Monsieur Hire
Monsieur Hire
Monsieur Hire
Monsieur Hire
Režie:
Patrice LeconteKamera:
Denis LenoirHudba:
Michael NymanHrají:
Michel Blanc, Sandrine Bonnaire, André Wilms, Cristiana Réali, Bernard Soufflet, Philippe Dormoy, Luc ThuillierObsahy(1)
Drama osamělého člověka, který se svým způsobem odlišuje od svého okolí a lidé ho tedy nemají rádi. Když je ve městě zavražděna mladá dívka, podezření padá na něho. Nedokazuje svou nevinnost, neuvědomuje si vážnost svého postavení. Je zcela zaujat pozorováníme dívky, která bydlí v protějším bytě, vášnivě se do ní zamiluje a je ochoten obětovat vše za její náklonnost... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Priznám sa, úvod bol veľmi náročný a tiež mi to prišlo akosi dejovo nevyvážené. No postupne veľmi rýchlo, ako sa začali odkrývať karty a pozadie postavy pána Hire, tak ma to vtiahlo a už nepustilo. Režisérovi sa tu podarilo pomerne slušne vykresliť nemohúcnosť, samotu a nešťastie hlavnej postavy. Na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 ()
Patrici Lecontovi se podařilo úžasně přenést na plátno celou škálu emocí od osamělosti pana Hira, přes jeho posedlost krásnou dívkou od naproti ale i třeba rozpustilost Sandrine Bonnaire. Ale hlavně - on dokázal přenést z plátna na mně i fyzické vnímání doteků - například když ve scéně na boxu pan Hire lehce přejíždí po ruce Alice - to mi normálně přejížděl mráz po zádech. Krásný a smutný film, jehož atmosféru pomáhala dotvořit také hudba M. Nymana. ()
Rukopis mého oblíbeného autora Georgese Simenona je zde znát. S panem Hire(m?) se dokonale soucítí a je výborně zahraný. Celou dobu mi asocioval Delonova Jeffa Costella. Myslím si, že by se Delon v dobách Samuraje na takového pana Hire(ho?) dost hodil. Jinak mě film spíš nudil. Závěr byl, ale hodně zajímavý. Donutil mě snímek přehodnotit. Enšpígl to ve svém komentáři vystihl naprosto přesně. Přijímám tedy nakonec nenápadnost filmu jako důkaz velikosti (hustý, co?) a zaokrouhluji na slabší čtyři hvězdy. ()
Nečekejte žádnou sentimentální podívanou, ale bolest, smutek a touhu ukrytou pod nevýrazným povrchem pana Hireho. Dalo by se říct, že jeho pocity dostatečně vyjadřují mimické výrazy v jeho tváři při různých situacích. Jeho nepřístupná a uzavřená povaha je proto terčem nejen různých posměšků, ale potažmo i závažného podezření. Velmi bolestný, mrazivý a depresivní snímek, kde souhlasím se slovy, které tam jsou vyjádřeny : "Všechno je možné". ()
Zpočátku se Pan Hire jeví jako klasická detektivka v hlavní roli se samotářským komisařem, půvabnou dívkou a studeným nesympatickým podivínem, který, jak se zdá, má co skrývat. Poetická první půle si však s veškerými dohady obecenstva navyklého na šablonovitá schémata detektivek příliš netyká - režisér s nesmírným gustem nechává diváka tápat v koláži minimalistických ponurých obrazů a nejasných, krátkých dialogů. Hlavní aktéři příběhu nejsou obyčejní lidé a nezažívají obyčejné pocity, a tak neustále mají čím překvapovat, a to i během napínavého a vkusně vygradovaného finále. Po všech ohledech velmi působivý film. ()
Reklama