No Game, No Life

Geniální, ale možná až příliš krátké... finální souboj mi přišel vcelku slaboučký, i když geniálně využité MPC.... čekal jsem od bouřlivé krve trochu víc. Nejlepší byl asi slovní fotbal... Vůbec má nejoblíbenější postava.. jednoznačně geniálně perverzní anděl smrti... knihomol na volné noze. :3 rozhodně se těším na druhou serii... která bohužel asi nebude. :] (19.03.2016)

50% - Ecchi a fan service, 50% - predimenzovani geniovia. Podme teda k prvej polovicke. Tvrdit, ze Japonci su posadnuti nohavickami je extremne zdrzalnive. Napokon bolo to prave Japonsko, kde sa na ulici objavili vydajne automaty s pouzitymi nohavickami a tak si kazdy nadrzanec mohol jedny kupit rovnako jednoducho, ako plechovku Coly. Tu sa opat vyskytuju vsade, neobjavi sa epizoda, kde sa o nich nesniva a nehovori, kde nemiznu a netrhaju sa a kde hlavny predstavitel neslinta pri pohlade na ne. Celkovo "sexi momentov" je tu viac nez dost, od coho tvorcu neodradilo ani to, ze hlavna predstavitelka ma 11 rokov. Stretol som sa s tym, ze niektorych divakov irituju vsestranni geniovia, ako napriklad Hannibal. Shiro a Sora maju taktiez az nadludske schopnosti, ked pride na matematiku, pozorovanie, citanie ludskych signalov, psychologiu, pamat etc. a vedomosti, za ktore by sa nemusela hanbit ani Wikipedia. Ak si odmyslime ich rafinovane vyhry nad supermi, serial vlastne nic naozaj zaujimave neponuka a preto odo mna len velmi slabe 3*. (08.09.2015)

,,Stefí, packu“ - ,,Haf“. Když si rozkliknete profil No Game, No Life, vidíte cover hýříci barvami v čele s růžovou, pak mrknete do galerie a všechno je stále tak nablýskané a růžovoučké, že si říkáte ,,Tohle asi nebude nic pro mě.“ Jop, taky jsem si to říkal, ale ten název mi stejně ze zvědavosti nedal a musím říct.... Takhle jsem se nebavil u anime už nějakou dobu. Jak moc zábavné je sledovat šachovou partii? Nebo kámen, nůžky, papír? Nebo dokonce obyčejný hod mincí? Tvůrci berou jakoukoliv známou deskovou, karetní nebo klidně video hru a udělají z ni neskutečně zábavnou podívanou. Vše je samozřejmě protkané notnou dávkou fantasy a nakonec každou hru detailně rozeberou a ukáží vám, jak Sora a Shiro došli k vítězství, což je někdy tak zatraceně promyšlené, až člověk nevěří svým očím. Nejsou to samozřejmě jen hry, které baví, ale v první řadě je to humor. Ten je typicky plný sexuálních narážek, ale to vůbec nejzábavnější je gradace vážných momentů. Seriál se dokáže třeba 10 minut tvářit jako ta nejvážnější věc na světě a ve zlomku sekundy vše pošlou do kytek tou nejméně hodící se hláškou, která diváka jednoduše dostane. No Game, No Life je Japonsko po všech směrech, především humorem, na který je potřeba si zvyknout. Pokud vám nedělá problém, tak směle do toho. (26.03.2018)

Má to hodně rysů těch anime, které považuju vyloženě za špatné - klišé postavy, vyústění některých situací by nemohlo uspokojit ani děcko ze školky, místo skutečného hraní her se vlastně všichni jenom vykecávají apod. Díky originalitě se to ale dá celkem v klidu dokoukat, každý díl měl nějaký vtipný moment a některé taktiky byly fakt promyšlené. Některé byly na druhou stranu úplně mimo a pouze o štěstí, přičemž snad v každém dílu uslyšíme, že hraní o štěstí není. (01.08.2014)

Naprostá pecka, tohle mi chybělo. K návratu ke sledování anime jsem si nemohl vybrat lepší anime. Povznesení základních principů her do absurdních a ztřeštěně promyšlených výšin. Ústřední dvojice baví svojí nekompromisní inteligencí při překonávání her a zároveň svými sociálními fóbiemi. Hlavní podmínkou světa ve kterém se dvojice ocitne je se především bavit a to seriál splňuje pro mne dokonale. (17.08.2014)