Naqoyqatsi

Vleklým problémem podobných ambiciozních projektů je neuchopitelnost už v základní rovině. Godfrey Reggio nemá lehké spaní a nechává to proudit skrz obrazy zásadních momentů naší civilizace. Problém je nasnadě. Ty obrazy známe a bez správného zařazení jsou myšlenkově bezobsažné. Bez spojitosti je to pouze silná výpověď o hříchu a temperamentu lidstva, která se ale nesnaží položit otázku "Proč?". Hraní si s myšlenkou konzumu a následné kulturní a společenské pokleslosti je hezká metafora, ovšem opět nic nového. Film má narozdíl od výtvarného umění tu přidanou hodnotu ukotvenou v jisté subjektivnosti toho, co zdánlivě vidíme. A pro mě byli Reggio i Philip Glass jen pozorovatelé bez vlastní subjektivity. Beru to ovšem s vědomím, že jsem možná obsah sdělení Naqoyqatsi nesprávně pochopil. (30.06.2009)

Už je to raz tak, toto je najslabší diel ,,qatsi" trilógie. Dávam síce 4*, ale sú skôr slabšie a prilepšujem skôr z celkového dojmu, pretože Naqoyqatsi pôsobí veľmi nevyvážene. Iste je invenčné, že Reggio upustil od ,,atribútov" predchádzajúcich dielov a celému filmu dal nový feeling v podobe farebne upravených obrazov či 3D animácií, len či to urobil dostatočne. Mnoho sekvencií sa mi zdalo príliš agitačných a niektorým postupom sa zase vôbec nerozumel. Glassova hudba je opäť najväčším elementom, nedosahuje však kvalít predchádzajúcich filmov. (magické 1111. hodnotenie, 560. komentár) (16.06.2009)

Závěrečná část trilogie >O Lidech a Zemi< (s malou vsuvkou ze světa zvířat) pánů Reggia a Glasse. Téměř dvacetiletý, filmařsky neuvěřitelně rozsáhlý projekt a neoddiskutovatelně jeden z největších uměleckých počinů ve smyslu spojení obrazu a hudby v historii. V této poslední části pak symbolicky se zabývající technickým (či techologickým) >pokrokem< ve spojení s "civilizovaným násilím", vedoucím až k promarnění smyslu lidské existence - toho nezlomného lidského ducha... Vedoucím až k chaosu a destrukci díla, které Člověk v alibistické bázni ze sebe sama nazývá již od počátků své existence jako myslící bytosti dílem Božím... - - - P.S. Již tradičně hudba P.G. sama o sobě jako svébytné hudební dílo a skvělý sountrack. (31.05.2006)

Pre mňa osobne časť z celej trilógie, ktorá sa vyšplhala na piedestál veľkoleposti. Jednotlivé zábery diváka hypnotizujú a nútia ho zamyslieť sa nad všetkým, nad ľudskou civilizáciou, technikou, ktorá neprináša úžitok, ale bezprostrednú skazu, strachom prenechať miesto hodnotnejším kultúram. Obrazy plynú, hudba sa prelieva, zážitok je neopísateľný. Philip Glass nie je človek. A Reggio je obdivuhodný vizionár. (30.12.2009)

Opět skvělá symfonie Philipa Glasse, ke které jsou dodány "nějaké" obrázky od Reggia. Silné zaměření tentokráte na západní civilizaci bylo poloviční výhrou. Může se dostat k ožehavým tématům, ale zároveň dlouhé projíždění fotek Castra, Bushe, a spol. je trochu laciné (a také nejnudnější částí filmu). I ty barevné filtry (a hlavně ten negativ) v takovém množství si mohl pan režisér odpustit. 40 % (22.07.2010)