Kiseidžú: Sei no kakuricu

Rozhodně velmi zajímavé a dobré anime, které je zpracováno trochu dospělejším způsobem. Skvělé zpracování celého příběhu a hlavní postavy, která se postupem pomalu rozvíjí a posouvá dál. Není to úplně klasické anime a je zde i jakási filozofická část, která příběhu rozhodně jen přidává a odlišuje ho od ostatních akčních anime. Jen škoda, že se jedná a celkem nedoceněné anime. 8/10 (05.02.2023)

Pozor spoilery. Začátek je super - invaze emzáckých parazitů zavrtávajících se do lidí a tím je ovládajících a živících se požíráním normálních lidí sice není nic originálního, ale jakožto milovník The Thing a jinak veškerého ujetého body hororu, jsem byla vskutku nadšená a nemohla se dočkat co z toho bude. Ovšem každým dílem to bylo víc a víc zklamání, že to nejen nesměrovalo kam člověk doufal, ale vlastně to nemělo moc žádný děj. Bylo tam pár hlavních záporáků, kteří neměli úplně moc prostoru, bylo tam přespřiliš opakujících se konfliktů, které se v jednom díle vyřešili, aby zase začali nanovo v dalších dílech (hlavně ta celá linka s Murano, která začala být velice rychle otravná, jelikož to bylo furt dokola), mělo to hodně dílů, které moc k ničemu nevedli a celkově vlastně tak nějak člověk nechápal, co je cíl. Zabít parazity. Ano, ale co dál? Protože na to, že tam teda řádila nějaká monstra žeroucí lidi, tak byli všichni obyvatele nějak podezřele v klidu, takže asi to nebylo tak dramatické nebo co. :D A to je hlavní problém celého seriálu. Není tam moc cítit žádná velká urgence, záporáci mi byli celkem ukradení, postavy ploché a jediné co stálo za zmínku a co v člověku něco vyvolávalo byl vztah mezi Migim a Shinichim, kdy bylo hezké pozorovat prvotní Migiho bezohlednost a chladnost měnící se ke konci k respektu a kamarádství k Schinichimu. Ale jinak toho seriál bohužel nemá co víc nabídnout. Mohlo se z toho vytřískat značně víc. (01.07.2024)

Pomineme-li, že se postavy občas chovají dost nelogicky, že některé (Murano!) jsou jen výplň času, že Shinichi na veřejnosti skáče z oken vysokých budov aniž by se mu něco stalo a ze dne na den má dokonalou fyzičku a nikomu to nepřijde vůbec divné, jedná se o docela povedenou podívanou. I navzdory tomu, že hlavní náplní prakticky všech dílů je jedno a to samé - objeví se parasite a Shinichi ho musí zneškodnit. Ale naštěstí to není jenom bezhlavá mlátička; je zde také hodně dobře zapojená psychologie hlavního hrdiny, má to atmosféru, místy je to napínavé jak trenky a seriál se snaží pořád přicházet s něčím novým, takže stereotyp se nekoná. Na druhou stranu zároveň ale bohužel nemůžu popřít, že občas to prostě nuda je, některé věci jsou fakt nelogické a poslední díl je naprostý výsměch, takže plné hodnocení nedám ani náhodou. Nicméně i tak po všech těch Pupách, Tokyo Ghoulech a podobných blbostech za poslední dobu je Parasyte příjemným závanem svěžího vzduchu hororového žánru. Jinak animace je docela pěkná, hlavně bojové scény jsou dobře propracované, soundtrack nevýrazný, na uřvaný opening si člověk časem zvykne a ending se mi moc nelíbil. 7,5/10 (19.02.2015)

Dokonalý anime. Ani moc krátký, ani moc dlouhý a už vůbec ne uměle natahovaný. Vynikající příběh. Skvělá muzika. Ale především oceňuji myšlenkový přesah. Parasyte -the maxim- pokládá tolik důležitých otázek týkající se lidstva a celé společnosti a vrství na sebe tolik různých problémů, které se týkají většiny z nás. Nelze než tleskat! (29.03.2015)

Výborná interpretácia Iwaakiho satiry na ľudskú spoločnosť. Štúdio Madhouse iba opäť raz potvrdzuje svoju poprednú pozíciu na trhu. Kým hrdinovia, ako napríklad polo-ľudský Kaneki zo seriálu Tokyo Ghoul absolvujú náhly, takmer doslova instantný zvrat vo svojom uvažovaní, za Šiničiho charakterom z Parasyteu stojí komplexný, duševný vývoj, ktorý sa neraz vymkne spod jeho kontroly, no stále ostáva dokonale uveriteľným. Ďalší za zmienku stojaci aspekt, by sa dala označiť Šiničiho dozrievajúca súdržnosť s Migim, ktorá síce na začiatku pôsobí skôr žartovne, než aby bola myslenou vážne, v neskorších štádiách seriálu vyvráti všetky pôvodné očakávania. Hudobná stránka zrejme figuruje ako jediná oblasť, ku ktorej by som mal vecnejšie výhrady, avšak pretože si uvedomujem, že i tá dosiahla nezanedbateľný úspech, jedná sa teda iba o nepodstatný konflikt s mojimi osobnými preferenciami. Nemôžem prispieť inak, než plným hodnotením. (26.03.2015)