Reklama

Reklama

Rudé pole

  • Čína Hong gao liang (více)
Čína, 1987, 91 min

Režie:

Yimou Zhang

Předloha:

Mo Jen (kniha)

Kamera:

Changwei Gu

Hudba:

Jiping Zhao

Obsahy(1)

Rudé pole je prvním počinem režiséra Yimoua Zhanga a první rolí Li Gong, která ztvárnila postavu mladé Jiu’er, již rodiče provdali za starého a malomocného, ovšem bohatého, vinaře. Jiu’er se již o svatebním dni zakouká do muže, který pro jejího manžela pracuje. Několik dní po svatbě je starý pán nalezen mrtev, Jiu’er přebírá vinařství a začíná jí šťastný život, který zhatí až přicházející japonská armáda. (Los)

(více)

Recenze (35)

Dale 

všechny recenze uživatele

Zvláštne rozprávanie vnuka o príbehu jeho starých rodičov. Nie že by to nebol príbeh, ktorý by stál za vyrozprávanie, no na rozdiel od sympatickej starej mamy, dedo moc sympatií nevzbudzuje, väčšinou sa chová ako riadne hovädo a dlho som nechápal, prečo mal jeho vnuk chuť sa o to s niekym podeliť. Trochu inú príchuť to dostane v záverečnej pol hodinke, kedy nastúpia na scénu Japonci a brutálnejšie scény. No aj tak mi z tohto filmu ostane v hlave len jedno - ak chcete mať dobré víno, tak doňho naštite. :) ()

May 

všechny recenze uživatele

Japonsko-čínská válka. Životní příběh mladičké Jiu'er, která je nedobrovolně provdána za starého a ošklivého, umírajícího leč bohatého vinaře. Po jeho smrti se stále více zamilovává do svého znásilnitele, do jednoho z místních rolníků, kteří pro malomocného pána pracovali. Vizuální stránka filmu beroucí si inspiraci z červené barvy symbolizující zároveň lásku i touhu po odplatě ve chvílích, kdy japonci zplanýrují pole - jedinou obživu a zároveň radost místní komunity - je nádherná, Yimou Zhang exceluje.. a to hned ve svém prvním filmu. Tragické drama o "obyčejných" lidech na kousku obhospodařované Číny je silné, skoro bych řekla že nemůže být člověka, kterého by tenhle film nezasáhl někde hluboko. Brutalita, kterou Rudé pole ke konci nastoluje je natolik.. fascinující vzhledem k předešlému ději, že člověk jen zírá s otevřenou pusou a hltá emoce, které jsou vyobrazeny na plátně před ním. ()

Reklama

Maq 

všechny recenze uživatele

Před pár dekádami se v historické vědě začal prosazovat "vyvážený" přístup ke světovým dějinám. V kontrastu k přístupu který věnoval pozornost především Západu. Taková změna pohledu je vítána, ale vedla k opačnému extrému: spousta lidí uvěřila, že až do 17. nebo 18. století nikoli Evropa, nýbrž Čína (či dokonce Indie) byla nejvyspělejší. Však Číňané přece vynalezli papír, tiskařský lis, střelný prach, porcelán, apod. --- Je to omyl. Posledních tisíc let patřilo bezpečně západnímu křesťanstvu a Východ stagnoval. Čína díky své velikosti a vysokému zdanění dokázala vytvořit divy světa, ale běžný Číňan žil stále ve stejně primitivních podmínkách jako před tisícem let. A tedy i v tomto filmu, jehož děj se odehrává ve 30. a 40. letech 20. století, vidíme materiální a duchovní kulturu, za jakou bychom v Evropě museli putovat až někam do raného středověku. --- Přeskočit staletí není tak snadné. I když se Číňané bystře naučili vyrábět krámy, mají ještě předlouhý kus cesty před sebou. S filmařským nádobíčkem zacházet umějí, ale jejich příběhy jsou na umělecky velmi slabé úrovni. Zdánlivě to vypadá jako osobité vnímání světa, protože je to exotické. Ale nenechejme se tím mýlit - co v tomto filmu vidíme je primitivní příběh primitivních lidí. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Jak se dělá ( vaří či destiluje) "čirokové červené" mi i přes určité zkušenosti sice není moc jasné, ale autor knihy "Rod rudého čiroku" (anglicky Red Sorghum Clan") Mo Yan (umělecké jméno, v překladu něco jako "mlčení zlato") rozumí asi čínskému alkoholu více (viz též Země alkoholu, česky 2015). A samozřejmě také čínským zvykům, obyčejům, tradicím a vůbec čínské letoře (možná je kniha v tomto přístupnější). Pozn. 1: Co (alespoň) mně filmový příběh zpřístupňuje, jsou nádherné písně (a jejich interpretace), které vystupují všemi jeho fázemi, až to tíhne k muzikálu. Pozn. 2: Scéna "znásilnění v čirokovém poli" a následné "chlubení se opilého násilníka", patří asi k těm málo pochopitelným, ovšem (pro Evropana) ke krásným a žádoucím. Pozn. 3: Charakteristika "kaoliangu či gaoliangu", který se tam pije a do kterého se chčije: silný destilát z fermentovanoho čiroku, takže s tím vínem prr. ()

italka63 

všechny recenze uživatele

Čínská produkce v emocionální i výtvarné stránce dokáže člověku leccos připravit a tenhle film nebyl výjimkou. Tvrdý život na venkově, kdy otec v dobré víře aby zabezpečil dceru, prodá ji víceméně malomocnému vinaři za manželku. Nevěsta musí být dopravena v nosítkách neskutečnou cestou k domu svého nastávajícího, jenže po cestě se do ní zamiluje její nosič.Nejzákeřnější úsek cesty je přes obrovské čirokové pole, z kterého se víno vaří.A právě toto pole je středem:celého filmu, můžete se v něm milovat, můžou vás v něm přepadnout. Do tří dnů umírá nemocný vinař za záhadných okolností a mladá žena se ujímá vedení výroby. Všechno by šlo, narodí se jí syn, jenže přijdou Japonci. Uvidíte nejen zvyky Číňanů, ale též snahu lidí vzdorovat okupaci, protože v sadistickém mučení byli Japonci mistry. Uvidíte lásku a smrt v tomhle silném dramatu, kterému dávám bez rozmýšlení čtyři hvězdy. ()

Galerie (15)

Zajímavosti (2)

  • Film vznikl na námět stejnojmenné knihy čínského spisovatele Mo Yana (skutečné jméno Guan Moye), jejíž děj se stejně jako v dalších Mo Yanových dílech odehrává v okrese Gaomi v severovýchodním Shandongu. V této dlouhé rodinné sáze se proplétá historie, rodinné příběhy a legendy, lidové písně a humor a vykreslují mikrokosmos rurální Číny. Mo Yan, jehož tvorbu inspirovali William Faulkner a Gabriel Garcia Marquez, má osobitý tvůrčí styl a jeho knihy a povídky byly popsány jako "silně moderní a zároveň prodchnuty silným koloritem čínské vsi." (KlonyIlony)
  • Film byl v roce 1988 na Berlínském mezinárodním filmovém festivale oceněn Zlatým medvědem. (KlonyIlony)

Reklama

Reklama