The Filth and the Fury
Režie:
Julien TempleHrají:
John Lydon, Sid Vicious, Steve Jones, Paul Cook, Glen Matlock, Malcolm McLaren, Siouxsie Sioux, Billy Idol (a.z.), královna Alžběta II. (a.z.), Ricky Jay (více)Obsahy(1)
Bože, ochraňuj královnu! Vzestup a pád proslulé punkové kapely v britsko-americkém dokumentu. Dokumentární film Sex Pistols: Děs a běs o „nejzběsilejší" skupině rockové historie, který natočil britský režisér Julien Temple, lze vnímat jako jistou revizi jeho předchozího snímku The Great Rock'n'Roll Swindle (1980), v němž byla tato kapela a punková revoluce nahlížena výhradně z pozice manažera skupiny Malcolma McLarena. Ve zmíněném kontroverzním hraném dokumentu se McLaren v úloze jakéhosi Velkého Manipulátora cynicky vysmál všem příznivcům punku jako pitomcům, kteří naletěli jeho velkému rokenrolovému švindlu se skupinou, jež byla ve skutečnosti pouze jeho výnosným umělým výtvorem. I Temple se tenkrát nechal McLarenem zčásti manipulovat a zřejmě proto se rozhodl doplnit vlastní, jednostranně zdeformovaný obraz kapely tím, že v novém filmu poskytne prostor výhradně členům Sex Pistols. Ve filmu tentokrát s větším odstupem akcentuje i politické, ekonomické, sociální či hudební podhoubí vzniku punkového hnutí, ale i důvody, proč tak záhy původní hněv částečně ztroskotal na úskalí módy.
Templeova anarchistická koláž je poskládána z aktuálně dotočených rozhovorů s přeživšími členy Sex Pistols, nikdy předtím nepoužitých záběrů z koncertů a zkoušek sestříhaných z více než dvacetihodinového soukromého archivu kapely (včetně předsmrtného rozhovoru s baskytaristou Sidem Viciousem), ale také z ukázek z dobových optimistických reklam (kontrastujících se záběry z pouličních nepokojů), z televizních show a z machiavellistického dramatu Richard III s Laurencem Olivierem. Film opětovně rekapituluje všechny známé a pobuřující výtržnosti kapely i okruhu jejích nejdivočejších příznivců z tzv. Bromley Contingentu i její vynucené, ale bohatě vykoupené přestupy od jedné nahrávací společnosti ke druhé. Do filmu je převzato i několik scén z Templeova předchozího filmu z roku 1980 – jde především o animované pasáže, doplněné novým komentářem. Značný prostor je také věnován skonu Sida Viciouse a jeho osudové heroinové lásky Nancy Spungenové, kterou zbytek kapely nenáviděl.
(Česká televize)
Recenze (70)
Největší devízou je rozhodně rychlý spád a neuvěřitelné množství dobových materiálů (nebo alespoň mě přítomnost mluvící legendy Sida v přítomnosti slečny Nancy velmi překvapila). Rovněž informacemi je dokument nabušen. Když navíc na konci Rotten oplakává "blbečka" Sida, větší autenticitu si nedovedu představit. Ale přes to všechno musím říct: Punk´s dead. Thanks God! ()
Sex Pistols představují jeden z nejdůležitějších východisek punkového hnutí a hudební legendu, jejich chování, provokování establishmentu texty i sama hudba, to je prostě esence punku a rozjevený škleb Johna Lydona, to je vlastně poznávací znamení punku. Punkový je vlastně i celý film. Rozpustilý, provokativní, nekonvenční, přisprostlý a sebestředný, nabitý spoustou obrazového materiálu i informací, šikovně sestříhaný, působivý a jednoduše dobrý. Skvěle dokáže zasadit hudební produkci a vystupování členů kapely do kontextu doby a ozřejmit sociální a politický rozměr jejich produkce. Tak nějak si představuju hudební dokument. Celkový dojem: 90 %. ()
Šokující věci prostě neznamenají skvělý dokument a vzhledem k tomu, kdo asi tenhle film sleduje se vysoké (nad)hodnocení dá pochopit. Za mých punkových dob jsem se nad Děs a běs rozplýval též, nýbrž s odstupem času zjišťuji, že se jedná o průměr, který přináší jen vzpomínky trošku senilních punkových dědečků s občasným střihem na televizní show či na koncert se strašnou kvalitou obrazu i zvuku bez hlubšího významu. Sex Pistols je legenda, nepochybuji a myslím že nikdo, ale zasloužili by si lepší dokument. Joy Division o stejnojmenné kapele stejné éry je lepší o parník a to samé mohu tvrdit o Clash a jejich Rude Boy. ()
Kapelu Sex Pistols jsem si zamiloval asi ve svých dvanácti až třinácti letech, poprvé jsem tenhle dokument viděl na VHS, kdy ho můj fotřík přinesl z videopůjčovny, byl jsem ten teenager co začínal na kapelách jako Blink 182 a Sum 41, o old school punk rocku jsem nevěděl vůbec nic. Tenhle dokument mi změnil život, jsem punkáč srdcem i duší :) Tenhle dokument je výborně natočenej, výbornej je rozhovor z Londýnského Hyde Parku se Sidem Viciousem ze srpna 1977 - Dobrá scéna byla jak Sid jde parkem s hákovým křížem na tričku a jaký si pán na lehátku s novinama v ruce se znepokojí a vstane a čumí na Sida jak puk, Sid ještě na něj zamává pěstí :D Johnny Rotten se příjemně poslouchá, upřímnej týpek. Jasných pět hvězd! Best Old School Punk Rock 77!!!!! ;) ()
Nie som punker (ak nerátam to ze hudbu skupiny Clash si vzdy rad vypocujem) a ani nie som nejaký extra fanusik skupiny Sex Pistols. Na film som sa vybral len kôli naliehaniu jedneho mojho O! Punkového kamaráta a neolutoval som. Dokument je natocený velmi zaujímavo a predkladá aj dobrú tému. Pohlad na anarchistov a rozdrapené deti ocami ich samých, ked uz davno nie su mlady punkaci. Dobré naozaj dobré. Ale aj tak mám radsej filmík Sid a Nancy ()
Galerie (60)
Photo © Nitrate Film
Reklama