Vybíjená

Před zhlédnutím jsem si myslel, že právě tohle by mohl být ten jeden z mála slušných snímků, který se u nás tu a tam objeví. K této myšlence mě přivedlo zejména to, že seskupení SGS (Suchánek, Genzer, Sokol) pohromadě můžu. Navíc s Petrem Nikolaevem mám doposud dobré zkušenosti. Když zrovna nešíří křesťanství na Velkou Moravu, tak jsou jeho snímky bez obtíží stravitelné. Od mé prvotní domněnky se mě hořečnatě snažilo odradit zdejší hodnocení (43 %), ale nedal jsem se. Zcela souhlasím s tvrzením, že je tento film obsahově neuvěřitelně prázdný. Ale ruku na srdce, vážně někdo čekal něco jiného od spisovatele, který sesmolil pěkný a hlavně chytlavý příběh naposledy v roce 1992? Dle mého úsudku píše Viewegh sice pěkně, ale úplně o ničem. Tohle byla další totálně nenáročná jednohubka, která se vám ani nic zásadně převratného říct nepokoušela, tak to v ní ani nehledejte. Příběh o třídním srazu, který dost nápadně připomínal tuhle totálně nesledovatelnou sračku, naštěstí, tento počin byl rozhodně lepší. Dost mě iritoval pouze výběr herců při častých flashbacích a jejich nepřehlédnutelný netalent. A chvíli trvalo, než jsem se do snímku trošku zakoukal. Úvodních cirka 20 minut je opravdu o ničem. Naopak vytáhnu trošku toho povedenějšího. Pro SGS mám slabost a na blonďatou část hereckého osazenstva se také koukalo pěkně. Nakonec bych to celé viděl na takové pěknější dva kousky. Na české poměry bych to určitě nepovažoval za průser. Spíše bych snímek s čistým svědomím zařadil mezi to lepší. (20.08.2015)

Kupodivu to vůbec nebylo špatný. Já sice knihy Viewegha nečtu, ale mám ráda filmy natočené podle nich. Čekala jsem sice komedii, ale tady se jednalo spíše o to drama. Příběh mě ale zaujal. Jediný problém bylo ale herecké obsazení. Buď mi tam neseděli herci do určitých postav a nebo tam prostě byli (ne)herci, kteří neumí hrát. Když vezmu první případ. Trio Sokol, Suchánek a Genzer mám ráda. Sice nemusím Partičku, ale je můžu. Ale sem se prostě nehodili. Jako hodit je celkem do vážných postav jen proto, že sem tam zavtipkují, to prostě není dobrý nápad. A ten druhý případ....Krainová neumí hrát, sice je to krásná baba, ale neumí. A myslím si, že u nás máme celkem dost pěkných hereček, které by tu roli zastali líp. Nemluvě o herečce, která ve filmu ztvárnila její dceru. A do třetice Vaculík. Ten sice dříve stál za hřích...ale tady byla část, kde měl hrát své mladší já, jenže tam mu to vůbec neslušelo, naopak vypadal jako mrtvola. A poslední věc, co mi vadila a tuhle část nejspíš pochopí jen ten, kdo film viděl. Nechtělo se jim nejspíš do důležitých částí filmů strkat mladší verze postav, a proto ukázali např. Babčákovou a její svatbu nebo Krainovou a její porod, což se vůbec nehodilo, protože to nejspíš proběhlo v době, kdy jim bylo něco přes dvacet a holky, na to opravdu nevypadáte. Ale i přes všechny tyhle moje výtky jsem dala 4 hvězdy, protože příběh prostě zaujal a všechno tohle se dalo celkem snést. (11.03.2019)

Svatý Vieweghu - tohle a komedie!!!! Zapoj fantazii a rozum při čmárání na papír. Zcela fádní nepříběh o ničem bez humoru, pointy jen smutně překonvertované zoufání Vieweghovo přechodu a krize středního věku, na papirus, kde se toho ujme kdokoliv kdo neví co zrovna točit. Nepomuže tomu ani známa partička a jen smutně podtrhuje neúprosný tikot času .To ale doprdele každý zná a nepotřebuje ze zoufalé, smutné a depresivní doby, jít na zoufalý, smutný a depresivní film. To i ten Troška se snaží humorem pozvednout depresivního ducha českého prosťáčka ikdyž svým typickým, lidovým velmi velmi prostým způsobem. Český humor ztrácí na lesku a zapadá do všeobecné společenské nálady. 1 hvězda za Simoniny čudlíky. (13.03.2015)

Pro mne veliké zklamání, protože jsem po rozjetých Českých komedií, co jsem zatím letos viděl (mimo Babovřesk) očekával zase fajn zábavu a příjemně prožitou hodinku a půl. Bohužel jsem se dočkal čehosi, co vlastně ani komedií nazvat nejde. Mimo pár otřepaných fórů, které ani nebyli směšné, jsem dostal směsku absurdních skoků do minulosti, prolínajících se ze současným životem exstudentíků a jejich vyhodnocováním dosavadních, většinou zpackaných a nezajímavých životů. Jak už jsem v některých komentářích četl, může mi někdo říct o čem tohle vlastně bylo? Viděno jako 4 film v pořadí v rámci Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (01.04.2015)

Už ten samotný výchozí bod, kdy abiturienti během (tří?) dní paří na chatě a vzpomínají na gympl, mi připadal těžce nepřesvědčivý, protože místo klasických srazových témat následují odhalení, citové výlevy, dávná traumata a všechno, co si člověk nechává spíše pro sebe a řekne je jen v okamžicích velké katarze a ne po pár lahvích tvrdého alkoholu. Vieweghovu knihu jsem četl, je výborná, taky používá nelineární vyprávění, ale věnuje se déle jedné postavě, takže drží pohromadě. A Nikolaevův nápad obsadit trio z Partičky není dobrý, pánové se sice nesnaží scénkovat, ale člověk se úplně od jejich skečových výstupů odpoutat nemůže. I když, abych byl upřímný, Richard Genzer je po několika větších rolích už méně toporný, nějaká praxe je na něm vidět. (18.11.2016)