Kavkazskij plennik
Obsahy(1)
V inspiraci stejnojmennou povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého je vyprávěn příběh ze současnosti odehrávající se na blíže neučeném místě Kavkazu. Dva ruští vojáci se dostanou do zajetí v domě starého horala, který je chce vyměnit za svého syna, uvrženého do ruského vězení. Filmová událost roku 1996.
Do současnosti zasazený přepis klasické povídky Lva N. Tolstého Kavkazský zajatec (před 11 lety zvítězil na karlovarském festivalu) jen dokazuje, že některé příběhy jsou věčné, že se mění jedině vnější reálie. Snímek vypráví o dvou vojácích ruské armády, zajatých kavkazskými horaly. Jedním je starší, notně již zcyničtělý důstojník Saša (Oleg Meňšikov), pro něhož se armáda stala jediným domovem. Druhým je sotva odvedený mladíček Váňa (Sergej Bodrov ml.). Únosce, majestátně vyhlížející patriarcha Abdul (Džemal Sicharulidze), naivně věří, že tak dosáhne snaze propuštění svého syna, zajatého ruskými vojsky.
V inscenačně úsporných tazích načrtává režisér Sergej Bodrov nejen vztahy mezi oběma zajatci, ale také konfrontuje ruskou "velkopanskou" mentalitu s kavkazskými horaly a jejich rodovým uspořádáním. Nezajímá jej pouze dobrodružná zápletka, související třeba s pokusy o útěk. Zjišťuje, že se střetávají dva rozlišné světy, které si nemohou porozumět. Bodrov sice nechce démonizovat či naopak obhajovat ani jednu stranu, spíše jej zajímá osudová spirála narůstajícího násilí, kdy jedna odvetná akce probouzí ještě ostřejší odezvu, avšak ruská armáda je přece jen vylíčena (aspoň ve svém důstojnickém sboru) jako figurky ovládané představou imperiální nadřazenosti. Hrdí a mlčenliví Kavkazané, jejichž svět ovšem také není přiblížen víc než v několika vnějších frázích (muslimská modlitba), však své konání motivují odedávnými zvyklostmi a není v něm prvek akutní osobní nenávisti (třeba později zabitý hlídač zajatců, kdysi odsouzený za zabití své nevěrné ženy na Sibiř a tam zbavený jazyka, by měl všechny důvody nenávidět Rusy, ale komunikuje s nimi bez jakékoli zášti, dokonce přechází i výzvy, aby si s nimi zazpíval - a notuje mručením).
Svůj podíl na konečném vyznění má i kameraman Pavel Lebešev. Silné působivosti dosahují přírodní scenérie kavkazských hor, kde vesnička z leteckého pohledu připomíná vlaštovčí hnízda přilepená na příkrém úbočí. Také průhledy do aulu, jehož život tepe svým vlastním rytmem, obsahují hodně emocionality, prostředí, kde se svým způsobem zastavil čas a kde tradice krevní msty náhle narážejí na anonymitu viníků (ruská armáda), je ovšem postiženo velice krevnatě a s nepochybnou pokorou vůči lidem, jejichž klid narušila imperiální politika velkého souseda. - Jan Jaroš (Letní filmová škola)
(více)Recenze (73)
Кавказский пленник je další ukázkou, že Ruská filmografie má stále co nábídnout a čím zaujmout! Zajatec mi něčím připomněl Rogožkinovu Kukušku - stejná síla minimalismu a naturalismu. Z příběhu výměny zajatců by američani udělali monstrózní velkofilm, ve kterém by se všichni postříleli, pak by se do toho zapojila FBI, k tomu samozřejmě stíhačky a tereňáky , mezitím by tam proběhla nějaká šílená lovestory a nakonec by to všechno musel řešit přinejmenším prezident. Rusové si vystačí s několika krávami, dřevěnou hračkou, řetězy a udělají naprosto věrohodný a svérázně zábavný film, který fantasticky zachycuje atmosféru a povahu Kavkazu. Perfektní zážitek navíc umocňují vynikající výkony Menšikova (Unaveni sluncem) a hlavně Bodrova Jr. (škoda ho...) 4/5 za trochu nepovedený konec ()
Poviedku L.N. Tolstého som nečítal, takže som vnímal film bez porovnávania s motívmi predlohy. Film je dobre pozerateľný, scenérie, zvuk i zobrazenie dvoch odlišných svetov bolo zaujímavé. Imperiálny vzťah k malým národom na okraji ríše je porovnateľný s nadradenosťou Američanov, kdekoľvek vo svete. Film som bol nútený sledovať v originále (aký to rozdiel oproti dabingu), horalom som síce rozumel akurát tak Salam Aleikum, ale ruština mi ani po 20 rokoch nerobila najmenší problém. Prijal by som o niečo temnejšie ladenie, lebo byť zajatcom na Kaukaze nie je dôvodom na odľahčujúce vsuvky. Tri hviezdičky sú zdanlivo slabým hodnotením, ale ja ich vnímam ako silné a zaslúžené. ()
Nemůžu se zbavit pocitu, že film byl takto natočen jen proto, aby mohl dostávat mezinárodní ocenění. Je totiž takovej "internacionální" tzn. že nikomu nestraní, jde mu hlavně o člověka a válku spíš zesměšňuje. Příběh ruského vojáka zajatého ve vesnici v horách by tak mohl být zasazen kamkoli jinam, ale hodil se ten konflikt, o kterým ví na Západě každej úplný prd. Špatný to ale určitě nebylo, jen jsem čekal něco drobátko jiného...70% ()
Výborný film, jako dělaný na půlnoční podívanou. Neuvěřitelné prostředí. Naprosto fantastická panoramata berou po celou dobu filmu dech a díky umě zvládnuté kameře diváka jednoduše fascinují (závidím těm co to viděli na plátně). Samotný příběh pak pomalu tvoří z dvojce hlavních hrdinů postavy, na kterých vám začne záležet, a to se vždycky počítá. Filmem navíc po celou dobu prochází pocit takového poklidného smíření se smrtí, který vás postupně naplní a dostane vás přesně tam, kde byste u sledování Zajatce měli být. 8,5/10 ()
Krasnej (protivalecnej) film z prostredi Kavkazu. Je neuveritelny, jak tam Ti lidi zijou... Film je o dvou ruskych zajatcich, drzenych ve vesnici v horach, s planem vymenit je za syna mistniho predaka, ktereho drzi zase rusove ve sve posadce. Krasny film bez happyendu. - - Сергей Бодров byl nesporny a vynikajici talent, a je ho velika skoda. ()
Galerie (46)
Photo © AO Karavan
Zajímavosti (4)
- Sergej Bodrov nebyl v době natáčení profesionální herec, v té době ještě studoval, resp. psal disertační práci o historii benátského malířství. (chamonix)
- Když místní vojáci zjistili, že je amatérská herečka Mechralijevová placena v dolarech, vzali celý štáb jako rukojmí do té doby, než se přešlo na rubly. Natáčení pak pokračovalo, jakoby se nic nestalo. (džanik)
- Asi třicet kilometrů od místa natáčení probíhaly skutečné boje mezi Rusy a Čečenci. Místní muslimští partyzáni sloužili štábu a hercům jako bodyguardi. (džanik)
Reklama