Princezna a písař

Pohádkové kostky jsou vrženy ostříleným Karlem Janákem. Byl to hod jednoduchý a přímočarý. Probíhal dynamicky, akčně a ve výpravném stylu. Trojice, sestávající z režiséra pro mládež Janáka, scenáristy pro mládež Merknera a sitcomové ikony mladých diváků herce Matouše Rumla, se společně sešla premiérově u televizní pohádky. Její devízou nejsou statické dialogy a scény, ale dynamicky ubíhající příběh s dobrodružným nádechem i zápletkou a s rozmáchlou výpravností, okázalými kostýmy a kvalitním kamerovým snímáním. Máme zde sympatickou dvojku, písaře Džanka (Matouš Ruml) a tmavovlasou princeznu Análku (Monika Timková), kteří jsou spolu na útěku. Džanek neuhlídal jemu svěřenou truhlici plnou drahého kamení, skončil za to v žaláři, princezna má být provdána za panovačného ničemu (Maroš Kramár), který na zámek přišel s inkriminovanou truhlicí v doprovodu dvou svých kompliců, s nimiž strojí na veselé království proradnou boudu. Jednoduchou a přehledně natočenou storku táhne Maroš Kramár, a to i za cenu osvěžujícího přehrávání. Jeho ničema je v jádru zlý až do morku kostí. Proti němu stojí v království velmi oblíbený Džanek, který to umí mistrně s mečem více než s pérem (to není dvojsmysl). Po honičce (to rovněž není dvojsmysl) v království a v lesích se ti dva utkají v závěrečném zúčtování na kordy. Vítěz bere princeznin anál (to je dvojsmysl). V televizní produkci v podstatě ještě nevznikla (nebo já si to nepamatuji) pohádka založená na přímočaré akční story. Ojedinělá záležitost baví hlavně v počáteční a střední fázi, postupně už děj upadl do stereotypu nepříliš rozvíjeného vedení lineární story. V závěru se nepřihodí žádné překvapení, příběh spěje ke svému očekávanému a poměrně fádnímu vyústění. Janák i tak dokázal, že k ohranému žánru pohádek lze aplikovat novátorský přístup. Někdo může vyčíst Rumlovi jeho slabší charisma na dobrodružného hrdinu s "mušketýrskou" image, písaře ani trochu nepřipomínal, podal však mnohem lepší herecký výkon než v podivně hybridní komedii "10 pravidel jak sbalit holku", na níž rovněž spolupracoval s Janákem, ale nepodezřívám je z lásky k mužům. Jiní se můžou ohradit proti málo známé Monice Timkové, která byla na princeznu málo "princeznovsky" něžná. Větší zájem vzbudí její dvorní dámy - Eliška Jansová (známá z letní reklamy, kdy se spustila na laně ze skály a neodolatelně pronesla slovo "Limča") a Marie Doležalová, která tentokrát podala sympaticky střídmý výkon. V neposlední řadě může panovat názor, že Janák se na pohádky nehodí, ostatně tohle ani pohádkově nevyhlíží. Žádná kouzla, nadpřirozené síly, nebýt zmínky o království, králi a princezně, dívali bychom se na regulérní historickou frašku. Možná, že pohádkám, jak jsme je dříve znali, zvoní zvonec. Jejich modernizace si žádá své. 60% (10.09.2015)

Z Matouše nám vyrostl docela charismatický chlap. Ani bych neřekla, že ho znám jako retardovaného Lexu Bůčka z Comebacku. Jako princ se strništěm a čupřinou byl k sežrání! Nicméně, a to mi odpuste, princezna vypadala jako přešitý chlap. Tolik pěkných holek máme a oni si vybrali za princeznu zrovna tuhle. Celkem slušný námět i režie, ale díky Monice jsem si pohádku zrovna moc neužila. (25.12.2016)

Já nevím, asi mám divný vkus, ale mně se Princezna a písař líbila ze všech vánočních pohádkových novinek asi nejvíc. Jasně, na obvyklou, konzervativní pohádku tam bylo trochu víc moderny, ale příběh se mi celkem líbil a co je hlavní, mezi ústřední dvojicí to příjemně jiskřilo a na to já vždycky slyším. Mezi nějaké velké sváteční klasiky si ji sice určitě nezařadím, ale na jeden příjemně strávený podvečer to stačilo. (28.12.2014)

Docela mě překvapilo, jak mě tahle pohádka i bavila. Byli zde docela zajímavé postavy, které mě nijak neurážely, a i když je příběh takovou patlanicí, nějak mi to prostě sedělo. Není to pohádka, kterou bych si chtěl pouštět každý rok, ale na to jedno zhlédnutí je to za mě docela fajn. Vánoce mi to nezkazilo. (27.12.2016)

Hodně sympatická pohádka, která se mimo jiné liší tím, že šerm v ní, vypadá více méně jako.. šerm (což rozhodně není pravidlo). A krom něj se tu furtén někam skáče nebo leze, prchá, či provádí jiné pokoniny a přitom to nevypadá nijak zvlášť blbě (no dobře, trochu přivřít bulvy asi potřeba je), navíc se podvedlo jak obsazení (titulní písař, zavilý űberpadouch), tak řemeslo a to fakt není na tv produkci málo. Krleš & howgh & vesmírná vydra s chapadly navždy. (24.12.2014)