle táty a on si broukal tu nádhernou písničku a neustále mě dopředu upozorňoval, co bude následovat.Ani mě to nevadilo, protože to vánoční město, dýchající atmosférou čehosi krásného, toho, co určitě přijde, to mě učarovalo. A i když jsem film viděla potřetí a již jako dospělá, byl stále kouzelný. Jen už táta zrovna vedle mně neseděl a najednou to předvídání a možnost si s Gilbertem v triu potichu zazpívat, malinko chyběla ... (27.12.2014)

Tohle je opravdu nejlepší si pouštět o Vánocích, kdy jste v té správné atmosféře, nechcete se nechat ničím trápit a prostě si jen chcete užít příběh, který je hezký, vtipný a navíc se v něm něco děje. Poetika tohoto filmu vás ale může potěšit i mimo vánoční čas, protože je prostě milé a lidské. To už není jen Vánocemi. (05.03.2015)