Into the Forest

Mám rád postapokaliptické filmy a nikdy neodolám vyzkoušet ve filmu něco dalšího z toho nepřeberného množství možností na které může naše zdeganerovaná a rozmazlená civilizace dojet. Ať už je to nějaký vir, válka či totální blackout jako v tomto případě. Onehdá u nás doma na dvě hoďky vypadl proud. Bylo to večer, venku už byla tma. Nic se nedělo, naše domácnost asi jako každá jiná s takovýmto nahodilým scénářem počítá. Někdo si dokonce rád udělá černou hodinku jako za časů našich prababiček. Já mám pro tyto případy po domě na konkrétních místech uložené nabité baterky a na ně nikdo nesmí sahat. Je to něco jako nouzová výbava v záchranných člunech. Občas kontroluji stav nabití a jsem v klidu. Posledně dokonce zbylo něco šťávy v mobilu a notebooku, takže večer krom sporého osvetlení a mlčení bedny Edny vypadal jako každý jiný. Jenže pak mobil zemřel, powerbanka zrovna byla vybitá a jelikož se čas nachýlil, šlo se na kutě. Ráno už proud zase šel co potvrdil blikající budík na nočním stolku. Venku cvrkot, civilizace tedy dál pokračovala ve svých uspěchaných konzumních kolejích. Jenže co kdyby nešel. Nejen další den, ale týden, měsíc, rok? Naše civilizace by byla totálně v kopru. Vše co znám je na elektriku. Vždyť už jen penězma se skoro neplatí. každý platí hodinkami, mobilem nebo kartou... Prostě by civilizace klekla. Určitě bychom si mohli vzít v zimě druhý svetr, ale tím by to tak asi haslo. Kdo topí elektrikou, netopil by. Kdo plynem také ne, protože čerpadlo jeden na elektriku. Nešly by sítě, internet, nic. A do tohoto okamžiku nás zavádí tento film. Rodinka žije na samotě a tak je naštěstí trochu zvyklá žít alternativním způsobem života, recyklovat vodu atd... Ale i tak jednoho dne musí do města pro zásoby.. . Na jednu stranu tedy film chápu jako jakýsi zdvižený prst, koneckonců to bylo natočeno v době počánajícího vřískotu aktivistů, že tu všichni zemřeme v plamenech na poušti v čele s nemocnou holčičkou co nikdy nechodila do školy, páč musela stávkovat. Ta se teď naštěstí zaměřila na boj s kapitalismem, takže za naše životy bojují srdnatě v národních galeriích házíc na díla velkých mistrů barvy její nástupci. Alternativně se lepí vteřiňákem k asfaltu evropských silnic čímž způsobují výtluky, protože posledně jednoho vybourali i s kusem obrusné vrstvy.   Magoři? Ano.  Já jakmile někde zavane nějaký aktivismus - zejména ten eko, tak jsem na pozoru, že je v mém okolí nebezpečný šílenec. Tady to taky tak trochu ve filmu zapáchlo náznakem. Herecké výkony moc fajn, někdy stačí k solidnímu příběhu 5 lidí. Druhá půlka byla docela strašidelná a ke konci méně uvěřitelná. Jako přejít kvůli plísni a houbám do pařezu.... Eh. Navíc před zimou. Nevím. Jít o reálnou skutečnost, tak už o těchto bosorkách nikdy neuslyšíme i přes jejich znalosti rádoby alternativního způsobu přežívání mimo to čemu říkáme náš civilizovaný svět. V závěru ještě zamáčnu slzu a budu končit. Jak já míval rád hezounkou a šikovnou Ellen Page. Krásná holka to byla. Bohužel v duchu transgender třeštění je z ní teď chlap. Samozřejmě pokud to tak cítila, je to její věc. Respektuji to. Ale představte si, že máte rádi (a líbí se vám) třeba Terezu Ramba a ona jednoho dne řekne je chlap Rambo. Odoperuje si prsa, začne posilovat a vy pak už jen zíráte co se z té krásky stalo... No nic. V souhrnu dávám za 3 hrnky borůvek. Koukat se na to dalo velmi dobře, ale nesmí se u toho moc přemýšlet. Soundtrack super! * * * (17.12.2022) (méně) (více)