Dva supernosáči

Mike a Thomas detektivové!Dlouho žili staromládenecký život,ale rozjeli byznys,našli vhodné partnerky a náhle se jim všechno nějak komplikuje.Humorné eskapády této dvojce mám rád i přes občasnou absurditu typu:Šáh je stejný jako Thomas.Kdo ale zná Německý filmový průmysl tak ví,že v tehdejší době lepší komedie u našich sousedu zkrátka nevznikali a přes všechnu kritiku zde napsanou je to vtipná podívaná. (18.11.2016)

Dva supernosáči jsou pokračováním představy zábavy a zároveň exhibování dvou mladých německých televizních celebrit. Jednoduché, místy slabé, občas velmi povedený vtip a s ohromnou porcí vitální živočišnosti. Konec konců, proč ne, když ve své době slavili se svou taškařicí úspěch divácký i komerční. Hlavní ústřední dvojice roztržitých nosáčů Tommy Jürgensen (sympatický Thomas Gottschalk, též v roli opatrného arabského prince Faruka al Habiba) a Mike Bachstein (příjemný Mike Krüger) a jejich smělé pokusy v oblasti soukromé detektivní agentury. To, co nezvládají po scénáristické a herecké stránce, to nahrazují nadšením a nebojácností. A protože jsou to muži v rozkvětu svých fyzických sil, nemohou chybět ženské protějšky. A to zvědavá Lucy Sasse (pohledná Susann B. Winter), pociťující náklonost k Tommymu. A žárlivá a nespokojená Mikova přítelkyně Alice (příjemná Andrea L'Arronge). K výraznějším postavám patří také Lucyina matka Sabine Sasse (zajímavá Liane Hielscher), ostře sledovaná osoba. A prozíravý velvyslanec arabského prince (zajímavý Djamchid 'Jim' Soheili), vynalézavý ve své ochraně svěřeného člena královské rodiny. Z dalších rolí: záletný zadavatel první detektivní zakázky Heinrich Sasse (Gert Haucke), snaživá ředitelka sirotčince (Ingeborg Schöner), neústupný bojovník s teroristy major Schneider (Harald Dietl), princova favoritka Fatima (Thea Gottschalk), či neúnavný nájemný vrah (Otto Retzer). Není to výrazněji lepší, než ostatní filmy ze série a osobně cítím, že film nadhodnocuji, ale ta jednoduchost mě dokáže dostatečně zabavit a vyčistit hlavu od zbytečně tíživých chmur. (12.01.2017)

No jasný, tenhle film a tahle dvojka se mi v dětství otočila hned několikrát. Co na plat, že to jsou děvkaři. Já to vlastně vůbec nevnímal, hlavně že měli dobrej knír, když si hráli na pracháče nebo žvatlali blbosti, když se snažili mluvit arabsky. A dobrý je, že když si to pustím i po tolika letech, pořád mě to stejně baví. (20.08.2013)

Německý humor jsem nikdy nechápal a tato komedie to jen potvrdila. Vybrat si za dva hlavní představitele chlápky s dlouhými nosy je asi možné jen v Německu. Kdysi dávno jsem na VHS viděl, jak tankují „super“ a docela se mi to i líbilo. Tak jsem se tedy rozhodl, že zkouknu tenhle díl. Ale to jsem neměl dělat, protože je to příšerná komedie s ještě příšernější zápletkou. Jen si to představte: Dva velcí „nosáci“ si zřídí detektivní agenturu a vyšetřují. Používají k tomu příšerné převleky, které na mě působí „gajsky“. Tuto komedii už nechi nikdy vidět. (14.07.2008)

Nejméně dějový snímek z cyklu filmových komedií, jímž eskapistický proud západoněmecké kinematografie sedmdesátých a osmdesátých let svébytně odpověděl na řadu „cestovatelských“ komedií Binga Crosbyho a Boba Hopa ze čtyřicátých, resp. padesátých let. Mladší řadu s nimi spojuje vedle méně úspěšného úsilí zpřítomňovat různá filmová klišé především rozmanité rozrušování pevných hranic vyprávěné fikce. Zatímco se o znevážení vyprázdněných šablon snaží Dieter Pröttel s duem scénáristů (a ústředních protagonistů) marně a případný vtip scén se koncentruje do revuálních výstupů v přibližném světě, tentokrát založených na převlékání, maskování a parodování, odkazy k realitě či filmovému světu zabírají docela spolehlivě. Dokonce bych řekl, že vyprošťují z nudy kolébající neckermannovské estetiky a naznačují, že i „nosáči“ jsou ochotni zasmát se sami sobě. Těch okamžiků není však mnoho a nic dalšího tento příspěvek ke karnevalové kultuře – věčných masopustů, nekonečných prázdnin a trvalých dovolených – nepozvedá nad průměr. (06.05.2023)