Kavkazskij plennik
Obsahy(1)
V inspiraci stejnojmennou povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého je vyprávěn příběh ze současnosti odehrávající se na blíže neučeném místě Kavkazu. Dva ruští vojáci se dostanou do zajetí v domě starého horala, který je chce vyměnit za svého syna, uvrženého do ruského vězení. Filmová událost roku 1996.
Do současnosti zasazený přepis klasické povídky Lva N. Tolstého Kavkazský zajatec (před 11 lety zvítězil na karlovarském festivalu) jen dokazuje, že některé příběhy jsou věčné, že se mění jedině vnější reálie. Snímek vypráví o dvou vojácích ruské armády, zajatých kavkazskými horaly. Jedním je starší, notně již zcyničtělý důstojník Saša (Oleg Meňšikov), pro něhož se armáda stala jediným domovem. Druhým je sotva odvedený mladíček Váňa (Sergej Bodrov ml.). Únosce, majestátně vyhlížející patriarcha Abdul (Džemal Sicharulidze), naivně věří, že tak dosáhne snaze propuštění svého syna, zajatého ruskými vojsky.
V inscenačně úsporných tazích načrtává režisér Sergej Bodrov nejen vztahy mezi oběma zajatci, ale také konfrontuje ruskou "velkopanskou" mentalitu s kavkazskými horaly a jejich rodovým uspořádáním. Nezajímá jej pouze dobrodružná zápletka, související třeba s pokusy o útěk. Zjišťuje, že se střetávají dva rozlišné světy, které si nemohou porozumět. Bodrov sice nechce démonizovat či naopak obhajovat ani jednu stranu, spíše jej zajímá osudová spirála narůstajícího násilí, kdy jedna odvetná akce probouzí ještě ostřejší odezvu, avšak ruská armáda je přece jen vylíčena (aspoň ve svém důstojnickém sboru) jako figurky ovládané představou imperiální nadřazenosti. Hrdí a mlčenliví Kavkazané, jejichž svět ovšem také není přiblížen víc než v několika vnějších frázích (muslimská modlitba), však své konání motivují odedávnými zvyklostmi a není v něm prvek akutní osobní nenávisti (třeba později zabitý hlídač zajatců, kdysi odsouzený za zabití své nevěrné ženy na Sibiř a tam zbavený jazyka, by měl všechny důvody nenávidět Rusy, ale komunikuje s nimi bez jakékoli zášti, dokonce přechází i výzvy, aby si s nimi zazpíval - a notuje mručením).
Svůj podíl na konečném vyznění má i kameraman Pavel Lebešev. Silné působivosti dosahují přírodní scenérie kavkazských hor, kde vesnička z leteckého pohledu připomíná vlaštovčí hnízda přilepená na příkrém úbočí. Také průhledy do aulu, jehož život tepe svým vlastním rytmem, obsahují hodně emocionality, prostředí, kde se svým způsobem zastavil čas a kde tradice krevní msty náhle narážejí na anonymitu viníků (ruská armáda), je ovšem postiženo velice krevnatě a s nepochybnou pokorou vůči lidem, jejichž klid narušila imperiální politika velkého souseda. - Jan Jaroš (Letní filmová škola)
(více)Recenze (73)
Největší "vývozní devízou" Kavkazského zajatce je prostředí, ve kterém se odehrává a kde byl natočen, což samo o sobě má velkou výpovědní hodnotu. Na druhou stranu jsem neměl pocit, že sleduji něco extra, "něco", co mi uvízne v hlavě na dleší dobu. Emocionálně byl film velice plochý, zdařilých veselých střípků tam zase oproti takovému Kusturicovi bylo velice málo a pečlivých obrazových kompozic jsem také neshledal mnoho - Kavkaz se do obrazu tak nějak vtíral sám. ()
Jak tak čtu komentáře, pokládám za nutná některá upřesnění. Tedy, nejde o Čečence, ale Dagestánce (konkrétně Lezgy). A není to válka, nýbrž situace jaká je na Kavkaze celkem trvalá - Rusové kontrolují města (zde Derbent) a hlavní spoje, ale místní lidé si žijí víceméně nezávisle a po svém. --- Odkaz na Tolstého (a Puškina) je výmluvný. Rusové se na Kavkaz tlačí přes dvě stě let, a je to pořád ta stejná historie: když přitáhnou s velkou sílou, mordují a vypálí horalům vesnice. Jak se stáhnou, horalé vylezou z úkrytů a zase je to divoká, nebezpečná zóna. Pozoruhodné na jmenovaných literárních klasicích, stejně jako na názoru drtivé většiny současných Rusů je to, že v nejmenším nepochybují o správnosti svého úsilí Kavkaz ovládnout a zpacifikovat. Dvě stě let! Dvě stě let tam znovu a znovu posílají mládence jako je Žilin zabíjet a umírat. Je to absolutně prodělečný podnik, protože hospodářský či jakýkoli jiný prospěch z té země nemají veskrze žádný a komunity Kavkazanů v Moskvě jsou bezpečnostním neštěstím. --- Je to prostě tak. Pro Rusy je expanze a kontrola důvodem sama o sobě, je vždy správná, nehledě na cenu. Zrovna dnes Rusko trpí kvůli nízkým cenám ropy a sankcím, ale Krym za to stojí! Krym, který je mimochodem rovněž prudce ekonomicky prodělečný. --- Tak snad abych se zmínil i o filmu: Je dosti zajímavý, inspirace Tolstým je znát a je to dobře. Ale vynikající herecké výkony jsem neviděl. Pozoruhodný je příběh, prodchnutý stoickou akceptací pravidel krevní msty a neslučitelností dvou kultur. ()
Těžko interpretovat jak na mě Kavkazský zajatec působil. Na jednu stranu se jedná o silné drama s živého kavkavzského prostředí, která má evidentní politickou rovinu, odehrává se v nádherných exteriérech a je režisérsky bravůrně zvládnuto. Na stranu druhou, i když všichni vyzdvuhují oba hlavní herce, mě naopak naprosto nezaujali, a pěknou nastavenou atmosféru mi spíše kazily. Upřímně jsem se rozhodoval mezi 3 a 4 * , nakonec však ke 4 hvězdám pomohlo opravdu výborné technické zpracování včetně silné a vhodné hudby... ()
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdy, nakonec ke čtyřem vydatně pomohla výtečná kamera a solidní scénář. Co by Kavkazskému zajatci mohly mnohé filmy závidět, je nepředvídatelnost děje a především řada amerických filmů pak absenci zbytečně kupeného patosu. Film působí dost beznadějným dojmem, líbilo se mi, že se v konfliktu nepřidává na žádnou stranu. Oleg Menšikov vypadal, že si roli docela užíval. ()
Kavkaz - země, kde se nevaruje před ránou nožem, neberou zajatci. Země, kde se nezápasí na žíněnce, ale na tvrdém plechu. Ledacos o této zemi bylo řečeno ve filmu 12 N. Michalkova, hodně jsem se dověděla i tady. Tvrdý život místních obyvatel, válečný stav s Ruskem. Snaha otce získat zpět svého syna a matky získat zase toho svého. Jak to dopadlo, uvidíte sami. Moc krásný protiválečný film. Je mi líto, že Sergej Bodrov ml. (představitel "sympatičtějšího" Rusa) zemřel tak mladý, byl to velký talent. Osudným se mu stál právě Kavkaz. ()
Galerie (46)
Photo © AO Karavan
Zajímavosti (4)
- Asi třicet kilometrů od místa natáčení probíhaly skutečné boje mezi Rusy a Čečenci. Místní muslimští partyzáni sloužili štábu a hercům jako bodyguardi. (džanik)
- Sergej Bodrov nebyl v době natáčení profesionální herec, v té době ještě studoval, resp. psal disertační práci o historii benátského malířství. (chamonix)
- Film je “modernizací“ krátké povídky L.N.Tolstého. (džanik)
Reklama