Země, odkud přicházím

Moc pkný vánoční příběh, bez zbytečných kýčů a "symbolů" vánoc,jenom s atmosférou a JEŽÍŠKEM, ne ddou mrázem, nebo santa klausem. Krásné melodické písničky, příjemné herecké výkony, je to mile vtipné, pohádkové a s krásnými kostýmy.Když e tak dívám na hodnocení, tak t asi v televizi moc čato nevysílají, což je škoda. Ale když e dívám, tak ani po včerejší projektci na české televizi moc komentářů nepřibylo, na rozdílod jiných vánočních sraček. Je to škoda, protože to stojí za vidění. (25.12.2012)

Vlastním TV rip nahraný ještě z dnes již neexistující ČT3 - a proč to říkám? Protože o tenhle kouzelný jednoduchý příběh o dvou v jádru dobrých dvojnících ve vysílacích schématech našich televizí jen tak nezavadíte. V českém znění v hlavních rolích Dana Batulková a Jan Jiráň (ČST 1992), přičemž především Jiráňův ryze civilní a možná až místy ostýchavý projev je naprosto kouzelný, je to nevšední a v dabingu neznámý hlas, s výborně zvládnutou intonací, který narozdíl od velké části dabérské obce své dialogy ani trošku nepřehrává, jemné pohlazení po duši. A krásné francouzské písničky, nepředabované, jako bonus k tomu všemu. (29.01.2011)

Bol som mimoriadne zvedavý, aký to je vlastne film, na ktorý si pamätám vyše päťdesiat rokov. Samozrejme, že sa dostavilo sklamanie. Marcel Carné bol slávnym režisérom a Gilbert Bécaud slávnym spevákom. Napriek tomu sa im podarilo nakrútiť vianočný film s tuctovou zápletkou, veľmi slabučkými hereckými výkonmi a jednou príťažlivou, ale donekonečna, reprízovanou pesničkou. Nečudo, že som išiel s hviezdičkou dolu. Zo spomienok sa nedá vyžiť. (25.12.2012)

Vseobecne na francouzskych filmech obdivuji, jak umi bez rozdilu zanru do snimku udat temer vzdy dobrou atmosferu. Zeme, odkud prichazim neni vyjimkou, zvlast, kdyz se na film divate na Stedry den... Zaujme predevsim Gilbert Becaud ve dvojroli a pisnicky ponechane v puvodnim zneni. Scenar me ale zase tolik nezaujal a pokud se odprostim od vanocni sentimentalnosti, nemohu dat vice nez tri hvezdicky. (25.12.2012)

Jako malá jsem to viděla dobrovolně povinně dvakrát.Seděla jsem vedle táty a on si broukal tu nádhernou písničku a neustále mě dopředu upozorňoval, co bude následovat.Ani mě to nevadilo, protože to vánoční město, dýchající atmosférou čehosi krásného, toho, co určitě přijde, to mě učarovalo. A i když jsem film viděla potřetí a již jako dospělá, byl stále kouzelný. Jen už táta zrovna vedle mně neseděl a najednou to předvídání a možnost si s Gilbertem v triu potichu zazpívat, malinko chyběla ... (27.12.2014)