Zavěste červené lucerny

Narozdíl od nejnovějšího filmu Zhang Yimoua, Hrdiny, je Raise the Red Lantern velmi komorní, jednoduchý, nepřeplácaný... Nemyslím tím jen absenci trikových a efektních scén, ale především to, že i záběry na zasněžené střechy působí ne epicky a monumentálně, jako spíš melancholicky a zasněně... Nemluvě o hereckých projevech, resp. postavách, ději, kdy vše plyne až na výjimky poklidně... ale o to více působivý je závěr filmu. (05.08.2004)

Extrémně působivý film, ve kterém se postupně odhaluje vzájemné „soužití“ žen, intriky, faleš i ztráta jejich vlastní individuality. Jedinou jejich snahou je, aby se před jejich domem vyvěsily červené lampiony na znamení toho, že pán dnešní noc stráví u nich. Se ženami je zacházeno bez úcty, nemají téměř žádnou hodnotu a porušení pravidel se krutě trestá. A některé ženy se ještě snaží získat pro sebe lepší pozici způsobením jakéhokoli zla zbývajícím ženám. (22.05.2015)

Ony sú to skôr oranžové lampióny, ale to je samozrejme jedno. Iné vizuálne záležitosti tohto filmu ale za pozornosť určite stoja, najmä, ak je na ne neustále upozorňované. Osová symetria evokuje presne nalinkovaný charakter pravidiel obyvateľov a najmä obyvateiek domu. Všetko musí byť v chovaní dokonalé tak, ako ním je obraz. Ak sa niekto pomýli a to si píšte, že k chybám tu neustále dochádza, tak zväčša na druhú šancu nedôjde. Obydlie je absolútne izolované od okolitého sveta, alebo sa o tento dojem aspoň Zhang snaží a vzniká tak akési mrazivé bezčasie. Mimo filmového času je takmer aj pán domu, ale na čo sa ním zbytočne zaoberať, keď tu sú štyri a jedna žena. Koľko bolo svatieb a pohrebov neprezradím. (24.06.2016)

Taková exkurze do uzavřeného světa jednoho boháčského domu v Číně. Nejsem schopen určit dobu ve které se to odehrává, ale stopro je to ještě před nástupem komoušů, Dům je svázán přísnými pravidly a všemu vládne pán, ale je to v podstatě kašpar, kterej nic neví a ženy ho vychtralými intrikami naprosto ovládají. Ten chlap tam za celej film není ani jednou detailně zabrán a většinou je buď úplně mimo záběr, nebo za závěsem, nebo zezadu, nebo alespoň z dálky. Mladičká Gong Li jako hlavní hrdinka taky není žádné kvítko a třeba na služku je pěkně hnusná. Nejvíc mě bavil asi prostředek a všechny ty intriky, každopádně jsem čekal silnější konec. Přesto se jedná o výborný film, ale kvalit dokonalého Žít nedosahuje. (18.09.2011)

Mladá dívka se stává čtvrtou ženou aristokrata přísně dodržujícího rodiné tradice a začleňuje se do uzavřené komunity jeho paláce. Sledujeme intriky a hádky mezi manželkami, aniž bychom poznali muže, zdroj jejich půtek. Zhang Yimou dokonale převádí klaustrofobní atmosféru na plátno a používá symbolickou řeč barev (tentokrát především červené). Mistrná studie ženské rivality... (03.05.2006)