Kam se poděla sedmá rota?

Něco mezi 3-4 hvězdičkami. Typická francouzská válečná komedie. Situačního humoru zde moc nenajdete, jakoby režisér chtěl více skloubit komiku s realitou války. Přesto se tu nějaké gagy najdou a nejsou špatné. V paměti mi utkvěla pasáž, kdy hrdinové prosí ve vesnici (kolaborujícího) živnostníka o jídlo ze svého krámu. Také bych rád upozornil na Aldo Maccioneho, známého z komedie "Zvíře" představujícího tam šviháckého režiséra. (02.10.2004)

Kdo je stejného data narození jako já, tak na tom bude, co se týče svého mládí a francouzské komedie, asi podobně. Měli jsme četníky, velkého blondýna, Fantomase a právě pány Chaudarda, Pithiviera a Tassina. První dobrodružství, nejlepší hodnocení…i když já se ztotožňuji s názory, že právě seznámení se sedmou rotou je nejslabším kusem z celé trilogie (nejslabší nerovná se špatný). Je to tak, že tahle válečná komedie nejede na vlně bláznivých gagů ala Les Charlots, ale spíš připomíná přátelské vyprávění u dobrého vína. Zní to trochu paradoxně, obzvláště když se bavíme o válečné době, každopádně takhle jsem to měl jako malý, mám teď a troufám si tvrdit, že budu mít i až budu s touto klasikou seznamovat svoje vnoučata. (17.12.2021)

Tady Mirabelka, je to Šípek ? Ne, žádný Šípek, tady velitel Von Kurtell. Zůstaňte na místě, jedeme za vámi...cha cha cháááá. Tak nějak začínají osudy tří hlavních aktérů této lehké, francouzské válečné komedie. Ikdyž starší film, ale do dnes vyvolává úsměv. Jean Lefebure jako Pitiviére, Henri Guybert jako Tassine a Pierr Mondy jako nadrotmistr Chaudard se " rozhodnou " zachránit svojí zajatou Sedmou rotu. (10.07.2010)

Žánr válečné komedie je pro mě záhadou. Tak buď byla válka strašlivá událost, naprosto tragická etapa dějin, při které zahynuly miliony lidí a celý svět utrpěl obrovské a nevyčíslitelné škody a mělo by se k ní přistupovat vážně, a nebo to byla děsná prča a švanda a natáčet o ní veselé taškařice je tedy naprosto v pořádku. Snad by mělo platit jedno, nebo druhé. Ovšem je vidět, že v téhle naší fantasy realitě jdou oba protiklady skloubit jako po másle. (03.01.2021)

Víte, jaký je ve Francii nejužívanější válečný pokřik? Oh-la lá, ils sont dejá lá! Pro úplnost v originále a ve filmu ho nehledejte - stejně je to zvláštní, že si Francouzi dovedou ze sebe udělat srandu zrovna v oblasti, která je pro ně dost citlivá. A chvála bohu způsobem, který udrží tempo po celou trilogii, a to už se dneska nevidí. (22.06.2013)