Rocketman

Když film rozjel první muzikálovou scénu, kde dojemně zpívá celá Eltonova rodina, byla to pecka. Bohužel se tohle velmi brzy vyčerpá a postupně se to spíš stává jakousi povinností, než že by to nějak výrazně filmu přispělo. I když možná si to víc užije fanoušek tvorby Eltona Johna. Já mám rád pár jeho songů a taky ho především znám jako vtipného a sebevědomého chlapíka. Tady ho trápí sebevědomí příšerně a pár dobrých hlášek sice má, ale zrovna tohle hlavnímu herci moc nejde. Přesto hraje Taron Egerton výborně, a vlastně je to jeden z hlavních důvodů proč film vidět. Celkově jsem z tohohle zpracování spíš nesvůj. Asi si zjistím, jak moc si vymýšleli (snad to není tak ujetá smyšlenka jako Bohemian Rhapsody), ale i když musela být divočina prožít si tenhle život, stejně to na mě nepůsobilo v tomhle pojetí nijak zvlášť originálně a zábavně. Elton se rychle proslaví, jeho rodina se k němu chová čím dál hůř, bere drogy a pije... Něco klasicky hollywoodsky vyhrocené (např. hádka s jeho dvorním textařem - i když se tam stále zdůrazňuje, jak se nikdy nepohádali), něco zase zjednodušené (Opravdu jsou jeho rodiče takoví padouši? To asi pro ně bylo pěkně trapné tenhle film vidět...). Poměrně zábavný film, ale čekal jsem víc, tyhle hudební dramata mám obvykle radši. (7/10) (12.02.2020)

Srovnání s Bohemian Rhapsody se nabízí hned z první (uvedení do kin docela brzy po sobě, podobné hudební období, extravagantní osobitost a talent Freddieho i Eltona) a musím přiznat, že v konečném důsledku pro mě vyhrává Rocketman - je to nápaditější film, je zde mnohem důmyslněji pracováno s hudebnímy kousky, které jsou vsouvány do muzikálové fantasmagorie s prvky autobiografie a působí paradoxně mnohem autentičtějším a upřímnějším dojmem (i přes jejich fantasknost) - Rocketman navíc není tak komfortní a uhlazený jako snímek o Queenech - cesta peklem životního stylu sex drogy a rock'n'roll je zde mnohem intenzivnější, bolestnější a uvěřitelnější a o to víc si člověk užije závěrečnou katarzi, kdy se konečně všechno zlomí a nadejde cesta z podzemí znovu na povrch. Silný emocionální zážitek a naprostá hudební bomba. (22.06.2019)

Nie som pravým fanúšikom extravagantného šoumena Eltona Johna, ktorý vie parádne skombinovať - klavír so spevom, čo taktiež s doplnkom (pridaním) jeho typických, uletených kostýmov, pridáva na samotnej, konečnej zaujímavosti (hudobnej udalosti) spojenej s veľkým očakávaním, čo zo seba opäť vydá, ale i napriek tomu som si tento pozoruhodný retro snímok vskutku dosť užil, asi aj kvôli tomu, že sa na nič nehrá, je bez akejkoľvek servítky i cenzúry, je úplne prirodzený, ako sa len dá. Nedá sa povedať, že by bol totálne kontroverzný, akoby ste skrytou kamerou sledovali skutočného E.J. , ale aj tak má kopec silných sekvencií, ktoré sa neboja zájsť do krajnosti. _ Spevácka i-k-o-n-a sa podieľala na realizácii filmového diela, ako výkonný producent, čiže je úplne pochopiteľné, že si predovšetkým starostlivo ustrážil excelentného hereckého predstaviteľa - Tarona Egertona, ktorý je priam božský, skvostný, unikátny, alebo si myslím, že dohliadal nielen nad scenárom Leea Halla, ale určite i režisérovi Dexterovi Fletcherovi „fušoval” do remesla, keď mu radil, kedy nakrútiť najlepší záber... Spomínaný D. Fletcher, mimochodom dokončoval minuloročný filmový trhák - Bohemian Rhapsody (po problémovom r. Bryanovi Singerovi, aj tak považujem jeho zásluhy za najväčšie), ktorého spevák, líder - Freddie Mercury (r.m. Farrokh Bulsara), je podľa mňa oveľa lepší, charizmatickejší „SLÁVIK” , než Elton John (rod. meno Reginald Kenneth Dwight), s tým okrajovým paradoxom, že táto recenzia ide v tom duchu, že o veľkom šoumenovi sa nakrútil slávnostnejší snímok, než o interpretovi, ktorého vnímam, ako človeka s darom od Pána Boha pre dokonalý spev z nebies ! PS : Tvorcovia sa zvyčajne nevyhli typickým klišé, t.j. stvárňovanie postáv a stárnutie. Vezmite si, že medzi Bryce Dallas Howard a Taronom Egertonom je iba 8 ročný vekový rozdiel, a pritom sa ksichtia : „matka a syn” , už tým pádom sa film stáva menej uveriteľným, a to ešte nehovoriac o opotrebúvaní f. charakterov, to je mimo môjho rozumného chápania ! (31.05.2019)

Eltona Johna na rozdíl od Queenů mám jen ve velice malém povědomí. Queeny celý život miluji, kdežto Elton mě je tak nějak jaksi ukradenej. Přesto jsem doufal v kladný výsledek, když se mě kdysi líbilo Walk the Line. Bohužel. Rocketman se zabývá spíše Eltonovým nitrem a jeho pocity. Taron Egerton podává o třídu slabší výkon než Rami Malek. A takhle to bude teďka s každým hudebním životopisem. Bohemian Rhapsody zkrátka nasadilo příliš vysokou laťku a nebude pro nikoho snadné ji zdolat. 40% (21.08.2019)

Zpočátku velmi dobré, skvělý rozjezd a povedené propojení retrospektivy s přítomností, vše ale postupem času zabředlo do jakési příběhové monotónnosti s nikterak kvalitními skladbami, kýčovitými muzikálovými prvky a již stokrát omílaným příběhem o bohatství, slávě a morálním úpadku dříve zakřiknutého, stydlivého klučíka, ze kterého je nyní popová hvězda světového formátu. Náhle, tedy ve chvíli, kdy dosáhne materiální a finanční neomezenosti, začne silně toužit po změně svého zhýčkaného a nestoudně rozmařilého života...alespoň pár změn, tu patologickou vášeň v nakupování si, s dovolením, ponechám, ale jinak už budu hodný a budu pomáhat lidem. Pro fanoušky Eltona jistě zážitek, pro mě průměrný a zbytečně "ulítlý" životopisný film. [Kino Citadela - Litvínov] (31.05.2019)