Le Chasseur de chez Maxim's
Maxim's Porter
Vrátnik od Maxima
Režie:
Claude VitalKamera:
Maurice FellousHudba:
Paul MisrakiHrají:
Michel Galabru, Jean Lefebvre, Daniel Ceccaldi, Marie-Hélène Breillat, Claude Gensac, Francis Perrin, Sabine Azéma, Gérard Jugnot, Robert Dalban (více)Obsahy(1)
Julien žije na zámku se svou manželkou urozeného původu Germaine, které už dvacet let tvrdí, že pracuje v průmyslu – má konzervárnu, která se proslavila svým výtečným hráškem. Ve skutečnosti pracuje jako vrátný v luxusní restauraci U Maxima, kde má takříkajíc pod palcem chod slavného podniku a osobně zná všechny význačné hosty. Na průmyslníka přišel proto, že skutečný majitel konzervárny se náhodou jmenuje stejně jako on – Mercier… Germaine, která tráví hodně času s kanovníkem, majícím sklon příliš holdovat alkoholickým nápojům, oznamuje manželovi, že přijede syn jejího bratra Octave, který právě dostudoval a Julien ho má vzít k sobě do továrny. Julien se samozřejmě zděsí, a když mladík skutečně přijede, řekne mu pravdu. Tak Octave poznává chod proslulého podniku i služby, které Julien prokazuje význačným návštěvníkům, když jim dohazuje půvabné společnice, za což ovšem inkasuje nemalé sumy peněz. Poznává i Julienovu milenku Totoche, která by se ráda stala vdanou paní. Octave je nicméně v rozpacích: co teď bude dělat? V téže době se z pobytu v Anglii vrací i Julienova dcera Genevieve, která nadšeně oznamuje, že se s někým seznámila: je to Francouz a šlechtic! Zdá se, že dívka je do zatím neznámého muže poblázněná. Germaine se v novinách dočte, že Mercierovy konzervárny významně zvýšily obrat, a tlačí na Juliena, aby koupil nový pozemek. Ten se tedy musí postarat o značnou sumu peněz, kterou chce získat tím, že Totoche na celý víkend prodá velvyslanci, který po ní doslova šílí. Milá Totoche si ale mezitím vybrala jiného nápadníka, zchudlého markýze du Vélina, který se poohlíží po bohaté nevěstě, protože právě zesnulý strýc mu nenechal žádné dědictví a on je prakticky na mizině, což ovšem pečlivě skrývá. Totoche du Vélina svádí a on jí ve slabé chvilce přislíbí manželství, vzápětí ale žádá Juliena, aby jí vzkázal, že to nemyslel vážně. Za to Julien od markýze zinkasuje sumu potřebnou na koupi pozemku, protože zklamanému velvyslanci musel peníze vrátit. Julien, kterému vše pomalu přerůstá přes hlavu, se rozhoduje odejít na odpočinek a oznamuje, že svou továrnu prodá. Octavovi sdělí, že by měl nastoupit na jeho místo, s čímž mladík zprvu nesouhlasí. Na zámku se koná slavnost, na níž má Genevieve představit rodičům svého vyvoleného. Jaké je Julienovo zděšení, když v něm pozná markýze, který si ho samozřejmě pamatuje z restaurace. Namluví mu, že na zámku jen obsluhuje. Netrvá ale dlouho a vyděsí se i markýz, když se na slavnosti objeví vyparáděná Totoche, doprovázená další „dámou“ od Maxima. Oba muži prchají před odhalením a nakonec se sejdou schovaní ve stejné skříni, jejíž podlaha se ale pod jejich tíhou proboří. Markýz vypíše Totoche jako odškodné šek na 250 000 franků – který je ovšem nekrytý – a dívka nadšeně odjíždí... (TV Prima)
(více)Recenze (56)
Příjemná francouzská komedie. Konečně sem viděl Michela v hlavní roli a dle předpokladů mu to šlo bez problémů. Moc mi tam neseděla Claude Gensac, ale důvod je jasnej... jako drahá polovička se prostě hodí víc k Funésovi. A tradičně výbornej Lefebvre (scéna s ním v Maximovi je dokonalá). Trošku to kazí poměrně křečovitá kombinace "útěk + únos" a finále sem si taky představoval trošku bláznivější. Ale i tak sem se párkrát od srdce zasmál. ()
V úvodu konverzačně vybroušená záležitost s inteligentní, vkusnou a nápaditou komikou po boku, nicméně v závěru je notně zašmodrchaná zápletka rozpletena (nebo spíš násilně rozškubána - jako když se vám nedaří rozvázat tkaničku) poněkud nedomyšleným "hurá" stylem, který maličko degraduje všechny scénky, které takovému po všech stránkách zbrklému závěru předcházely. P.S.: Nepochopila jsem, z jakého důvodu byla do filmu angažována čtyřnohá nejlepší přítelkyně člověka, když si nikdo nedal práci s jejím aktivním zapojením do děje. Sice svědomitě plnila svou úlohu a snaživě pobíhala po place, ale nikdy nikoho NEVÍTALA, bylo jí naprosto jedno, kdo z její lidské "smečky" odchází a kdo se navrací. Nebyla to její chyba, ale kdo někdy vlastnil psa jakožto rodinného přítele, musí si nutně jejího nepřirozeně lhostejného chování povšimnout. ()
Furt jsem od táty slýchával jak je Vrátný od Maxima výborná francouzská komedie, která mě za osmnáct let minula, jenže nakonec se ke mně dostala a já se více nemohl těšit a hlavně jsem byl nakonec spokojený, proč by také ne. Herci jsou příjemní a hlavně dva z nich staří známí četníci, takže se na to hnedka lepčeji kouká. Každopádně bych měl proti příběhu nemalou výhradu, ale to bude mít asi každý, kdo se na tento film podívá, takže je tu fakt, že příběh je trošku jednodušší a karty mu padají přímo pod ruku, ale také je tu stále to kouzlo staré dobré pardálské francouzské komedie, která nikdy nezestárne, jen my zestárnem, a to kouzlo osobnosti ztratíme, narozdíl od těchto komedií. ()
Tahle komedie ze sedmdesátek je jako sedmdesátník v nejlepší formě. Mladý duchem, zralý charakterem, ale do kopce se trochu zadýchává. Z dvojího života hlavní postavy se dá vykřesat spousta humoru a ten v první polovině funguje znamenitě. Pak se ale dějová linka se z asfaltky změní v hrbolatou polní cestu a sedmdesátník tu a tam škobrtne. Michel Galabru v partu prvních houslí nezaváhá, ač díky přítomnosti madame „Žozefy“ člověk pořád čeká, kdy zpoza buku vykoukne četnická čapka. ()
Velmi příjemná, typicky divadelní komedie o člověku, jemuž se jednoho ne tak úplně krásného dne začne kazit vše, co se kazit může. Michel Galabru hraje výtečně, děj je i díky sympatické stopáži fajn svižný, vše se navíc odehrává ve dvacátých letech minulého století, takže film má i takovou milou "retro" atmosféru podpořenou jakoby zasněnou kamerou. A zmínit musím také vynikající československý dabing, v němž například Jean Lefebvre hovoří hlasem Lubomíra Lipského. ()
Reklama