Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (195)

Phobia 

všechny recenze uživatele

Knížka Astrid Lindgren "Ronja, dcera loupežníka" je moje srdeční záležitost, mé první setkání s fantasy literaturou. Přestože je film o dvou znepřátelených loupežnických rodech a přátelství dvou dětí natočen velmi věrně, ta kniha mě oslovila mnohem víc, obsahuje více detailů, je prostě lepší. Proto hvězdička dolů. 77% ()

Philippa 

všechny recenze uživatele

Je to vážně ta pohádka ,kterou jsem viděla když mi bylo asi jako Ronje?Jako bych sledovala úplně jiný příběh než mi utkvěl v paměti.Například si pamatuji jak jsem s Ronjou prožívala obavy z toho až bude zima:-).Nyní vidím jak bližší je mi Birkův postoj.Proč už dnes se trápit něčím ,co přijde až zítra?;-)Jak krásně je zde natočený souboj o moc obou otců loupežníků.Jak krásné je volání jara....jak krásný je pro mne zcela nový rozměr této pohádky ,která uměla zasáhnout terč už když jsem byla malá holka.... ()

Reklama

misterz 

všechny recenze uživatele

Kedysi dávno som túto rozprávku pre malých aj veľkých videl v telke. Som rád, že ani po tak dlhej dobe nestratila nič zo svojho pôvabu. Pekný príbeh, skvelo zahrané, super cz dabing, roztomilí škriatkovia, zlé harpyje.... Ako stvorené na spoločné pozeranie spolu s deťmi, fungovalo to za mojich mladých čias a funguje to aj teraz. Tomu poviem nadčasový snímok. 85/100 ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

My, děti Dr. Husáka si z kin moc dobře pamatujeme tenhle severský filmeček. Ačkoliv jsem si vždycky myslel, že české pohádkové lesy jsou plné všelijaké havěti a to i dost strašidelné proti seveřanům je to ještě čajíček. Takoví šediví skřítkové či ukřičené harpyje toužící po teplé krvi, pche kam se hrabou bludičky či hejkal! Ronja je tak spíše pro odrostlejší děti, protože na ty menší může působit až hororově. A je to i dlouhá stopáž, která nepůsobí moc pohádkově. Přesto se mi to tenkráte moc líbilo i nyní po letech. Škoda, že Tv reprízuje lecos, ale tohle by na vánoce klidně mohli zase některé stanice dát. Za mně dávám 4 po-po- potvůrky po-podivné! * * * * ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Poprvé jsem tuhle pohádku viděla jako hodně malá v kině a přesto, že jsem už knižku znala, tak jsem se bála, jak že to všechno dopadne. Hlavně ty harpyje, ty mě děsily. Koktavé po-po-potvůrky podivné se vepsaly do paměti snad každého, kdo tuhle pohádku viděl. Když Ronja vyšla na DVD, neváhala jsem ani vteřinu a i pohledem dospělého je to stále kouzelná, vtipná, okouzlující pohádková pohádka se vším, co ke správné pohádce patří. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)

Související novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)

Reklama

Reklama