Cena svobody

Hodně zajímavý snímek, ať už tématem nebo i zpracováním. Na začátku kruté válečné běsnění, potom boj dětí o život v nehostinné pustině, nekonečné čekání na letenku „do ráje“ a nakonec střet dvou zcela odlišných kultur, v mnoha ohledech velmi zábavně pojatý (telefon, led, prošlé jídlo...). Drama umně kombinované s komediálními prvky, konec trochu nereálný a předvídatelný, ale to nic nemění na celkově pozitivním dojmu ze snímku. A nesporné pozitivum je Reese Witherspoon v další „normální“ roli, sice jen "malé", ale snad se konečně blýská na lepší časy... (24.02.2015)

„KDYŽ CHCEŠ JÍT RYCHLE, BĚŽ SÁM. KDYŽ CHCEŠ JÍT DALEKO, JDĚTE SPOLEČNĚ." (Africké přísloví) /// Poté, co dětskou hru s broukem přeruší vrtulníkovej nálet a parta islamistickejch bojovníků s vesnicí provede to, co umí nejlíp, vyráží šest přeživších děcek na dvanáct set kilometrů dlouhej pochod. Škoda, že ta cesta dostala tak málo prostoru. Pouť po zemi, kterou sužujou náboženský čistky (navíc nikde žádnej stánek s rychlým občerstvením ani ubytovna) slibovala větší dramatickej zážitek. Hlavní náplní je totiž život v Americe. Užijem si legraci, páč chlapáci na všechno čučej, jak Otík Rákosník na splachovací hajzlík. A nemůžou pochopit prachsprostý plejtvání žrádlem. Samo, že budou i dramatický situace, ale většinou jde o to, mít radost z lidí, co maj dobrý srdce. Film tak místy připomíná agitku organizací, kterým můžete na stránkách filmu přispět. Na to, o jak vážný téma jde, je celkový vyznění takový nevýrazný. Což nezmění ani fakt, že zde hráli skuteční uprchlíci. Třeba Emmanuel Jal je bejvalej dětskej voják a autor autobiografie „War Child: A Child Soldier's Story“. Já prostě čekal víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečných událostí. 2.) Bratra mi sežral lev a teď mě má na starosti Velká bílá kráva. 3.) Thx za titule ,,Kenika“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (07.01.2015)

Obyčejnému zpracování možná trochu nadhodnocuju, ale tomu ožehavému tématu z mnou tak obdivované Afriky a další odnože její těžké historie, která se bohužel stále promítá i do dnešních dní, musím dát za plný počet. Jak moc je zdejší příběh založený na pravdě (ujít bez úhony 1250 km východoafrickou savanou), nechávám na soudu jiným, já především cením, že se tvůrcům podařilo obsadit skutečné Jihosúdánce. I to je malicherná cesta ku pomoci jedné z nejchudších zemí světa. [viděno na Voyo 21.4.2024] (21.04.2024)

Uvědomujet(m)e si, že kvalitní film z toho dělá tématika o které pojednává, nikoliv zpracování ? Klišé je tam kupa, sentimentu tak akorát a herecky je to super, resp. černé súdánské tváře tomu dávají zvláštní, syrově svěží punc reality. Jinak je to ale pohádka jak vyšitá, s dokonale vykalkulovaným scénářem "vše do sebe krásně zapadne" a to je ve skutečnosti asi to poslední co se děje v tomhle střetu dvou odlišných světů doopravdy, mimo obrazovky. (24.08.2016)

Mám pocit, že som videl dva filmy. Prvý o úteku a putovaní detí do utečeneckého tábora. Ten mohol byť samostatným filmom, so silným dramatickým nábojom a mohol končiť nástupom do lietadla. A druhým mohla byť čistá komédia o aklimatizácii ľudí z iného sveta, v ktorej by boli humorným spôsobom demonštrované všetky záludnosti, ktoré so sebou preskakovanie storočí, kultúr a kontinentov prináša. Keďže to tvorcovia napchali do jedného filmu, vznikla nesúrodá naivno-propagandistická zmeska, v ktorej si iba pozorný divák nájde letmé zmienky o problémoch imigrácie. Jedným z málo svetlých momentov je návrat Memera, aby pomáhal tam, kde je ho treba, teda v utečeneckom tábore. Pretože rozdiel medzi utečencami a azylantmi spočíva práve v tom, že utečenci sa po pominutí nebezpečenstva vracajú do rodnej krajiny. (27.04.2016)