Kukačka

Trochu nadneseného humoru s prostředí války, kdy se dva nepřátelé při útěku sejdou v jednom domě,kde jim je poskytnut asyl od jedné ženy, a protože každý mluví jiným jazykem (Rus a Fin),celé to působí tak nějak příjemně komicky, ale při tom nádherně přirozeně a věta ,, Jdi někam´´mi spolehlivě kouzlila úsměv na tváři až do konce filmu. Viděno v rámci Filmová výzva 2016 (16.05.2016)

Moc dobrá práce ruského režiséra Alexandra Rogožkina. Nenucený a neuspěchaný snímek z prostředí rusko-finské války, ve kterém Rogožkin mistrně využívá zapeklité situace, kdy si tři lidé vůbec nerozumí, a dokáže z jejich vzájemného nepochopení vytěžit jak vtipné, tak i dramatické momenty. Navíc je až překvapující, že zrovna Rusové dokázali natočit takto jasně vypovídající protiválečný film. Jenom trochu škoda toho konce, dovedl jsem si představit lepší zakončení. (24.08.2014)

No, když tak nad tím přemýšlím, z velkým odstupem času, tak vlastně mě film hodně bavil a dost mě chytnul. Perfektní atmosféra, překrásné záběry hor a okolí, ale hlavně úchvatná krajina pro samotáře jak dělaná. Příběh je dostatečně silný a zajímavý. Konfrontace třech odlišných lidí mluvící třemi odlišnými jazyky je více než povedená a určitě osloví širší spektrum diváků, než Rogozhkinovy Svérázy. Největší devizou a pozitivem KUKUSHKY je ale černý humor, kterým doslova překypuje a který mě opravdu velmi vyhovoval. Film se mi moc líbil a i když mi někdy přišel až moc pohádkový velice mě zaujal a hodnotím ho velmi vysoko. (04.02.2005)

Spoilery! Velice příjemný snímek o třech různých lidech hovořících třemi různými jazyky, které osud svedl na jedno neobyčejně krásné až meditační místo připomínající oázu klidu, která je ze všech stran obklopena válečnou vřavou. Párkrát se mi podařilo usmát se, ale humor je zde opravdu jen doplňkovou složkou. Snímek dokonce nepůsobí ani příliš dramaticky, díky prostředí, do kterého je zasazen. Je to opravdu spíše jen taková relaxační záležitost hodná zamyšlení nad tím, co je v životě opravdu důležité. Všichni tři aktéři mi byli zaplaťpánbůh sympatičtí, a to i prostá sprostá žena, která byla toho času už dva roky bez kominíka, a tak její choutky ukájely zřejmě jediní obyvatelé jejího domova - los a pes. Z neplánované dvoučlenné mužské návštěvy tedy nevěděla, kterým směrem svoji almaru natočit dříve. Při samotném výkonu rozmnožovacího procesu poté vydávala zvuky, které by náhodný kolemjdoucí identifikoval jako všechno možné, jen rozhodně ne jako rozmnožovací proces. Zřejmě je slečna odposlouchala právě od zvířátek, se kterými žila, což podporuje moji nehezkou domněnku. Trošku nadbytečným jsem ve filmu shledal závěrečný oživovací proces. Každopádně se ve výsledku k mému příjemnému překvapení jednalo o hodně solidní film. Slabší 4 kousky. (23.06.2018)

Tak dnes jsem tento filmeček zhlédla s velkou chutí podruhé a prostě smekám před jeho tvůrci - minimalismus v tom nejryzejším slova smyslu. Babylonština na laponsko-finsko-ruský způsob... Pro jazykového fandu, jakým jsem, je to vyloženě jazyková filmová lahůdka... ještě že byl film opatřen českými titulky :-) - příště by však rozhodně stálo za to podívat se na něj bez titulků a na vlastní kůži si tak zažít tu změť jazyků, aniž by člověk rozuměl slovům... o to více by se pak musel zaměřit na intonaci, gesta, oční kontakt... Ještě mě v souvislosti s tímto filmem napadá, jak moc tu filmový hrdina Veiko boří svou mnohomluvností to zažité klišé o "nemluvných Finech", na němž staví ve většině své filmy Aki Kaurismäki...:-) I když je pravda, že v Kaurismäkiho filmech se obecně moc nemluví, ať už se odehrávají kdekoliv... (22.06.2009)