Den matek

Den Matek je spíš komedie než horor a obsahuje spoustu nezapomenutelných vtípků, jako například prodavače, stříhajícího si nehty, nebo nevěrníka na stadiónu. Tohle je Kaufmanův Tromácký humor v krystalické podobě. To samé by se dalo říct o rozverných scénách v lese, kdy pak přesná hudba navodí pocit napětí a strachu, aby si z nás tvůrci několikrát po sobě vystřelili. Já si nemůžu pomoct, ale když se jedna z hrdinek za doprovodu hudby jako z nějakého moc milého stupidního filmu ladně procházela lesem, sledovala dalekohledem srnku a pak jí něco chytlo za nohu, tak jsem se neuvěřitelně bavil. Mimochodem přechody přes oranžovou barvu byly moc pěkné, originální a bylo jich tak akorát. ● Od přepadení děvčat se Kaufman snaží navodit děsivou atmosféru, což se mu docela i daří, a komedie se začíná prolínat s realistickým explotation hororem. Sice nevím proč Kaufman natočil něco tak normálního bez spousty násilí, krve, slizu, sexu a obnažených ženských těl, ale výsledek mě pobavil. Nečekanej zvrat po smrti jedné z trojice holek byl naprosto perfektní! Herecké výkony jsou na béčkovou hororovou komedii opravdu dobré a postava starostlivé matky, která se bojí zla venku a chce mít ze synáčků nejlepší a nejzvrhlejší herce akčních filmů pod sluncem, je úžasná. (18.04.2009)

Podle úpoutávky jsem si představoval úplně něco jiného (a tak jsem si to pustil až skoro po měsíci co jsem to dostal od kamarádky). Překvapilo mě to, jak je to solidně natočené a zahrané (tím myslím tu rodinku sadistů). Bohužel film má nic moc úvod a závěr, ale prostřední třetina je velmi podařená. Den matek je přesně tím filmen, za co lidstvo jednou skončí v pekle, film co musí odsoudit každý normální člověk a filmový fanoušek oněch normálních filmů. Pro milovníka pokleslého braku je však tato podíváná zcela průměrná. (28.01.2009)

Charlie Kaufman sa rozhodol spraviť si svoje ultimatívne hororové béčko. Na otázku, ako to dopadlo, vám odpoviem múdrou poučkou (ktorú som si teraz vymyslel): existujú tri druhy trashu - trash, trash s extra porciou demencie a jeho odnož, trpiaca po väčšinu stopáže zúfalou nudou. Hádate správne, v tomto prípade sa jedná o poslednú kategóriu. Kaufman totiž nielen že napchal po vzore psíčka a mačičky do svojej torty všetky hororové klišé a smery (slasher, mučenie, znásilňovanie, šialená rodinka, burani, kempovanie v lese, lovenie táborníkov, nevinné ženy, ktoré sa musia postaviť svojim väzniteľom), ktoré padli na firemnom brainstormingu; to by bolo samo o sobe celkom zábavné. On sa však totiž po prihlúplo úsmevnom úvodnom morde dvoch členov hnutia hippies (celá expozícia do deja trvá 6 minút) rozhodol trápiť nás ďalšiu cca hodinu sledovaním troch žien, ktoré stále nie a nie zomrieť alebo zabiť svojich mučiteľov a ujsť. Vážne sa tam celú tú hodinu, okrem nezáživného sledovania dvoch bratov v pokročilom štádiu demencie a ich zlatej mamičky, pod ktorej vedením trénujú, podpichujú sa, vtipkujú alebo trápia svoje obete, nič nedeje. Zvyšných 24 minút, ktorých je ešte blbších než predchádzajúcich 66 to zaklincuje. Amatérsku kameru, "herecké výkony", úroveň gore a soundtrack, z ktorého sála hrôza ponechám radšej bez komentára. Alebo som to len nepochopil, a celé je to fromálne dokumentárne spracovaná štúdia zhubného vplyvu celoživotného vplyvu matky na deti a rafinovaná kritika spoločnosti (scéna, v ktorej Ikeovi narazia celou silou televízor na hlavu predsa jasne symbolizuje vražedný účinok zmanipulovaných médií na modernú spoločnosť!)? Nech je to, ako chce, odpad dať nemôžem; pár ráz sa mi objavil úsmev na tvári :-) 5% (04.08.2014)

Nič otrasné na Muttertagu nevidím, dokonca nato, že je to TROMA, to nie je až tak debilne zábavné, no napriek tomu brutálne a surové, exploitation v pravom slova zmysle. Vraždiaci bratia sa podarili (hlavne punker) a ich obete boli dostatočne vynaliezavé, aby sa človek nenudil. Škoda niektorých hluchých miest, mohol to byť slušný nadpriemer. (24.10.2011)

"Punk smrdí! Disko je blbý!" Na "normální" komediální horor trošku více ujeté, na tromácký horor málo ujeté. Ujetá máma s dvěma ujetými syny nahánějí tři holčiny. První půlhodinka je taková trochu o ničem, romantická výletní road movie o třech holčinách, pak to trochu přitvrdí a ke konci to přitvrďuje trochu více. Ale přitom mi pořád připadalo, že se ten film stále nějak drží při zdi, že se mohl rozjet mnohem více. Je tu pár dobrých scén (lanem rozřezané dlaně, pošťuchují se bratři ohledně punku a diska, jejich hrané scénky s obětí před mámou), přesto ale film tak nějak proběhne a nic nezanechá. Já mám ale Tromácký sračky rád, takže určitě zklamanej nejsem. (24.08.2009)