Neutečeš

Nebál jsem se vůbec a v hlavě mě rotovaly všelijaké plány. Třeba ONA se měla vyspat s NÍM. ON pak s tou DRUHOU HOLKOU a ta by to předala zase zpátky tomu PRVNÍMU KLUKOVI. Tím by docela zmátli tajemné zlo. Druhý plán byl sednout na letadlo a letět na druhou stranu USA, při tempu kdy se zlo pohybovalo asi půl metru za sekundu by nebyl problém, tam strávit asi 10 let a jakmile by se zlo objevilo na prahu dveří, stačilo si chytit taxík a letět třeba zase zpátky. Takhle to udělat za život 4x a 5x a mám pohodu. Anebo v případě nouze pendlovat mezi Londýnem a Tokiem. Ty přesuny by pak stačily dva. Herci poměrně hrozní. Nápad zpočátku solidní. Poté už spíše otravný. Dvě napínavější scény nic neřeší. 30% (21.07.2015)

Další z řady filmů, který jsem delší dobu odkládal. Zdejší ohlasy byly sice veskrze pozitivní, ale musím se přiznat, že mě film obsahově vůbec nelákal. Nakonec jsem mu dal šanci a nedopadlo to zas až tak blbě jak jsem původně čekal. Pozitivně musím hodnotit hudbu v celým filmu a místy hodně napínavou atmosféru. Naopak co mi nesedlo vůbec je scéna u bazénu, která byla hodně přestřelená. A jestli jsem chválil napínavou atmosféru - tak ta se ke konci pozvolna vytrácí, Výsledek je takovej neslanej, nemastnej. Špatný to není, ale určitě se z toho dalo vyždímat daleko víc. (18.12.2015)

[Cinematik 2014] Doslovný a fyzický strach z pohlavných chorôb ako nosný motív nezávislého coming of age hororu s neustáleným prenasledovateľom a sociálnym presahom. Dlhé vťahujúce jednozáberovky (pomalé snímanie 360 stupňov na mieste, chodby - kamera akoby imitovala neustále približovanie prenasledovateľa), netradičná práca s napätím v interiéroch a exteriéroch (vzhľadom na divácke očakávanie príchodu zla a absolútne zžitie sa s postavou pri sledovaní možných únikových ciest) a minimalistický elektronický soundtrack, ktorý sa v okamihu dostane pod kožu. Perfektná je aj montáž a použitie brilantnej godardovskej strihovej skratky v "Jay got a gun" pasáži. Plavárenská časť v poslednej tretine evokuje vyvrcholenie Alfredsonovej adaptácie Lindqvistovho Låt den rätte komma in. Mám však aj podobnú výhradu ako u spomínaného dielka - trochu skrátiť. 80% (15.09.2014)

Označení originální mi v případě It Follows přijde hodně přehnané. Mitchell za doprovodu neutichající osmdesátkové elektroniky pouze rafinovaně spojuje carpenterovské narušení poklidného amerického předměstí znepokojivou všudypřítomností bubáka s rozrůstající se mytologií Slender Mana a principem „infekce“, nacházejícím svou inspiraci ve frančíze Ringu. Nic víc. Přesto však dokáže udržet neutichající napětí a působivou atmosféru, zabalenou do podmanivého vizuálního hávu, který překvapuje dynamickou prací s kamerou a dokonalou inscenací a je natolik opojný, že je mu divák ochotný odpustit veškeré úvodní neduhy i přestřelené digitální paskvily. A přinejmenším příjemné je i ono pomrknutí zpět, na léta dávno minulá, kdy filmový horor varoval mládež před nebezpečím neuváženého sexu. (13.07.2014)

Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, Mitchellův druhý film má nemálo společného s jeho režijním debutem. Například v rámci čtení implicitních významů, kdy se hrdinové obou filmů snaží zpomalit či zcela zastavit proces dospívání, respektive snaží se dospělosti do poslední chvíle vyhnout stejně jako zodpovědnosti, ale ta je následuje všude, kam se pohnou. Zároveň a trochu navzdory ale chtějí být svobodní, chtěji svůj život ovládat a chtějí najít toho pravého, který je bude milovat - jak jinak si vyložit opětovnou, téměř totální absenci rodičovského prvku. Převládá maloměstský až metafyzický feeling především při častých záběrech z jízdy automobilem, při snímání jednotlivých budov, domů a obydlí podbarvených originálním a v zásadě dominantním hudebním doprovodem. Doprovodem dokonce natolik dominantním, stylotvorným a odlišitelným, až vyvstává otázka, zda by film dokázal fungovat (alespoň částečně) i bez něj. (26.04.2015)