Sexmise

Futurizmus z obdobia komunizmu. Nápad to bol celkom zaujímavý. Takisto to podanie žien bolo srandovné, ale mne sa tento film nepáčil. Oceňujem akurát vyvrcholenie filmu. Dosť som sa pri ňom nudil a neprišlo mi to vtipné. Oblečenia a miestnosti boli dosť zvláštne spracované, dej a scény tiež. Podľa mňa to nemuselo byť ani tak zdĺhavé. (23.01.2012)

Prozrazuji celý děj filmu a jsem hrdý na to, že si ho pamatuju! - Pan Albert z vědeckých důvodů a pan Max pro prachy se rozhodli podstoupit experiment se svým zmrazením. Experiment však přeruší válka (při které vymře mužské plémě) a samci jsou vykopáni až do podzemního světa žen, kde se na muže hledí jako na nepotřebný problém. Chlapi se seznamují se svým novým domovem (Max postříkaný hasičáky se smíří s tím, že se tady nesmí kouřit), nabízejí sexuální služby ("prachy až potom"), učí se rozšroubovat jídlo před konzumací ("To pečivo je čerstvé?" ptá se Max a ťuká umělým rohlíkem o stůl) a objevují novou verzi historie (Kopernik i Einstein byly ženy). Max s Albertem nadále "myslí pérem" na to, jak si budou užívat a netuší, že Liga žen hlasuje o tom, zda je nutné samce zabít nebo pouze přeměnit v ženy ("Podepište - Já níže podepsaná jsem se proti své vůli narodila jako muž"). Oba muži sice oceňují televizní výměny triček dívek po sportu, ale přesto se vydávají na únik za svobodou, při kterém si užívají ženskou nahotu, chlast, bigbít a rozkódují i umně zašifrované heslo pro vstup na zemský povrch. Teprve na čerstvém vzduchu po ukojení chtíče (jídlo a sex), po kterém si dvě vědecké pracovnice ve vaně se smíchem ukazují rukou něco o velikosti cca.15 cm, se oba cítí šťastni. (29.04.2009)

Zmaten názvem filmu, který ve mně evokoval americkou teenage-komedii á la Prci prci plnou vulgárního (rádoby)humoru, nic jsem od tohoto filmu neočekával. O to více jsem byl překvapen. V kladném slova smyslu... Tato futuristická polská sci-fi komedie, připomínající mi svým stylem, prostředím a humorem trochu Červeného trpaslíka, mne vskutku pobavila. Líčí katastrofický scénář, jak by to s námi jednou mohlo dopadnout. Dva přátelé, Max a Albert, se nechají pro pokrok vědy (a pro peníze) hybernovat. Jsou však probuzeni o více než padesát let později; probouzejí se do zcela nového světa. Ve válce byli všichni muži zahubeni, nyní Zemi obývají pouze ženy, respektive podzemí Země. Povrch je totiž zamořen jedovatým plynem. Po probuzení chtějí ženy oba dva samce naturalizovat, což jim samozřejmě není po chuti. Utíkají proto na povrch, aby naturalizaci unikli. Zde se ukazuje, že na povrchu to není takové, jak se z podzemí zdá... 90% (31.10.2009)

Polské komediální sci-fi. Neskutečná kombinace, která však vyšla a dokonce mile překvapila. Tak 2/3 filmu se tváří strašně feministicky, ale pak přijde závěr, který to celý otočí a potěší všechny nositele mužského pohlaví :-))) Opravdu jsem se tady dobře bavil a když k tomu přičtu závěrečné rozuzlení, tak mi z toho vyjdou krásné 4 hvězdičky. (04.12.2009)

Populární žánrovka 80. let nemusí vždy představovat zestárlý spektákl ve znamení odporného syntetického looku a dunivé hudby, může být někdy i zábavná od začátku do konce bez nechtěné srandy, ba dokonce vyvážena v jednotlivých prvcích. Ani moderní sci-fi nemusí být vždy jen pouhou přehlídkou vizuálních orgií a nejmodernějších počítačových triků, může mít i kvalitně napsaný příběh s chytrou zápletkou, dobře vyprofilovanými postavami, překvapivými pointami a může obsahovat i velmi nosnou myšlenku. Stačí jen, aby se vedle nápaditých výtvarníků a trikařů, režiséra a výborných herců podílel na filmu minimálně stejně výborný scenárista... a Pavel Hajný (jemuž se na domácí půdě s výjimkou Egyptologů nedostalo příliš kvalitních příležitostí) dokázal za hranicema v Polsku několikrát, že ním je! Sexmise se mi velmi dlouho vyhýbala, pak jsem se o ní dočetl a vyhýbal se jí dlouho pro změnu já (už jen ten název..), abych po dlouhé době opět spatřil jeden polský film, ke kterému se budu určitě rád vracet. Sexmise je totiž výtečná jako originální napínavá komedie, jako další filmová dystopická vize budoucnosti (po 451° Fahrenheita či Rollerballu) i jako podobenství o totalitní moci s několika překvapivými narážkami na dobu vzniku. Na některé scény jako např. ohnisko dekadence jen tak nezapomenu. Výhradu mám jenom k samotnému závěru... ne k pointě, ale k stylizaci: film sice doprovází po celý čas výrazný nadhled a humor, ale současně i jistá důstojnost a mohli ho tvůrci rozhodně zakončit jinak, než jedním hysterickým výkřikem a bizardním detailním záběrem v doprovodu fraškovitého hudebního motivu. Zbytečně tak na poslední chvíli přešel k prvoplánové frašce. Ale jde pouze o můj názor, s nímž samozřejmě nemusí jiní souhlasit. 90% (31.10.2020)