Kukačka

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 9/10/// +jednoduše načrtnuté postavy, komické situace díky dialogům, příjemně barvité prostředí -mohla být klidně výraznější hudba, trošku jsem očekával lepší závěr/// Na tento film jsem se dlouho těšil a v každém případě po jeho zhlédnutí mám příjemný pocit. Nejsem náročný divák a proto podobné filmy někdy neustojím, ale zde mě hned oslovil námět a chtěl jsem vidět jeho podání. Důležité je, že film mě zaujal a příjemně jsem se u něj bavil. Jen škoda že v závěru nebylo něco jako že se po letech znovu potkali, bylo by to zajímavé, ale i tak milí film./// Celkem 76%/// (21.04.2007)

Rogožkin stvoril so svojimi dvornými hercami Haapasalom a Byčkovom za pomoci nádherných exteriérov ruskej prírody a výborných obrazových kompozícií príjemnú tragikomickú drámu o strete troch protichodných svetov a životných postojov na sklonku druhej svetovej vojny. Film je naozaj na hony vzdialený Rogožkinovým “Osobennostiam”, pôsobí veľmi artovo a jeho jedinou chybou je neúnosne natiahnutá stopáž. Viac takýchto filmov z Ruska ! 8/10 (10.04.2006)

Tak tohle mi docela vyrazilo dech .. nenápadný, přitom takový milý příběh, kde se divák od srdce i zasměje .. a kde znovu, už po tolikáté pocítí, jak byla válka krutá a pro obyčejné lidi úplně nesmyslná .. zde navíc vidíme, že na opravdu silný příběh není vždy zapotřebí nějaká velká produkce … Moc hezký film .. krásný příběh ... (23.04.2010)

”Slyšel jsem, jak pod ním sténáš ... Chtěl jsem tě zabít ... Přivedla jsi mě zpátky k životu ...” Tři lidé, opuštěni v pustině, dva muži, vlastními lidmi odsouzeni k smrti, hrdá žena, prosta jakýchkoliv předsudků. Biblické zmatení jazyků je překonáno. Všichni toužíme jen obyčejně přežít, jakékoliv nesmyslné ideje, které život berou, ponenáhlu ztrácejí svou důležitost. Příběh o prostých věcech života, zasazený do krutě malebné severské krajiny, nasnímané mistrovskou kamerou. Challenge Tour – duben 2015. (13.04.2015)

Obsahově krásně lyrické, poetické, plné jemného a inteligentního humoru i úsporně načrtnutých postav. Ústřední trojúhelník je sehraný velice uvěřitelně a chemie mezi Rusem-Finem-Laponkou funguje na jedničku. Neodmyslitelné lyrizující celky a důraz na přírodu už k ruskému pojetí potažmo k Rogožkinovi patří, podobně jako povinná sauna a skvělý naivka Ville Haapasalo. Malinkatým zádrhelem Kukušky je formální stránka, která je především v závěru dost neutříděná a díky metafyzické scéně lákání duše zpět do těla působí malinko křečovitým dojmem. Stejně tak zasazení závěrečné pointy mi do jinak velmi autentického příběhu úplně nesedělo. Pokud z větší částí působí Kukuška jako nebroušený drahokam, plný syrovosti a nesouvislých dialogů, její vyvrcholení vnáší do hry možná až trochu příliš schematický element. Přesto jsem se skvěle bavil, protože tenhle rozmarný příběh o lidech, válce a přírodě prostě oplývá jemnou poezií, která mě oslovuje. (29.01.2007)