Hana a její sestry

Kdybyste měli zkouknout z celé Woodyho filmografie jen jediný kousek, pak by to mělo rozhodopádně býti právě tohle typicky hořkosladké "sesterstvo putovních partnerů". Nenapadá mě totiž film, ve kterém by slovem i písmem zdatně vládnoucí židovský klarinetista Allan Konigsberg natolik obratně propojil a rozpohyboval všechna svá zamilovaná témata, jakými bezesporu jsou láska, smrt, bůh, ženy, hypochondrie, nevěra, smysl života, náboženství, New York, jazz a bratři Marxovi. A krom jiného taky krásně ukázal, jací alibističtí a přizdiseroucí slaboši a vychcánci dokážou být pánové tvorstva ve své emocionální nahotě. Sám Allen o tom jistě ví své, když po Diane Keaton (a řadě dalších) pustil k vodě i éterickou Miu Farrow a pojal za choť jejich adoptivní dceru... :-) (10.07.2012)

Pořád se musím divit tomu, že ačkoli jsou Allenovy filmy pořád o tom samém, neustále nás baví se na ně dívat a sledovat ty stále dokola omývané životní pravdy. Je to kvůli hercům? Kvůli jazzové hudbě? Kvůli odkazům na Hitchcocka a bratry Marxovy? Kdoví, nicméně Woody byl vždycky kumštýř a závěrečná scéna je tak nádherně dvojznačná, že jsem opět uznale pokýval hlavou a řekl si, že je to sakra dobrý film. P.S. Johna Turturra si všimnete, i kdybyste byli slepí. (01.04.2010)

Veľmi pozitívny film. Tí, čo sa nešťastne zamilovali sa s ľahkosťou odmilujú. Tí, čo podvádzali, podvádzať prestanú. Tí, čo im niečo večne bolo sa zrazu vyliečia. Tí, čo sa milovali, budú sa milovať ďalej. Tí, čo sa neznášali sa zrazu do seba zaľúbia. Výborné dialógy a fantastická hudba, ktorá ma chytila za srdce už pri úvodných titulkoch. A ani ten Bach neznel zle. Romantik Woody. (15.10.2016)

Zapletkou je to standardna Allenovka. Prilis sa mi nezdalo, ze by to malo nejak pozitivnejsiu atmosferu ako je u Allana zvykom. Minimalne vyustenie jednej hlavnej zapletky mi prilis pozitivne neprislo. Ale oproti inym Allenovkam ma tato nezvycajne svizne tempo a aj kadencia vtipov tu bola väcsia. A napriek tomu to stale dokonale funguje aj po dramatickej stranke. Ako bonbonik tu je neskutocne famozne herecke obsadenie. Takze vysledkom je rozhodne jedna z tych lepsich Allenoviek. 8/10. (24.06.2015)

Woody Allen tak, jak ho mám nejraději - v poloze konverzační tragikomedie rozpitvávající rodinné a milostné vztahy. Píše a točí o lásce, žárlivosti, rivalitě, nevěře, ambicích, výčitkách a o spoustě dalších pocitů a jevů, které nás obklopují. Opírá se o výborné herce, kterým vkládá do úst hodnověrné a přitom velmi kvalitní dialogy. Jeho postavy nešustí papírem, jsou to lidé z masa a krve, kteří dokážou udržet divákův zájem až do konce. Scénář je odlehčen dlouhou řadou vtípků, Allen tradičně zhazuje všechny možné autority a hodnoty ("Nemůžeme to pustit na obrazovku. A proč?, Pedofilie je už dneska banalita, ostatně nikoho jsem nejmenoval, papež není jméno jenom funkce."). Nešetří ani svou osobu, jeho hypochondrický televizní režisér Mickey je dokonalou parodií sebe sama. Důležité je pozitivní vyznění snímku - jeho hrdinové přes všechny průšvihy k sobě nacházejí cestu a dokážou rodinu udržet a rozšiřovat i bez záplavy patosu, laciného sentimentu a mravoučných řečí tak častých v amerických rodinných filmech. Na první pohled nenápadný, ale o to působivější snímek o lidech a jejich životních hodnotách. Jako už několikrát, i tady rozdělil Allen svůj film na řadu kapitol, které oddělil nadpisy. A stejně jako jindy si neodpustil do filmu zarámovat své dvě velké lásky - jazz a New York. Celkový dojem : 95 %. (17.08.2008)