Režie:
Walter SallesScénář:
Jose RiveraKamera:
Eric GautierHudba:
Gustavo SantaolallaHrají:
Gael García Bernal, Rodrigo de la Serna, Mía Maestro, Mercedes Morán, Sergio Boris, Matías Strafe, Bárbara Lombardo, Antonella Costa, Alberto Granado (více)Obsahy(1)
Je mu třiadvacet, studuje medicínu - a ještě netuší, že vstoupí do dějin jako Ernesto Che Guevara. S kamarádem Albertem Granadem se vypraví na cestu po Latinské Americe na staré motorce Norton 500. Píše se rok 1952 a před nimi není nic jiného než volná silnice - bez turistů, hotelů a map, jen s čerstvým větrem v zádech. Dostat se z Argentiny až do Venezuely, to je sen, který výlet dlouhý 8000 kilometrů mění v realitu. Snímek inspirovaly Guevarovy deníky Notas de viaje a Granadova kniha Con el Che por America Latina. Záměrně apolitický pohled pro nás objevuje Guevaru jako ikonu, jež jako by se na film obtiskla z čistě vypraného trička: jen oklikou totiž připomíná postavu příštího kubánského revolucionáře. Film získal Cenu BAFTA a François Chalais Award a Cenu ekumenické poroty na MFF v Cannes 2004. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (145)
Tradiční road-movie okořeněná především neokoukaným prostředím Jižní Ameriky, netradičním hrdinou v popředí a sympatickým emocionálním vykreslením známého revolucionáře Che Guevary. A to prosím téměř nezatížené jakýmkoliv politickým poselstvím, za čímž si stojím navzdory některým komentářům okolních uživatelů. Herecky výborné duo se pomalým tempem rozjíždí skrze Argentinu, Chile, Peru, Kolumbii až do Venezuely a rytmus roste společně s horkem kontinentu a film se pomalu přetavuje z cestopisu až k jednoduchému, ale přesvědčivému zobrazení motivů, které klučinu studujícímu medicínu dohnali až do země zaslíbené doutníkům a líbezné hudbě… ()
3/10 Moje původní mladická zkušenost s Che na tričku mě v konfrontaci s párkem holých lebek stála dva zuby, takže poselství tohoto filmu ať už mohlo být jakékoliv nebylo s to tento zážitek přebít. Angažovaní nezarostlého hezounka Bernala mu jistě v celé latinské Americe, kudy původně Che projížděl, přineslo dostatečnou popularitu na to, aby už nikdy nic dalšího nemusel natočit a dožil jako hvězda, přestože ho ve snímku herecky naprosto zastiňuje jeho spolucestující se svými "přízemními" starostmi. Spíš než roadmovie na jehož konci nám to Che natře plamennou řečí o sjednocení Ameriky to působilo jako přírodovědná studie z dílny National Geographic, která má do těchto pokrokem zapomenutých koutů přilákat co nejvíc turistů, na kterých by si pak místní namastili kapsu. Viva revolucion! Viva pesos!!! ()
..nepomôžem si, ale bol to kíženec evity a dr. schweitzera, ten che guevara..a potom, v rámci sociálneho cítenia síce zmasaktoval pekné davy, ale to sa do filmu už nevošlo.. ..diarios ako iný pohľad na "revolucionára" trpia snahou o idealizáciu a skratkovytými vsuvkami - ukážkami biedy a sociálnych krívd vládmych režimov, ktoré ale vôbec nestačia na odôvodnenie zmeny hlavnej postavy z bezstarostného mladíka v angažovaného mladíka.. (podobne je v smere pravdivosti obrazu konk. osoby aj napr. 7 rokov v tibete).. ..herecky, kameramansky a hudobne výborné, ale nezvládnutá dramaturgia a záver, ktorý je krížencom casablanca a napr. untergangu (kedy si už zostarnutý hrdina príbehu - rozprávač vyhradí posledné slovo).. ..ako malý roadmovie bez životopisných ambícií a sociálno-politického podtónu by sa mi film asi páčil viac..ale bol by to asi úplne iný film, podľa úplne inej predlohy..(autorom ktorej je granada osobne).. ()
Ona samotná kombinace, dva muži a motorka, fungovala už v Easy Rider a funguje i tady. Už od prvního záběru z filmu čiší taková atmosféra beztarostna, že máte sto chutí podniknout taky cestu skrz přenádherné scenérie Jižní Ameriky. Jasně mladý Ernesto je tam až extrémně moc velký klaďas, ale jednak mu to v Bernalově podání žeru a jednak věřím tomu, že mládí je doba krásné naivity. Což je přesně to, čím Deníky dýchají až do závěrečných titulků. ()
Kluci vyjeli na výlet napříč Jižní Amerikou a já si regulérně myslel, že to je banda amatérů, kteří jsou rádi, že se před pěti minutami naučili nastartovat motorku. To mi následně dokázali hned několikrát, když se rozsekali snad na každý cestě, na kterou najeli. Něco má ale tahle road movie přeci jen do sebe. Minimálně udělá pěknou reklamu celé Jižní Americe. Po shlédnutí jsem měl vysloveně chuť sbalit krosnu, vyrazit do Peru a prožít kus hezkých chvil. Nakonec jsem si ale uvědomil, že to tak jednoduché nebude a tak mi zůstala akorát tak vzpomínka na tento docela pěkný film. To, že politiku řeší minimálně, je bonus navíc. ()
Galerie (32)
Photo © Focus Features
Zajímavosti (6)
- Píseň "Al otro lado del río" (Na druhé straně řeky) uruguayského skladatele Jorge Drexlera se stala teprve druhou neanglickou písní, která získala Oscara (na ceremonii ji zpívali Antonio Banderas a Carlos Santana). Tou první byla "Ta paidia toy Peiraia" (Děti z Pirea) řeckého skladatele Manose Hatzidakise z filmu Pote tin Kyriaki (Nikdy v neděli, 1960). (džanik)
- Skutečný pár jezdil na britských motocyklech Norton International, jednoválcových “pětistovkách“. Ve filmu skutečně použili restaurované Nortony s výjimkou “nehod“, kdy se jezdilo na upravených maskovaných Suzuki. Nortony se jinak přestaly vyrábět v roce 1977. (džanik)
- Ve scéně s Ernestem a Albertem v chilském měděném dole Chuquicamata předák křičí, že důl není žádná turistická atrakce. V dnešní době však ano. (džanik)
Reklama