Les Quatre Charlots Mousquetaires
Štyria sluhovia a štyria mušketieri
Režie:
André HunebelleScénář:
Jean HalainKamera:
Claude RobinHudba:
Les CharlotsHrají:
Jean-Guy Fechner, Gérard Filippelli, Gérard Rinaldi, Jean Sarrus, Paul Préboist, Daniel Ceccaldi, Catherine Jourdan, Jacques Seiler, Josephine Chaplin (více)Obsahy(1)
Jeden za všechny aneb takhle si to Dumas určitě nepředstavoval! ... Čtyři sluhové a čtyři mušketýři jsou jednou z nejúspěšnějších komedií skupiny Les Charlots. Tentokrát se představí jako alter ego nejslavnější čtyřky světa. Jako sluhové čtyř mušketýrů se starají o to, aby se jejich slavným pánům nic nestalo, zdárně splnili své úkoly a vlastně za ně udělají veškerou práci a mnohdy jim dokonce zachrání život. Děj není třeba popisovat, snad jen zdůraznit, jak originálně je tento příběh vyprávěn. Například scény s kardinálem a jeho úlisným špehem páterem Josephem, který je při získávání informací nepřekonatelně vynalézavý, si asi Alexander Dumas takhle nepředstavoval... Les Charlots vznikla ze slibné hudební skupiny francouzských komediálních herců, která se proslavila především v sedmdesátých letech. Nejpopulárnější však byly jejich humorné písně a originální parodické komedie, které se ve své době staly zejména pro mladé kultovními filmy. (Česká televize)
(více)Recenze (94)
Parodie na Dumasovi mušketýry nepovažuji za úplně nepovedené. Má to vtipná místa, i když ne ve všem mi humor Bažantů sedí. Občas to zachází do situací, které nepovažuji za vtipné a hodné smíchu, ale zase se musí ocenit určitá odlehčená hravost. A tak zjišťujeme, že nebýt sluhů Plancheta (Gerard Rinaldi), Mousquetona (Gerard Filipelli), Bazina (Jean Sarrus) a Grimauda (Jena-Guy Fechner), tak by se mušketýři nemohli proslavit. Svými úskoky zatápěli všem nepřátelům D'Artagmana (Jena Valmont), Athose (Yvan Tanguy), Porthose (Gib Grossac) a Aramise (Georges Mansart). Další postavy: královnina komorná Constance (Josephine Chaplin, která nemůže zapřít, že je setrou Geraldine), král Ludvík XIII (Daniel Ceccaldi), královna Anna (půvabná Catherine Jourdan), které tak rád sloužil Bazin převlečený za Angelinu, největší protivník kardinál Richelieu (Bernard Haller) spolu s přisluhujícím neschopným Rochefortem (Jacques Seller) a páterem Josefem (Paul Préboist), kterého považuji za trochu nešřastnou postavu vůbec. A nemůže je zastavit ani Bastila. ()
Velmi slabé. Nedostatek vtipu je nahrazován bezcílným běháním, kopáním do zadku a slovními průjmy, které natahují film na skoro dvě hodiny. Jestli předchozí filmy byly na úrovni zlatého věku grotesky, tady Les Charlots spadli tak do roku 1915. Snaha odehrát vedle komedie i klasickou Dumasovu story vede k ochotnickým hereckým výkonům a trapnostem (Kardinál mluví pisklavým hláskem; když D´Artagnan uvidí Constance, je to láska na první pohled, což je francouzsky "coup de foudre" neboli úder blesku, a tak zahřmí - a to má být vtipné????) ()
Stejně jako csfd rozdělila můj život na to, co bylo před csfd a po csfd, tak stejně tohle s mým životem udělala maturita. Tenhle film jsem si pustil jako poslední před důležitým mezníkem mého života. Chtěl pouze jednoduchou zábavu na odreagování.. Les Charlots mě hluboce zklamali, zatim nejhorší film, co jsem s nimi viděl... ()
Ani se mi nějak nezdálo že by Les Charlots sundali nohu z plynu. Samozřejmě Velký bazar byl jen jeden. Čtyři mušketýři ukrývají trošku nový druh zábavy, určitě je dobře že se hrdinové podívali na zoubek takovému klenotu jako jsou Tři mušketýři. Závěrečné kopance jsou přímo geniální a otec Josef je pěknej zvrhlík. ()
Je to trošku jiné než klasiké filmy s Les charlots jako Bažanti nebo Blázni ze stadionu, důvod je prostý - tento film je víceméně parodií a jakožto parodie konkrétního díla musí mít děj, což pro filmy Les Charlots není zase až tak obvyklé. Ale pořád to má výborné skeče založené na situačním humoru přesně jako v jejich ostatních filmech a má to přesně toho ducha vynikající francouzské komedie 70. let a přesně to mám ráda, protože přesně tyhle komedie mě strašně baví. :-) 95% ()
Reklama