Svéráz národního rybolovu

Docela mě překvapuje, že i Rusové mají smysl pro humor a dokáží vytvořit takto humorný film. Po zemi se smíchy válet sice rozhodně nebudete, ale velké množství situací je více než úsměvné. Spousta absurdních a účelných situací nedokáží film úplně prodat, ale pokud máte Svéráz národního rybolovu jako rychlou jednohubku, tak se bude jednat o příjemné zpestření volného času. (24.04.2018)

Dle mého názoru je toto volné pokračování snad ještě vydařenější, než díl první. Možná je to i proto, že humor se více posunul do žánru "crazy", přesto si ještě uchovává alespoň náznak reálnosti. Ovšem bezesporu tahle komedie vyvolá u větší části diváctva (hlavně té mužské) chuť na vodku. :) Já jsem si dal po skončení filmu hned tři. :) (13.11.2002)

Sice jsem nevidel prvni dil, takze nemuzu porovnavat, ale tohle je docela slusna komedie. Puvodne jsem chtel napsat, ze na ni trochu zapusobil zub casu, ale pak jsem si vsim, ze je z roku 98. Co se tyce zapletky, tak je docela originalni a misty skutecne vtipna. Problem je, ze hrdinove vzdy chvily kecaj a teprve pak pride nejakej super forek, pak zas kecy, zas forek atd. az do konce. Co se tyce hercu, tak sice nic moc nehrajou, ale jsou to sympaticky postavy. Na to, ze se jedna o ruskou komedii, musim uznat, ze se fakt povedla. (21.03.2007)

Poprvé jsem to dal v češtině a trochu to mé dojmy kazí. Dosud to ale byl pro mě nejlepší díl z prvních tří. Fantastická návštěva Finska, úžasné lov, ale oproti jedničce málo vodky. Scénu s krávou tu dobrodružství s ponorkou asi také nedokázalo překonat. Možná mi ale jen scházely titulky, když dobře se bavící společnost některé vtipy zakecala. (26.04.2015)

„Tento způsob (rybo)lovu, zdá se mi poněkud“....dál už si dosaďte každý sám resp. to své. Takhle nějak by (možná) vypadalo Rozmarné léto, kdyby se V.Vančura resp. J.Menzel narodili a vyrostli v Rusku. Krásně poeticky (kdo chce, najde si ji tam), se sympatickým nadhledem a (sebe)ironií převyprávěný příběh o síle čistého přátelství, oslavě přírody, vlasteneckého Ruska a .... vodky, která nejen, že „utužuje“ charaktery a sbližuje („před bohem a chlastem jsou jsi všichni rovni“), ale dokazuje, že nejen ve vínu je pravda a v které se mj., průzračně (obrazně i doslova) zrcadlí duch resp. duše tamějších lidiček. Nebo třeba taky o tom, jak je někdy(e) důležité, dávát si sakra dobrý pozor na rozmáchlá gesta či, že čerstvé dvoudenní strniště se vám dokáže postarat o (ne)jeden nekončící maraton, který dokáže pořádně znavit. Ostatně své o tom (čerstvě) ví i aligátor z Vysočiny. Nabízí se příměr: „co jste chtěli, to (i) máte“. Karel se zřejmě nestačil divit a teď nemám rozhodně na mysli pana knížete. Počítám, že se to odehrálo (na ruské ambasádě) dnes nějak následovně?: B.M. Zdravím Miloši, tak jak jde panování? M.Z.: „Borisi Michajloviči, je to hrůza, samá práce, žádnej oddech- žádnej piknik pod korunou lípy s Dostojevskim v (levé) ruce a becherovkou v pravé (ruce), jsem totálně vyždímanej a navíc se o mě pokouší viróza (škrábe mě v krčku) a to mám před polednem odemykat Korunní komoru ve Svatovítské katedrále. B.M.: „Miloši, klid, lék už se nese!.....Tak „do pravý, do levý, .....brzdi, Borisi, brzdi, nejsem stonožka“. Jenom ty přípitky můžeme pouze tipovat.... na intelekt, za vlast, na porozumění, na spojenectví, či na mlčení? Možná došlo i na slib, že až se uvidí příště, v soukromí, musí si pořádně zarybařit. Who knows.... (10.05.2013)