Hana a její sestry

Skvělý komorní film, k němuž asi neumím mnoho dodat. Nic mu nechybí a nic nepřebývá, má úžasný rytmus, geniálně vypointovaný scénář, je intimní a křehký, ale přitom se u něj člověk zároveň královsky baví a po jeho skončení má chuť si jej pustit znovu. Díky, milý Woody ;o) Celkový dojem: 95% Zajímavé komentáře: kinej, gudaulin, kleopatra, Cival, Galadriel a určitě i spousta dalších, neměl jsem sílu je všechny pročítat (17.03.2011)

Woody Allen opět dokázal, že nedokáže natočit jiný než silně nadprůměrný film. Jeho zcela všední vztahový propletenec lidí okolo Hany je obohacen typicky allenovskými tématy: smrt, sex, smysl existence, (ne)víra v Boha. Celkem tři sestry, jejich tři opory plus množství bývalých i budoucích vztahů. Perfektně vedení herci, přirozené a přitom smysluplné dialogy, poklidná Palmova kamera, jazz a Woodyho hypochondr Mickey – to je pro mě obstojná nálož důvodů, proč se na Hanu podívat ještě (ne)jednou. Není to komedie, není to psychologické drama, není to odpočinkový film. Je to film Woodyho Allena, věčného skeptika, který jakoby Hanu natáčel v mimořádně vydařeném životním období. Optimistickým vyzněním nám tentokrát nenašeptává: „zapomeňte na šťastné konce“, nýbrž: „život je to nejkrásnější, co máme, tak si jej važme“. Scéna, ve které Mickey zjistí zásadní pozitivní informaci a následně pln radosti vyběhne vstříc lepším zítřkům možná zklame všechny zatvrzelé pesimisty, ale že je krásná, ji nikdo vzít nemůže. Čímž se chci dostat, k tomu, že život je kolem a kolem vzato občas taky celkem přijatelným způsobem jak se dožít smrti. (Btw, Allen ten konec nemá rád.) 90% Zajímavé komentáře: Angerr, pabelito (27.11.2005)

Jeden z častých motivů Woodyho filmů - úzkost ze smrti - je tu rozvinut více než v jeho jiných filmech. Co se stane, až zemřeme? To už jako vůbec nebudeme? Stejné návaly úzkosti jsem občas zažíval jako malé dítě ( většinou v noci, když jsem se snažil usnout ), postupně se ale objevovaly stále řídčeji, až zmizely. A Woody zde dokázal tyto pocity nádherně reflektovat. A to je na něm nejcennější - jak je všímavý a dokáže pocity, nálady a vztahy využít ve svých filmech. Jinak se jedná o jednoho z nejlepších klasických Allenů, jak ho mají všichni jeho fanoušci nejradši. (28.11.2005)

Pořád se musím divit tomu, že ačkoli jsou Allenovy filmy pořád o tom samém, neustále nás baví se na ně dívat a sledovat ty stále dokola omývané životní pravdy. Je to kvůli hercům? Kvůli jazzové hudbě? Kvůli odkazům na Hitchcocka a bratry Marxovy? Kdoví, nicméně Woody byl vždycky kumštýř a závěrečná scéna je tak nádherně dvojznačná, že jsem opět uznale pokýval hlavou a řekl si, že je to sakra dobrý film. P.S. Johna Turturra si všimnete, i kdybyste byli slepí. (01.04.2010)

Film, ktorý by sa pokojne mohol volať aj Jej sestry a Hanna, keďže o Hanna je nejnevyužitejšou postavou celého príbehu. Allen v tomto filme predviedol uvoľnenú romancu, kde sú dramatické prvky krásne vyvážené s tými komickými – celé hľadanie náboženstva je skvelý nápad a jej aj dobre prepracovaný. Potom tu máme celú plejádu skvelých hercov a epizodickosť – ktorá mi tentokrát vôbec nevadila. Príbeh je omnoho dospelejší, ako predchádzajúce Woodyho filmy, ale má v sebe strašne veľa krásnych nuáns. Ak sa dakedy bude hovoriť o niečom čo je typické pre Woodyho a jeho tvorbu tak je to presne takýto druh filmov. (22.04.2014)