Co jsme komu udělali?

Tak tohle se frantíkům opět povedlo. Sice to není komedie u který bych si cvrnknul do trenek, ale i tak jsem se královsky bavil. Navíc je tahle komedie zářným příkladem toho, že i v dnešní době se dá udělat inteligentní komedie bez fekálního humoru a bez toho aby tu lítaly jiné tělní tekutiny. Za sebe můžu jen doporučit. (19.06.2017)

Předně chválím českého distributora za povedený a nezprzněný překlad. Lehký jazykový posun nevadí, významově to sedí a je to vtipné. Smál jsem se od začátku do konce, komedie o předsudcích, rasismu, problémech v rodině a vzájemné lidské nesnášenlivosti mi absolutně vyhovují. Christian Clavier nám krapet zestárnul a zhnědnul ze svých dýchánků se Sarkozym a dalšími podobnými ničemy z UMP, ale stále je to špičkový komik, jenž umí hrát i pouhou mimikou. Relativně neznámý herecký ansámbl rovněž přispívá k celkovému úspěchu filmu a vůbec se nedivím diváckému úspěchu ve státech, které se musí potýkat s cejchem koloniálních mocností a současnými těžkostmi spojenými s imigranty. (26.10.2014)

Nic sem od toho nečekal a příjemně mě to překvapilo, ale tohle brutální nadhodnocování v celku obyčejných francouzkých komedií mě docela sere, ale u Qu'est-ce qu'on a fait au Bon Dieu? to není tak moc iritující jako u Intouchables.Žádný velký záchvaty smíchu se sice nekonali, ale kadence vtipných dialogů je silná a scénář je inteligentní a promyšlený.Spousta skrytých i jasných odkazů na rasismus a přistěhovalce fungovala dokonale.Je sice smutné, že za poslední roky mají největší úspěch a hlavně ve Francii komedie o přistěhovalcích, ale taková už je doba.Jak jsem řekl, nečekal jsem od toho vůbec nic a příjemně mě to překvapilo.Lehká a neškodná komedie na jeden večer.70%. (01.01.2015)

Toto je príklad komédie, akých by malo byť viac. Je to vtipné, je to chytľavé, zaujímavé a aj vcelku originálne. A napriek tomu, že je v tom trošku rasistický humor, tak to nie je podľa mňa negatívne, ale naopak to trošku odzrkadľuje ľudí, akí reálne sú. A v skutočnosti môžu mať aj dobré stránky, len sú mnohými okolnosťami už maximálne frustrovaní. Smial som sa často, film má skvelé postavy, príbeh je ľahko sledovateľný a svižný, navrhujem, aby ste si film čekli, ak ste to už medzitým neurobili. (19.09.2015)

Ač se zde snažím v každém druhém komentáři elitářsky mentorovat o správném úchopu humorných filmů a ještě se vám všem snažím se vztyčenými transparenty jménem "Jste nevkusní čuráci!" jemně naznačit, že jste nevkusní čuráci, tak tohle mi kurevsky, ale kurevsky nesedlo. Zasmál jsem se jen jednou, a to když tomu tlustému pánovi na koupališti spadly plavky. Smutné je, že se to stalo loni a s filmem to nijak nesouvisí. Já, zvyknuvší na hovna pod čepicí a pochcaný vlasy z balkónu, což jsou jediná dvě kvalitní kritéria, která dokonale definují debilní komedii, se najednou setkávám se super tajnými výrazivy a narážkami na ty divně tvarovaný borce, kteří mi ve tři ráno udělají ten nejdokonalejší gyros v bulce. Mně nevadí, že jsou žlutější než žloutenka, ale pokud se v noci po kalbě dobře nažeru, ať mi klidně hromadně emigrují do obýváku, já si je s radostí uklidím někam mezi temperky. Velmi jsem přemýšlel nad tím, jak je možné, že všichni u toho chčijí smíchy, ba až plují na svých vodních postelích za lepšími zítřky, a já jsem stále stejně netečný, jak jakákoliv žena po mrdačkách se mnou, a to bez ohledu na to, jestli je živá, či nikoliv. A přišel jsem na to, že za vše může prazvláštní symbióza, kterou mám se svoji super madam paní děvčetem slečnou Smilly, nejmilejší a nejoddanější kamarádkou, která všemu vždy bez skrupulí naprcá za pět, aniž by to se mnou jakkoliv prokonzultovala a můj obranný mechanismus tomu pokaždé podlehne a vyhodnotí to jako děsivou sračku bez náznaku čehokoliv. A proto ji nenávidím! Nechť ji sežehne síla psího masa v tortile! (26.12.2014)