Reklama

Reklama

V žáru slunce

  • Brazílie Abril Despedaçado (více)

Obsahy(1)

Krev se prý dá smýt pouze krví… Režisér a scenárista Walter Salles se stal nejlepší devizou brazilské kinematografie na přelomu tisíciletí. Velkého mezinárodního uznání se dostalo především jeho Hlavnímu nádraží z roku 1998, z dalších uveďme např. filmy Motocyklové deníky (2004), road movie o mladém Che Guevarovi, či adaptaci stěžejní knihy beatnické generace Na cestě (2012). Snímek Pod spalujícím sluncem natočil Salles v roce 2001 podle vlastního scénáře (a podle románu Ismaila Kadarého, odehrávajícího se ovšem v Albánii). Na nehostinném brazilském venkově na počátku 20. století, v izolaci od světa, přežívají dvě farmářské rodiny, které spojuje kromě dřiny jediné – generace přetrvávající krevní msta. Letitý boj o půdu si pravidelně vybírá svou nesmyslnou daň: oko za oko, syn za syna. Teď je řada na Tonhovi, kterému se však čekat na smrt vůbec nechce. Ve svých dvaceti zná ze života a světa jen každodenní, každoroční otročinu a cestu se surovým cukrem do města ke kupci. Navíc jej i jeho malého bratra ovlivní setkání s potulnými umělci, zejména s krásnou Clarou, která – i když už projela kus světa – má s Tonhem podobný osud: i ona je nucena dodržovat stanovený řád, šlapat v kruhu, podobně jako dobytek u lisu na farmě Tonhova otce... Sugestivní film, jehož tragický a současně osvobozující příběh umocňuje výtvarná kamera (Walter Carvalho, mnohokrát oceněný – včetně zmíněného Sallesova filmu Hlavní nádraží) a herecké výkony (především pak malého představitele Tonhova bratra). Nominován a oceněn na řadě filmových festivalů (Havana, Benátky…) (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

Angerr 

všechny recenze uživatele

Brazilský film, který se odehrává počátkem 20. století na venkovské samotě v Brazílii, kde spolu dvě rodiny po léta bojují o lán půdy. Boj má charakter krevní msty - jedna rodina zabije člena druhé, a její potomek má za úkol v určeném čase jeho smrt pomstít. Je to bludný kruh, zároveň ale posvátná tradice. S příchodem dvacátého století se ale mění i tento zapadlý venkov, potomci cítí, že tradice jejich otců se jich už přestávají týkat a touží se podívat do světa, ne být celý život připoutáni k půdě. Otcové to vidí a bezvýchodnost jejich situace je to, co je na tomto filmu skutečně smutné. 7/10 ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Takýchto príbehov sa v krajinách, pre ktoré sú typické odohralo určite veľa, no pre diváka nechápajúceho alebo nevedomého si podobných situácií je to ako rana dýkou. Takže k mentalite sa vyjadrovať nebudem, ostáva len dúfať, že takéhoto niečoho je čím ďalej menej. O to krajší je príbeh plný opozít a kontrastov. Láska-pomsta, smútok-radosť. To stačí na rozvinutie chytľavej drámy, ktorá za pomerne krátky čas sa dokáže prehrýzť do citového centra diváka. Aspoň mňa určite. 85%. ()

Reklama

Jossie 

všechny recenze uživatele

Ačkoliv děj filmu ubíhá velice pomalu a líně (asi jako v Brazílii v žáru slunce), není nudný a poměrně rychle uplyne. Příběh o rodinné cti a podivné tradici, při které otcové raději obětují životy vlastních synů, než aby ji porušili, o mrtvých, kteří i po smrti ovlivňují živé a o malém chlapci, který je jako světýlko naděje v tomhle podivném světě. 3,5* ()

meave 

všechny recenze uživatele

Neobvyklý príbeh malého Paca, rodiny a morskej panny rozpráva dieťa. Vie, že farba na „la camisa“ určuje, koľko dní sa dožije ďalší. Rodinná česť a pomsta zabíjajú nie len synov, ale i sny a bubúcnosť nasledujúcich generácii vyrastajúcich na nehostinnej zemi spaľovanej slnkom. Zastaví niečo tento kolobeh? Napriek pomalému tempu som sa ani chvíľku nenudila. ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama