Epizody(10)
-
Pilot (E01)
-
Ještě jednou včerejšek (E02)
-
Šeptaná tajemství (E03)
-
Raketa (E04)
-
He in Racist Fire (E05)
-
Cyclone (E06)
-
Král a já (E07)
-
E. A. B. (E08)
-
Královna rock'n'rollu (E09)
-
Alibi (E10)
Obsahy(2)
Nový seriál od Martina Scorseseho, Micka Jaggera a Terence Wintera je zasazený do New Yorku sedmdesátých let minulého století. Velkolepou jízdu napříč hudební branží, jež byla v době nástupu punku, diska a hip-hopu prosáklá drogami a sexem, sledujeme očima šéfa hudebního vydavatelství Richieho Finestry (Bobby Cannavale). Ten se ze všech sil snaží zachránit svou nahrávací společnost i vlastní duši, aniž by musel jít přes mrtvoly. (HBO Europe)
(více)Videa (11)
Recenze (99)
Čekal jsem mnohem více. 1) Mick Jagger jako scénárista je zárukou, že zobrazovaný svět je autentický._____ 2) Seriál je nabitý narážkami a vtipy, které, myslím, pochopí většinou jen znalci dobové americké hudební scény. Pro nás ostatní je to jen impresivní chaos._____ 3) Převažuje zde agresivní expresivní americký "how-are-you-doing-man style", na který jsem poté, co jsem během jednoho večera v newyorském klubu slyšel tuto frázi snad třicetkrát, poněkud alergický. Všichni ve filmu křičí "já, já, já" a nic jiného je ani v náznaku nezajímá._____ 4) Přes upřímnou snahu jsem nenašel v seriálu jedinou osobu, se kterou bych se mohl identifikovat či které bych mohl fandit. Když nejsympatičtější ze všech postav je drogová dealerka, pak je něco v nepořádku._____ 5) Pěkný 31letý James Jagger (leader Nasty Bits - Kip) hrál natolik nudnou a nezáživnou roli, že jsem si ho zapamatoval hlavně kvůli jeho otci. ()
To, že hlavní hrdina řídí nahrávací label, to ještě neznamená, že film bude o hudbě. Je to především o něm samotném a jeho problémech. Ve filmu se sice objevují hudebníci, ale o nich seriál opravdu není. Není ani o tom jak se dělají desky. Je to jakýsi mišmaš, který nikam do hloubky nejde. Navíc hlavní hrdina je všechno jen ne sympatický, ztotožnit se s ním nedá. Jeho příběh je vcelku okoukaný. Jak to s ním nakonec dopadne, to je tedy mně jako divákovi úplně jedno. Nezáleží mi na něm. A tak to být nemá. Seriál je podle mne především žrout času. 55% ()
"Každá generace je plná ztracenejch mladejch lidí, kteří potřebujou slyšet, že nejsou sami. A oni to slyšej. Slyšej to v deskách, který vyrábíme. Pro ty je Alibi. Pro tyhle mladý. Potřebujou hlas. A tím je Alibi!" Neznám asi jinej seriál, kterej by byl s Vinylem srovnatelnej (už třeba jenom tim, že na něm spolupracujou takový osobnosti jako Jagger se Scorsesem). Je to specifický - dokážu si představit, že zákulisní život hudebního labelu sedumdesátejch let někoho lákat nemusí, já jsem z toho ale byl nadšenej. Nepodbízivost divácký většině (viditelná už na tom žánru/scénáři) je znát i na svébytnym tempu vyprávění - seriál nikam nespěchá, ani nehledá efektní a dramatický zápletky za každou cenu. Děj je navíc prokládanej fascinujícíma hudebníma vstupama, který jsou naprosto dechberoucí - samozřejmě hraný a zpívaný přímo hercema a zasazený do aktuální scény, což z nich dělá jeden z nejúžasnějších a nejsugestivnějších prvků seriálu. A ani tyhle hudební obrazy nejsou nijak kompromisně krácený - všechno zní právě tak dlouho, jak je z hlediska znějící hudby potřeba. Nevídaný, nádherný, prostě čistá slast; pro někoho jinýho ale zase může jít jen o další rozvláčnost ve stylu vyprávění. Bobby Cannavale ale věčně nadopovanýho, v neustálym stresu žijícího manažera a vedoucího značky hraje skvěle - i to jeho balancování na hraně propasti (a často i za ní). Na hraně rozpadu vztahu a rodiny, rozpadu přátelství, ale i na hraně zhroucení labelu a nakonec skoro i samotnýho života - všechno tohle manévrování krůček nad propastí, všechen tenhle zoufalej boj o přežití je v neustálym a živelnym propojení s hudbou mluvící o tomtéž; s hudbou provokující, hledající a tápající, bořící hranice, nabourávající starý a zažitý a přinášející živý a nový. Ritchie/Cannavale tim všim proplouvá tak nějak najednou, pro něj to je ten samej niternej konflikt, se kterym se vypořádává na několika rovinách zároveň. Ta detektivní/gangsterská rovina je skvělá, obrovsky silný je i jeho rodinný pachtění - a třeba ten díl (Cyclone), ve kterym projíždí v několikadnennim deliriu s kámošem Ernstem všechny možný okolní podniky, ten je úplně mrazivej. Úžasnej je i mladej Jagger s jeho krásnou femme fatale Juno Temple (i s celejma Nasty Bits), úžasná dějová linka je i ta končící přerodem značky (zase zaniknutim toho starýho a znovuzrozením v něco novýho) a zároveň rozchodem se spoluzakladatelem labelu Zakem, kterej držet krok s turbulentnim vývojem nezvádl... Všichni herci hrajou skvěle, jsou skvěle vybraný, naprosto stoprocentně fungujou jak hudební čísla, tak ty "filmový", uvěřitelnost a autenticita jsou pro mě na naprosto nejvyšší míře na všech úrovních. Za mě ten seriál nemůže bejt lepší - pro mě to je jednoznačně 5* záležitost a strašně mě mrzí že druhý série se už nedočkáme. Vzhledem ale k tomu, jaký seriály si dnešní publikum asi žádá, a jaký čísla studia očekávaj od sledovanosti a příjmů, vzhledem k tomu to asi chápu - nakonec je to vlastně jenom čistej byznys. Teda vlastně je a zároveň neni, žejo - ostatně stejně jako u Ritchieho Alibi Records. () (méně) (více)
Sex, drogy a rock'n'roll. Tyto tři hlavní aspekty se nejvíce promítají do tohoto Martina Scorseseho seriálového nářezu, na kterém se mimo jiné podílel i třeba slavný Mick Jagger a na samotném seriálu to jde znát. V něm nám odhaluje zákulisí rozvíjejícího se hudebního byznysu 70. let, a to na příkladu American Century, nahrávací společnosti v New Yorku. Píše se rok 1973 a hlavní hrdina Richie Finestro nám začíná vyprávět, jak v 60. letech, založil nahrávací společnost, ze které se vyklubala prvotřídní obchodní značka, která se ovšem v tomto roce dostala do velkých potíží, a proto vedení učinilo rozhodnutí-prodat značku; dokud z ní mohou vytřískat, co nejvíce peněz, a to společnosti PolyGram v Německu. Jenže bláznivý šéf firmy Richie však po nezapomenutelné šílené noci, ve které prožil dosud nevídané, se rozhodne nepodepsat již připravenou smlouvu o koupi, čímž uvrhne celou společnost ještě do většího bahna, ve kterém se už delší dobu nachází. Hlavní zápletka je tedy jasně daná, vykopat tuto společnost znovu do nejvyšších pater. K tomuto činu jí má dopomoci nově objevená skupina Nasty Bitz, která se má stát novou tváří podniku. Celou dobu v seriálu sledujeme právě tuto fikční skupinu, avšak ve všech jednotlivých epizodách nalezneme vždy mnoho skutečných hudebních hvězd jako např. Led Zeppelin, Aerosmith, Alice Cooper, David Bowie či Elvis Presley. A to je jen krátký výčet umělců, kteří se v seriálu přímo objeví, zazní jejich songy či je o nich alespoň něco řečeno. Seriál skvěle šlape nejen po hudební složce, podmanivé atmosféře, ale i po herecké stránce. Excelují Bobby Cannavale, Ray Romano, Olivia Wilde tak i další. Neskutečně nadupaný seriál, který nepochopitelně nebyl prodloužen o další sérii. ()
Geniálně natočeno a nádech dobové atmosféry se přímo podbízivě zaryje do kůže. Koksová jízda Richieho a hrabání studia ze dna má parádní grády a scénář vždy vyhodí nějakou šupu. Není to tak ustřelené jako Vlk z Wall Street a asi tuhle branži nešlo vystihnout lépe. Vizuál, výprava je prvotřídní, hudební doprovod chytlavý a jako divák jsem překousl trošku opakující se pasáže a některé táhnoucí se díly. Velká škoda, že HBO seriál utnulo, neboť potenciál pro budování zápletky je obrovský.......8/10 ()
Galerie (85)
Zajímavosti (5)
- Projekt, který tehdy nesl název "History of Music," se nejprve krátce ohřál u společnosti Paramount, než v roce 2010 definitivně zakotvil u HBO. Scénář pilotního dílu "zatím nepojmenovaného rokenrolového seriálu" nakonec vzešel z pera Terence Wintera, scénáristy seriálu Impérium: Mafie v Atlantic City (který zároveň napsal scénář k filmu Vlk z Wall Street) a George Mastrase (který stojí za seriálem Perníkový táta). (Zdroj: HBO Europe)
- V 2. epizóde 1. série sleduje Richie (Bobby Cannavale) v kine premietanie filmu Drak prichádza (1973). (Irktus)
- Natáčení začalo v létě roku 2014. (Zdroj: HBO Europe)
Reklama