Kobry a užovky

Pecka. Uvěřitelné sociální drama se spoustou skvělého a hlavně zcela přirozeného (!) humoru. Oba Hádkové v rolích dvou (rozdílných) životních ztroskotanců jsou naprosto skvělí. Jan Prušinovský je fakt talent s velmi osobitým autorským rukopisem, jehož každý nadcházející filmový i seriálový projekt je hoden velké pozornosti. Spolu se Ztraceni v Mnichově český film roku. 90 % (22.07.2015)

Kobry a Užovky jsou pecka. Konečně českej film, kterej je ukotvenej v realitě a přitom se nesnaží pojmout sociální vprdelismus v globální šíři. Prostě se soustředí na dva bráchy a ti bráchové jsou přesní. Herecká jízda. S Kryštofem dám v létě na LFŠ disco! A třeba ten reprák letos shodím já... Jo a Bratři Orffové (Na hadím ocase) tam fakt sedli. ---- Více v recenzi na 25fps. (06.02.2015)

„MÁM PLÁN…“ /// Českej film o zvláštní cestě ke štěstí, kterej zanechá stopu na duši. Neuvěřitelní Hadi a nepříjemnej příběh o lidech, kterejm moc nerozumím, ale vím, že jsou tady všude. Naprosto normální dialogy jsou vypouštěny z úst přirozeně, což není jen zásluha Prušinovskýho, ale určitě taky scénáře. Hodně mi to připomnělo severský sociální dramata (to má bejt kompliment!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se hlasovat v Českým lvovi. 2.) Mám pytlík plnej modrejch pilulek. (P.S.: Jestli už máš plnej jenom pytlík – tak je pozdě!) /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (27.10.2015)

Koncert mistra Prušinovského a bratří Hádků. Už tato tvůrčí konstelace slibovala skvělou podívanou, ale netušil jsem, do jaké "depky" se to vrhám. Dialogy byly vypilované do posledního detailu a po dlouhé době, z českých luhů a hájů, nešustily papírem. Jen některé zvraty byly až trochu moc čitelné, ale to bych nejspíš chtěl od prakticky debutanta na scenáristickém postu asi příliš. Nicméně jeho mládí je tu znát v tom nejlepším možném slova smyslu a těším se na jeho další tvorbu. Je fajn vědět, že se v posledních letech objevují takové naděje v profesi, která je (nebo by měla být) základním kamenem a srdcem všech filmů. Poslední hvězdičku přihazuji za ten až hmatatelný a zatuchlý zmar všech postav a okolního prostředí Kralup nad Vltavou a především za výtečný soundtrack! (13.03.2016)

Premiérové ohlasy byly nejen pozitivní, ale čišelo z nich dokonce nadšení, jako by sportovní klub ze zapadákova potácející se na dně tabulky zvítězil nad šampiónem z velkoměsta. Objevovaly se výrazy typu "konečně český film světové úrovně" apod. Protože takový jásot zněl českou kotlinou už vícekrát a posléze jsem následně musel korigovat svá velká očekávání, přistupoval jsem k filmu s rezervou a přesto můj verdikt tentokrát zní: za dlouhou dobu několika měsíců jde o můj nejlepší zážitek z kina a od loňského úspěchu Cesty ven je to první český snímek, který stojí za výpravu do kina. Je tomu tak především díky výbornému herectví bratří Hádků a atraktivnímu zobrazení komunity maloměstských outsiderů - lidí bez vzdělání, bez zázemí, často bohužel i bez odpovědnosti a sociální inteligence. Oba filmoví bratři mají svůj plán, ten Užovkův je ambicióznější, jen poněkud háklivější na vnější ohrožení. Slabinu vidím ve scénáři, kdy vlastně nevím, co je předmětem režisérova zájmu. Konfliktní vztah bratrů ukončený zásahem zhůry? Přátelství rozdělené vězeňskou zdí? Ani tady nevidím zásadní dramatický konflikt, ve tvrdě pragmatickém prostředí české společnosti vypadá Užovkovo rozhodnutí racionálně a režisér vytváří morální dilema, které, obávám se, vlastně pro převážnou většinu diváků neexistuje. Snímek se dotýká řady problémů, ale nikdy a nikde nejde na dřeň. Co je nejhorší, závěr mi přijde bezradný, navíc i nedůvěryhodný. Vzestupu některých filmových nýmandů rozumím. Antihrdina nedávno zhlédnutého amerického dramatu Slídil je příkladem postavy, které přerod z bezvýznamné nuly v nebezpečného hráče, co jde tvrdě za svým, můžete věřit. Užovka ale velkým hráčem není a takovým jako on není v reálném světě souzeno hrát roli kápa. Celkový dojem: 65 %. (02.04.2015)