Iracionální muž

Film, který si lze vcelku bezproblémově užít, ale stejně tak se jím dát i slušně otrávit - záleží na tom, kolik už jste toho od Allena viděli. Osobně mám blíž k té druhé možnosti. Allen zde variuje (recykluje, chcete-li) celou řadu motivů ze svých předchozích filmů, a pro člověka obeznámeného s jeho filmy zde lze jen těžko najít něco nového - spíše se do duše vkrádá podezření o pomalém, leč nepřehlédnutelném kvalitativním sestupu, kterého jsme u tohoto tvůrce svědky a o kterém mnozí mluví už mnoho let (osobně jsem se těm řečem dosud bránil, ale už jsem nalomený i já). Ten film je sice s přimhouřenýma očima stále ta stará dobrá allenovka, tzn. inteligentní film postavený na kvalitním scénáři a dobrém obsazení, ale i nejlepší kaše se prostě jednou přejí, je-li stále stejná. A tak je možná na čase si přiznat, že už několik posledních let chodím na nové Allenovy filmy v bláhové naději, zda mě ještě někdy dokáže překvapit, ale už tomu popravdě moc nevěřím. V kontextu toho, co se dneska točí, jsou Allenovy filmy samozřejmě fajn, ale už nějak přestávám vidět důvod, proč na ně - resp. třeba konkrétně na Iracionálního muže - chodit do kina, když je to stále totéž (a hlavně když v minulosti na podobné téma à la Dostojevského Zločin a trest natočil lepší filmy - za všechny budiž zmíněny Zločiny a poklesky a Match Point). UPDATE 9.1.2023 - Po 8 letech v telce (s příšerným českým dabingem) mě to kupodivu asi bavilo víc než tenkrát, má to super obsazení a kvalitní zápletku, akorát u titulní postavy jsem se nemohl ubránit dojmu jisté nevěrohodnosti - přišlo mi prostě nepravděpodobné, aby Abe Lucas, respektive člověk s jeho postavením a vzděláním, byl tak "bezdůvodně" na dně (scéna s ruskou ruletou naznačuje, že má zřejmě i sebevražedné myšlenky), a ještě víc to, jak se rozhodne zabít cizího člověka, a jak povrchně si to obhájí (nemluvě o poněkud otravném faktu, jak se mu obě ženské postavy doslova vnucují do postele, což je ale u Allenových filmů opakovaně se objevující motiv). Baví mě ale nad tím přemýšlet - jako zdroj myšlenkové inspirace ten film funguje skvěle. (30.07.2015)

Ach ach, ty emocionální pustiny jsou tak deprimující a tak Abe žije ze dne na den, jako by ani nežil, nezáleží mu už vůbec na ničem a najednou šup, do jeho života vstoupí dvě ženy, což ho nějak extra netankovalo, kdyby si jednou nezašel do hospůdky s Jill a tam se nestal svědkem jednoho rozhovoru. A ejhle už tady máme muže jak víno, kterému je zcela jasné, jaký je smysl jeho života a pak už to jede jako dráha. I ten sex s Rituškou ho najednou naplňuje, jen to všechno směřuje zvláštním směrem a to slůvko "iracionální" nabývá obrovských rozměrů. Phoenix byl svůj, jako by tu první polovinu ani nehrál, to byl zkrátka on, bezvadný jako vždy. A Emma byla prima, baštila jsem tu její počáteční naivitu i to postupné prozření se vším všudy. Pravda, konec byl trochu předvídatelný, ale zamhouříme očko a ten čtvereček jim ráda dám i když je malinko průhledný. (01.02.2016)

Iracionálny film. Woodyho Allena mám rád, dokonca ako scenáristu veľmi rád, ale s jeho tvorbou to je hlavne v novom miléniu kolísavejšie ako na horskej dráhe. Na jedno Užívaj si, ako sa len dá! pripadá jeden Poznáš muža svojich snov, na jednu Polnoc v Paríži pripadá jedno Kúzlo mesačného svitu a na jedny Jasmínine slzy pripadá jeden Iracionálny muž. Oceňujem, že Allen dlhé roky točí jeden film ročne, ale v poslednom čase to je už skôr kvantita na úkor kvality a druhý ničím výrazný kúsok v poradí. Kde som nie tak dávno žasol na scenáristickou, aj režijnou prepracovanosťou Jasmíniných sĺz, tu len zalamujem rukami nad scenáristickou, aj režijnou neschopnosťou Iracionálneho muža. To, že to už nie je vôbec nič nové a všetci tu hovoria to isté a o tom istom ako v jeho predošlých filmoch by mi možno ani tak nevadilo. Vadí mi skôr, že Woody Allen je už natoľko zahladený do seba, že si nie je vedomý, že vyslovene filozofuje o nič a nad ničím a ešte sa celé to (naoko) snobské filozofovanie pre intelektuálov snaží predať akoby idiotom, kde každú situáciu, myšlienku nechá postavy vysvetliť, namiesto toho, aby diváka nechal aspoň nachvíľu vyložiť si ich pohnútky vlastným spôsobom. A vlastne ani neviem, či to bolo tentoraz možné v takto banálnom príbehu a s takto jednorozmernými postavami, ktoré sa síce snažia filozofovať nad životom čo to scenár povoľuje, ale inak konajú v rámci svojej jednej vykreslenej povahovej črty bez akejkoľvek zmeny. Nie je nič horšie, než sa tváriť takto snobsky a pritom točiť takú banalitu. Ešte raz opakuje, že Woodyho mám rád, ale na mňa tu nefungovalo takmer nič. Nezáživný dej, zbytočné dialógy, žiaden intelektuálnejší humor, ani chémia medzi postavami (popravde Joaquin Phoenix sa mi po skvelej Her skôr sprotivil), žiadna dráma a aj tie dve situácie, ktoré asi mali byť aspoň trochu napínavejšie boli natočené tak ledabolo až beda. A ja k tomu nemienim byť zhovievavý iba preto „lebo Allen“. Jedna z najhorších Allenoviek za jeho kariéru. CELKOVO: 2* (4/10) (29.01.2016)

Spoilery! Zmodernizovaná reinkarnace Zločinu a trestu. Pokud prahnete po tom vědět, jak by Joaquin Phoenix vypadal, kdyby jej nějaký pán obtěžkal, tak byste neměli vynechat tento Woodyho snímek. Prakticky při každé příležitosti jsem měl upřený zrak na jeho pivní bachor, přes který si snad ani nemohl vidět na svoji výbavu. Není divu, že už mu nefungovala, tak jako dřív. Nebylo možné odvrátit pozornost jinam. Ať jsem se snažil sebevíc. Zápletka byla opět vcelku originální a dost zajímavá. Učitel filosofie je unavený životem a hledá nový impulz. Tím mu má být vražda úplně neznámého soudce, aby pomohl úplně neznámé rodině, z čehož by neměl být nikdy podezírán. Jenže promyslel si vše důkladně? Úplně na mě nezapůsobila romantická vsuvka se svojí žačkou, kterou byla Emma Stone. Dodnes jsem nepřišel na to, co by na ní mělo být tak strašně sexy. Naopak se mi líbilo, jak Joaquin dokázal tak dlouho odolávat citům. Woody znovu správně ukázal, že pánové jsou v podobných věcech vždy těmi rozumnějšími. (11.03.2017)

Z tohoto Allenova snímku jsem trochu na rozpacích, protože měl docela dobrý náběh - to ani nemluvím o hereckém obsazení, které mi sedlo - ale z banálně krásné zápletky se vyklubal až příliš ukecaný film s finále, které mě spíše zklamalo. Na konci jsem si sedl a říkal jsem si, proč jsem to vlastně sledoval. (12.04.2017)