Učitelka

Za normalizace to prostě všechno bylo vyhrocenější, ne že by dnes manipulace neexistovala. Dobře vystavěné (a obsazené) psychologické drama o neviditelných strukturách všeobecné socialistické korupce. Rád bych věděl, zda se jednou dostaneme tak daleko jako třeba Rumuni, a začnou se tu točit filmy o tom, jak tenhle systém funguje v naší době. :-/ (07.03.2018)

12 rozhněvaných mužů po Slovensku. Hřebejk s Jarchovským stále dokáží přitáhnout mou pozornost natolik že film projel společným večerním programem jako nůž máslem a rozhodně zanechal nosné téma pro následnou diskuzi na téma, jak to tehdy bylo a jak je vlastně dnes. Po zjištění že celý film je ve Slovenštině, která se pro tyto účely hodí daleko lépe. Určitě je pro metodu cukru a biče vhodnější než více monotóní Čeština. Holt pedagogů je málo a tak si stát nemůže moc vybírat kdo zasedne za katedru. 85% (18.04.2017)

Za sebe poskládané divadelní sekvence jen stěží fungují jako filmový celek. Poměrně slibnou první půlku potápí zbytek filmu, který vysublimuje kamsi do karikovaného prázdna, sestávajícího ze strojených dialogů. Z dění nemrazí, protože (provedením) nepůsobí věrohodně, byť tematizuje existující problémy. Hřebejk zbytečně příliš času věnuje omílání manipulátorských technik učitelky a příliš málo systémové podstatě a průběhu střetu, takže rozuzlení děje jen tak v mžiku proběhne okolo diváka. Absence teatrálně kategorických hrdinů ale potěšila a některé anekdotické sekvence se víc než povedly. (04.08.2016)

Ty vole, na základní škole, mám průsery a koule a s naší účou problém. Je to golem a má knír. Z týhle úči palice mi hučí, prej hejbnul jsem jí žlučí a proto, za to ručim, mě teď mučí pořád víc. Mě snad šlehne, ta se odsud nehne, ať zem se po ní slehne. Děsná nuda, zákazy a pruda a za katedrou zrůda. Základní škola ti dává mnohem víc, než bys tušil, na mou duši teď už víš, když ráno vstáváš, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zmizet v zadu akorát. Jo chlape, to se těžko chápe je svatá jako papež a na jazyk si šlape s říďou chrápe, prostě hnůj. Každej cítí, jak je to tu v řiti, když venku slunce svítí, tak pod krkem jí chytit, je to k blití, vždyť to znáš. Základní instinkt ti říká, že škola nás stejně dennodenně ničí, teď už víš, co se tě týká, že prostě máš v tomhle stádu držet řadu, zůstat vzadu a nic víc. Je to k blití, vždyť to znáš. ** (03.02.2021)

Ďalší film dua Jarchovský-Hřebejk, ktorý môže zaujať nanajvýš divákov narodených po "revolúcii". Ďalší film tohto dua, ktorý sa vracia do bezpečných dôb minulosti napriek tomu, že smutný osud súčasného školstva poskytuje námet na množstvo zaujímavejších a potrebnejších filmov, než akým je Učiteľka. Nielen vo velebených a nedotknuteľných Pelíškoch, ale aj v tomto filme ma poburuje nepresný (a v prípade, že ide o zámer aj falošný) obraz doby. Zažil som obe doby a viem, že to bolo inak. Keď už tvorcovia dokázali pozháňať dobové predmety a vytvoriť tak presné dobové reálie, mali si dať pozor aj na vyjadrovanie a správanie sa postáv. Opätovne tá istá schematickosť, šablónovitosť, opäť figúrky pohybujúce sa podľa čudných pravidiel, opäť množstvo epizód, ktoré netvoria celok. Nemá zmysel oceňovať zopár veľmi slušných hereckých výkonov, ani mudrovať nad tým, či bolo nutné nechať pobehúvať po byte nahého zápasníka, posielať zvuk výstrelu do viacerých uší alebo záverečnými zmienkami o ďalších osudoch žiakov navodzovať falošný dojem, že ide o autentické osoby a ich osudy. Zmysel má iba vyjadriť celkový dojem z filmu, že tak, ako si Hurvínek představuje válku, tak si Hřebejk s Jarchovským predstavujú šesťdesiaty ôsmy aj osemdesiaty tretí rok. To im však nemožno zazlievať, každý máme právo na nejaké predstavy. Len keby na tie svoje predstavy neodčerpávali prostriedky použiteľné na iné a lepšie projekty a keby nimi nevytvárali v pohodlných mysliach mládeže upravený obraz o dobách minulých. (22.12.2016)