Pečovatel

"Tak nám zabili Ferdinanda," řekla posluhovačka. "Kerýho Ferdinanda, paní Müllerová?" otázal se Švejk, nepřestávaje si masírovat kolena, "já znám dva Ferdinandy. Jednoho, ten je sluhou u drogisty Průši a vypil mu tam jednou omylem láhev nějakého mazání na vlasy, a potom znám ještě Ferdinanda Kokošku, co sbírá ty psí hovínka. Vobou není žádná škoda." Jasně, bystřejší už pochopili, že jest to citace románu Haška Jaroslava Osudy dobrého vojáka Švejka. S jistou dávku cynismu však dojdeme k tomu, že o tom se točí i tento podivně teple mrazivý pedofekální dramat. Ačkoliv si nejsem úplně jistý, jak označovat zkurvence, který vám chčije po baráku, aby ze zdí dostal ženský Kanál číslo pět, ale pedofekál by vám mělo stačit. Pátrání nás zavede k několika takovým Ferdinandům a ač nebudou konkrétně podezřelí, stejně budete chtít, aby je zastřelili už z "Principu". Vobou nebude žádná škoda. - Film svou realistickou syrovostí je jen pro silné žaludky a vůbec ne pro rodiče. Tátu s mámou to docela semele. Humus! TROLEI: A pak že i kdejaký mentál má právo na život! (17.07.2014)

Zdejší nadšení z tohoto filmu po jeho shlédnutí sice chápu, ale její brutální ponurost, neupřímnost a neosobnost spojená s nulovými emocemi vůči hlavní postavě vyšetřovatele způsobila, že jsem měl co dělat, abych ji vůbec dokoukal. Velice drsný, až lidsky hnusný, příběh, se odehrává v temně šedivém prostředí, kde nic není pozitivní a ani být nemůže. Co naplat, nadšený jsem z toho zrovna nebyl. Nicméně uznávám, že Belgie mě s takovým filmem dost překvapila. (08.08.2016)

Primárním poselstvím tohoto sugestivního snímku, jenž jako prostředek jeho prezentace volí syrové, neostrouhané a emočně reduktivní scény, je jednoznačně to, že šukat děti je špatné. Sice nevím, kdo tyhle pravidla určuje, já třeba taky nemám nic proti veganům, když jim ty mrkve chutnají, je to jejich volba, ale budiž. Jako celek to klapalo a ty dvě hodinky mi utekly jako Tomášek Novákojc z ostnaté klícky. (30.06.2014)

Zase jeden z těch filmů, kde jsem měla neustálé nutkání dojít si pro hodně silnou baterku, protože ty jejich baterky mně evidentně nestačily a ten občasný záblesk na určitou věc, která byla zcela jistě důležitá, zmizela dřív, než jsem jí při tom jednom bliknutí zaregistrovala. Ve výsledku to bylo zřejmě záměrné, protože ono dívat se na předměty doličné není určitě žádná chuťovka Námět je to opravdu hnusný, přesto je to ještě snesitelně podané, protože ve filmu Michael mě doslova mrazilo, ale tam se hlavní představitel v roli pedofila vyskytuje téměř celou dobu. Tady byl alfou a omegou celého filmu Nick v podání Geerta Van Rampelberga, který byl moc sympatický a jeho emotivní, pochopitelné výpadky hrál působivě a věrohodně až SPOILER : v závěru to vyřešil proti obřímu, odpornému chlápkovi opět zcela sám a bez pomoci své parťačky, či pomoci ostatních a jako vždycky nikdo nikde neměl mobil KONEC SPOILERU na ten závěr, který mně připomněl film Zmizení. (26.06.2014)

Do třetice všeho hnusného, chce se mi říct po tom, co jsem těsně za sebou zhlédla snímky, zabývající se zneužíváním dětí, z nichž je De Behandeling tím nejděsivějším, protože tady peklo začíná zaživa a kdo jím prošel, už nikdy nebude jako dřív... Potud námět, který mě psychicky naprosto odrovnal, o to hůř jsem si však vedla s jeho dozvuky, neboť zbrkle podané souvislosti způsobily zmatek, který si v mé hlavě vyžádal zpětný chod a dávat po někom věci do pořádku mě nebaví, tím spíš v kriminálních thrillerech... Hojně se zde zmiňuje loňské Zmizení, bohužel, podoba by tady byla, u obou zabíjel jeden a tentýž - scénář, přinejmenším u oněch dvou vyšetřujících kopyt, ale za to, že jsem s Nickem netrpěla tikem i za originální léčbu impotence tak zápas v bahně vyhrává družstvo Belgie... (02.10.2014)