Galavant

Galavant je úžasný. Čas od času je nám takovéhle šílenosti třeba, abychom nebrali seriálový svět příliš vážně. Díky tomu, že se jedná o ryzí parodii, je tu možné všechno, takže vás vždy překvapí dalšími a dalšími úlety. Písničky celou tu netradiční atmosféru jen podtrhují a jsou provedené na vysoké úrovni, pokud byste se snad o jejich kvalitu báli. Tu a tam se mihne hvězdný host a časem si zamilujete mnohé z postav, ale hlavně jde o ty nápady a vtípky. Třetí série se dočkáme leda zázrakem, ale buďme vděční alespoň za ty dvě, Galavant vám totiž spolehlivě vykouzlí úsměv na tváři (pokud vám rovnou nezpůsobí neutuchající záchvat smíchu). (09.02.2016)

Hravá a roztomilá parodie na hrdinské příběhy, od sklepa až po půdu narvaná chytlavými melodiemi a všeljakými dvojsmysly a slovními hříčkami. Že příběhově se nejedná o žádnou extratřídu je jedno, moje srdce plesá nad ujetým humorem, hvězdným obsazením cameí (staví se třeba John Stamos nebo Hugh Bonneville) i zpívanými recapy. První série silnější 3, druhá je lepší, vtipnější a sebeuvědomělejší, je-li to (hmm, jelito) vůbec možné, 4* (14.01.2015)

Nemám,opravdu nemám rád muzikály,ale tahle evidentně levná ujetina mě dostala.Tvůrci si tady dělají legraci skoro ze všeho,včetně sebe samých a to já můžu.Zvlášť "epická" bitva ve druhé řadě se spoustou odkazů na Statečné srdce a Hru o trůny byla výborná,stejně jako kterákoliv scéna s šéfkuchařem a služkou(vyloženě optimistické texty).Škoda,že seriál ukončili,na další řadu bych se určitě podíval. (01.08.2016)

Originální kombinace parodie fantasy/hrdinských eposů a muzikálů. Seriál si je vědom sám sebe, sám přiznává, že na něco nebyl rozpočet nebo se songem oslavuje, že druhá série má o něco víc dílů. Ale jsou to postavy, které si vás získají. Hrdinský krasavec Galavant je trochu jednodušší, ale má dobré srdce, královna Madalena je děsná potvora, drsňák Gareth Vinnieho Jonese je mega macho a král Richard... je jako malé nevinné dítě, kterému jste dali hračky, které může rozbít. Humor se ne vždy trefí do černého, ale vtipů je tolik, že si ten svůj oblíbený najdete v každém díle. Z Galavanta mám příjemný pocit, že sleduju partu nadšenců, kteří si s láskou hrají na pohádku a do toho si prozpěvují uhozené písničky. Berte nebo nechte být. (12.02.2016)

Ať už se budu snažit sebevíc, myslím, že větší poklonu než tu, že mi Galavant v některých ohledech připomíná Černou zmiji (a místy taky Princeznu nevěstu), asi vyseknout nedokážu. Seriálu se daří dokonale naplňovat žánrová klišé tradičních pohádkových příběhů, aby je nakonec s úsměvem na tváři shodil a ještě si na jejich ostatcích s chutí zatančil a zazpíval. Ano, muzikálová čísla představují nedílnou součást Galavanta a parodická nátura jednotlivých výstupů (například vypravěčova závěrečná reflexe sledovanosti, na níž bude záviset vznik druhé série či hádky o to, která z postav bude mít hlavní sólo či završí píseň velkým finišem a stane tak ve středu zájmu kamer jsou vysloveně k popukání) z nich dělá jeden z nejzábavnějších prvků seriálu. Bohužel se obávám, že místy raketové tempo textů výrazně znesnadní výrobu titulů/dabingu a autor bude muset slovní přestřelky včetně vtipů chtě nechtě výrazně osekat, aby lidi stačili číst/se překlad trefoval postavám do pusy, což se dle mého negativně projeví v diváckém přijetí. Pochvalu si kromě písniček zaslouží typově přesní herci, kteří se buď vymaňují ze stereotypních škatulek (černošský panoš, rasově těžko zařaditelná valencijská princezna), nebo do nich svým vzhledem naopak zapadají, ovšem scénář tyto okamžitě bortí či rovnou převrací naruby, když jednotlivým charakterům připisuje jiné vlastnosti, než bývá obvyklé (krásná a naivní dáma v nesnázích alias princezna je manipulativní mrcha, její zachránce, pohledný „princ“ opilecký sedlák a tyranský král vládnoucí pevnou rukou zase neschopný romantický naiva). Jediné co lze vyčítat respektive na to upozornit je místy výrazně „punková“ výprava, která působí lacině, scény jsou většinou zaplněny dekoracemi velmi řídce, ale vzhledem k nátuře díla není dost dobře možné tento „nedostatek“ kritizovat, neboť - ačkoli je více než zřejmé, že výroba Galavanta nepatřila k nejnákladnějším - autoři se můžou velmi snadno ohradit, že ona lacinost představuje další z parodických prvků, jenž má za cíl zesměšnit na pohled okázalé, do nejmenšího detailu propracované a tím pádem neuvěřitelně sterilní a nerealisticky působící prostředí z klasických pohádek odehrávajících se ve špinavé době středověku. 85% (26.01.2015)