Aféra

„Velký americký román" o problémech dospělých formou vyspělého seriálu, který dělá tolik věcí tak moc dobře, že těch několik málo věcí, které zase až tak dobře nedělá, bije do očí o to více. Předně je to zpočátku na jedno brdo (každý z úvodního tria dílů je sice sám o sobě skvělý, ale dohromady jsou tak stejné, až jsou takřka k nerozeznání a v důsledku toho kolovrátkové) a poté i onen "rašamon" přístup nespolehlivého vypravěče, který je tu spolu s postavami alfou i omegou všeho. Pracuje se s ním v zásadě neskonale rafinovaně, promyšleně do sebemenších detailů i přehledně, ale místy přeci jen i lacině. Jedna věc je, že každý sebe sama vidí vždy lépe než jak ho vidí ostatní a že si pamatuje události jinak, něco si přibarví, upraví, zapomene či zatají, ale zde jsou ty pohledy nejednou tak prvoplánově odlišné (a to i s ohledem na možnost, že oba záměrně ve všem podstatném lžou, aby odvedli pozornost), protože příliš okatě cpané divákovi do ksichtu. Paradoxně tak bývají zajímavější linie těch dvou, když nejsou spolu a ty neustálé „rozpory“ jejich verzí neodvádějí pozornost. A poté zádrhel největší; bizarní rozhodnutí udělat z živoucí reklamy na půvab zrzek a nositelky nejvíce sexy britského přízvuku Ruth Wilson obarvenou brunetu s tuctovým americkým dialektem, grrr... Ovšem jinak je to kromobyčejně dobře zahraná narativně hravá temná intimní vztahovka, která je bezkonkurenční, když je plně soustředěna čistě na postavy a dialogy. A naopak poněkud skřípe, když se snaží o budování "vychytralé" zápletky. Každopádně to má náboj i nápad a ani v aktuální tsunami kvalitních seriálů se to neztratí. | S1: 4/5 | (05.01.2015)

psychologická vztahovka s temnější atmosférou a kriminálním podtextem, který zřejmě dostane pořádný prostor až v potvrzené druhé sérii.. vypíchnul bych formu vyprávění, kdy se verze událostí liší podle toho, zda je popisuje Noah či Alison, což je rozhodně zajímavý koncept, který dle mého ovšem místy malinko skřípe.. přesto jde o moc zajímavou záležitost, která by si mohla udržet mou pozornost i pro druhou sezónu.. 4* (07.01.2015)

Mám ráda takovou tu rašomon věc, ačkoli nevím, jak to slovo použít ve větě. Mám ráda, jak ona sama sebe vidí jako tak trochu fucked-up slušňačku, co podlehla nátlaku stárnoucího chlípáka a jak on sám sebe vidí jako uřknutého středověkého mnicha, kterému ta mrcha servírka nasypala do kafe nějaký lust potion. Mám ráda, jak jejich perspektivy časem splynou, protože láska. Mám ráda, jak ona vypadá jako Lana del Rey. Mám ráda Fionu Apple a chci, aby měla na tomhle světě monopol na nahrávání seriálových znělek. Mám ráda, když na otázku "Proč jste si posrali životy?" hrdinové odpovídají: "Ty jo hej já vlastně ani nevim." (12.11.2014)

Po první sérii super. Postavy mají hloubku, city, život, motivace a nejsou to jenom ploché klišovité zvratky. Dominic West si asi holt umí vybírat kvalitní seriály. Tohle má fakt propracovanej scénář, i když jsem si původně myslel, že to bude blbost o nějakym poměru. Zajímavé byly dvě perspektivy vyprávění - z pohledu Noaha a Allison, které se vždy liší v menších či větších detailech. Plus další linie vyšetřování vraždy/nehody detektivem... přičemž si docela dlouho počkáme, než se dozvíme, kdo že je to vlastně obětí... I když jsou tam i odlehčené momenty, moc srandy tady nečekejte. Taková nevěra totiž nikdy nevěstí nic dobryho... (06.11.2016)

The Affair je trochu problematický, ale rozhodně zajímavý počin. Vypráví jeden příběh pohledem dvou různých postav, stárnoucího spisovatele Noaha a utrápené servírky Alison. Zajímavost celého seriálu pramení z konceptu, kdy půlku dílu sledujeme jeho verzi, půlku zas tu její. Sledovat, v čem se vzpomínky dvou protagonistů liší, a v hlavě si doplňovat, co se přesně odehrálo doopravdy (protože ani jedna z verzí samozřejmě není stoprocentně "pravdou"), je na celém seriálu to nejzajímavější, obzvlášť ve chvílích, kdy jsou diváku ukazovány emocionálně vyhrocené situace. Ty se totiž vždycky liší nejvíc, protože každý si z nich pamatuje to, co pro něj bylo nejdůležitější. V konceptu ale zároveň leží i kámen úrazu, protože příběh jako takový se odvíjí jenom velice pomalu, a emocionálně vypjatých chvil není zrovna přehršel. Většinu času se tak jedná o takřka kosmetické rozdíly nemající vliv na děj, respektive mnohdy se dá tahle Aférka z hlediska děje odvyprávět za polovinu času, vždycky za použití jen jedné z verzí (ať už Noaha či Alison), a sledovat totéž v bledě modrém má sice význam pro pochopení motivací toho druhého a dotvoření psychologického profilu postav, zároveň s sebou ale (často, nicméně ne vždycky) přináší neuvěřitelné množství nepotřebné vaty. Zkrátka a dobře, pomalé tempo nemusí vždycky znamenat záruku kvality či náročnosti, někdy je pomalé tempo prostě jenom... pomalé tempo. Jak jsem zmínil úvodem, The Affair je problematická. Má nápad, komplexní postavy a dech beroucí herecké kreace (Ruth Wilson). Na druhou stranu je fakt pomalá (fakticky! pro ty, co to ještě nepochopili, protože jsem to jenom tak lehce naznačil) a často irituje (horní ret Ruth Wilson). První série 70%, druhá 75%. (28.04.2015)