Pride

Pride je mi tematicky natolik vzdálený film (existenční problémy horníků v Anglii v 80. letech minulého století, hnutí za práva gayů a lesbiček, protesty obou těchto skupin), že mě nechal velice chladným. Není to špatně natočené, několik momentů se povedlo, ale jako celek mě to nijak neoslnilo. Ani ten humor mi úplně nesedl. (24.02.2015)

S tou veselohrou bych to malinko brzdil, téma je totiž zatraceně vážné. O Margaret Thatcherové toho moc z historie nevím, že se ovšem jednalo o politika naprosto neoblíbeného o tom nemůže být nejmenších pochyb. Nejvíce jsem spokojen s výběrem filmové hudby. Zpočátku jsem přemýšlel zda-li film spíše nevypnout, ale jsem rád, že jsem tak nakonec neučinil. 70% (24.12.2015)

Rozhodně mi nevadila komediální odlehčená stránka, ale myslím si, že to odlehčili aż moc a vše vypadalo tak neuvěřitelně pohodově, že se to za drama ani nedá považovat. Těžký život homosexuálů i horníků je tu jen naznačen a vesměs to vypadá spíš jako sranda. Každopádně jinak velmi povedené, kdyby se tam autorům podařilo zakombinovat ukázky většího odporu proti nim a to jak těžko to snášejí, jdu na 5*. A také to bylo kvůli velkému počtu postav až moc roztříštěné a všichni jsou nastíněni jen povrchově. (29.08.2015)

Nudilo mě to. Štve mě i dvouhodinová stopáž, protože příběh a charaktery se podle toho nevyvíjí. Stále se to točí dokola. Celou první hodinu tam jen křičí "za gaye a lesby".. nebo "jsem lesba a feministka!".. A co s tím? Zmírní to hladomor, sucho nebo požáry? Pak tu jsou zbytečně petetické dialogy, které ve mě měly vzbudit pocit viny za to, že já jsem hetero? S tímto filmem si nerozumíme. (15.09.2019)

... Our lives shall not be sweated from birth until life closes... Hearts starve as well as bodies; give us bread, but give us roses! No kdo by se k nim v tu chvíli nepřidal? Já teda okamžitě. --- Existujou mraky feel-good filmů. Jistě se najdou i nějaké ty ryze feel-bad výtvory. A pak je tu Pride - oba (sub)žánry elegantně propojené feel-proud můstkem. --- V některých pasážích vysloveně dechberoucí kadence přiléhavě trapných, tabu mydlících situací; výrazný, energií přímo napěchovaný soundtrack; a konečně taky řada vedlejších postav, na kterých vám bez výjimky záleží, a které se vesměs všechny do jednoho dočkají svého velkého, leč třeba v zásadě skromného "okamžiku slávy" (moje soukromá favoritka: Jessica Gunning aka Sian) - zpravidla v duchu jedné z více silných replik snímku: "And there's nothing worse than a lost cause". --- Všechno zkrátka funguje, jak má. A why on earth would we have found that weird? *raises an eyebrow* --- P.S. Ve filmu nevystupujou žádné "lesbičky", ale lesby. Stejně jako v něm nevystupujou žádní "gayíčkové", ale gayové... že ano? :) (27.12.2014)