Režie:
Tomm MooreHudba:
Bruno CoulaisHrají:
Brendan Gleeson, Fionnula Flanagan, Pat Shortt, David Rawle, Jon Kenny, Lisa Hannigan, Lucy O'Connell, Paul Young, Grethe MogensenObsahy(1)
V bájné krajině starých Keltů žije na osamělém majáku otec s dcerou a synem. Život celé rodiny se obrátí vzhůru nohama ve chvíli, kdy se ukáže, že malá dcerka je poslední z tuleních víl. Jedině ona totiž může písní moře zachránit všechny pohádkové bytosti, které proměnila v kámen čarodějnice Macha. Po vysoce ceněné animované pohádce Brendan a tajemství Kellsu (nominace na Oscara) přichází irský režisér Tomm Moore s dalším kouzelným příběhem v celovečerním filmu. Nádherně animovaný svět keltských mýtů a nadějeplné vyprávění o síle rodičovské a sourozenecké lásky vynesly mladému režisérovi nejen srovnání s největšími mistry animovaného filmu, ale také už druhou nominaci na Oscara. (Aerofilms)
(více)Videa (8)
Recenze (369)
Pohádkově melancholický a barvami hypnotický animák. Mezi nominovanými na oscara je to právě tenhle, který ve vás zanechá krásné vzpomínky na pohádkové prostředí severských zemí zahaleného do odstínů barev v animovaném filmu dosud neviděných. Kouká se na to krásně. Je to sice pohádka s jednoduchým příběhem, ale tak uhranující a svým způsobem neokoukaná, že roztají i mnohem odrostlejší části publika. Animace sice není kdovíjaká, její struktura je podobná mnohem starším animovaným dílům, ale co se týče krezeb a využití barev je velice originální a poutavá. Hudba doprovázející film už jen nádherně dokresluje celkový dojem až k 8/10. ()
Pokud jste odkojeni pixarovskou anebo disneyovskou animací, budete na Píseň moře koukat asi jako na zjevení. Pro mě je tento styl však nehorázným osvěžením, že ne všichni na západě (a v posledních letech vlastně nejen tam) neblázní s těma infantilníma omalovánkama. Protože ať už Brendan a tajemství Kellsu, tak i Píseň moře, to je pastva pro oči, každý jeden záběr by jste si nejraději nascreenovali, vytiskli a pleskli na stěnu, tomuhle já říkám umění. Krásný, napínavý a hlavně zajímavý příběh vás vcucne, ani nebudete vědět jak (pro mě ještě zajímavější než zmiňovaný Brendan). No a psát tu něco o hudbě, to je zbytečná ztráta písmenek, protože ta je jedním slovem úchvatná, byť v případě titulní písně se mi víc než originál od Lisy Hannigan líbí její česká verze v podání Markéty Irglové. A nezapomeňte- bacha na sovy! ;-) ()
Kouzelné. Ne sice tolik, jako Brendan a tajemství Kellsu, ale pořád dostatečně na to, aby divák odcházel z kina s pohlazenou i rozjitřenou duší a potěšen, že viděl "jiný" animák. ____ Svět keltských pověstí se propojuje se současným trápením jedné neúplné rodiny a nepředkládá jednoznačně, co je dobro a co zlo. A i když je konec nadějný, nepostrádá smutek, protože bytosti z bájí navždy opouštějí tenhle svět, kde pro ně zbývá místo už jenom ve fantazii nebo v úkrytu na začmouzeném kruháku. Svět tak ztratil jedno ze svých magických kouzel, ale s tím se už nedá nic dělat. Film jenom konstatuje fakt, protože kdo dneska doopravdy věří bájím? (Mezi námi, malá naděje zůstává - na Islandu věří ve "skrytý národ" více než polovina obyvatel. A jestli mýtické postavy odešly na Island, vybraly si překrásný kraj pro svůj poslední azyl.) ()
Tradičně začnu zcela pozitivně a svoji úroveň zhnusení budu postupně inkrementovat. Takže soundtrack byl vážně dobrý, dokonce velmi dobrý! Bohužel, dobrého nebylo už nic dalšího. Příběh byl v mých očích absolutní pohroma. Koho zdravého může bavit příběh o tuleních vílách?! Nikoho! Vážně nerozumím tomu, proč se tu každý druhý ohání 4 hvězdičkami. Fet zdarma? Divák sleduje příběh o jednom malém faganovi a jeho otravné sestřičce. Animace také žádná sláva. Občas nějaký retard zapíská na mušli a kolem proletují světlušky. To je zhruba animační vrchol toho všeho. To je vážně hodno okamžitých hrátek s šuldou. Vážně netuším, co se snažil tímto blábolem básník říct. Je to zmatené, otravné a neuvěřitelně nudné! Hvězdu dávám výhradně za hudební složku. ()
Galerie (34)
Photo © WestEnd Films
Zajímavosti (16)
- Ve filmu lze několikrát spatřit pro Irsko ikonickou hurlingovou pálku, například v Benově pokoji nebo v úkrytu Luga a jeho kapely. Hurling je irský národní sport. (Wolffram)
- Cù se doslovně ze skotské gaelštiny přeloží jako "pes". Může se také přeložit více specificky jako plemeno bobtail (staroanglický ovčák). (KidWithGun)
- Verše na úplném začátku filmu: „Dítě lidské, vyjdi ven, v náruč lesů, vodních pěn! Vílou dej se pohýčkat, neboť v světě víc je nářku, než by se ti mohlo zdát,“ (překlad Věra Klásková) pochází z básně „The Stolen Child“, kterou napsal William Butler Yates. (KidWithGun)
Bylo nebylo, na starém bělidle panovaly temné časy. Zbídačené kozy už nedávaly tolik mléka co kdysi, slepice též snášely pomálu a nedaleká pole zela ubíjející prázdnotou. Starý kovář Mrdumil se svoji ženou Varlenou se snažili situaci napravit, seč jim společné síly stačily, ale bída byla neúprosná. Co je však trápilo mnohem více, nežli smutné pohledy na znepokojující pustotu, byla jejich dcera Gertruda. Byl sychravý podvečer, Varlena zrovna škrobila Mrdumilovy varlata, za přivřenou okenicí si hrála dvě koťátka, vzájemně si lízajíce anální otvory, když v tom Mrdumil zčistajasna vyhekl "Drahá Varlenko, měli bychom dceři dohoditi nějakého nápadníka, ještě nikdy nesdílela lóže s mužem!". Varleně zlehka zasvrběla kunda a posléze nadějně pronesla "Však ona to holka nějak zvládne, i když je jí teprve čtyřicet." "Zítra bude vískou projíždět princ Honislav," pokračoval Mrdumil "poprosím jej, zdali by nebyl natolik milosrden a Gertrudu neobhospodařil." A jak kovář řekl, tak se i stalo. Na druhý den ráno postávala Gertruda před stodolou s připraveným lůnem, křečovitým úsměvem nešikovně maskujícím paradentózu a hustými kadeřemi černých chlupů na mužných lýtkách, bezděky vlajících ve vzduchoprázdnu. "Nu tož," zahromovala Gertruda "konečně mi tu píču někdo vymete!" A náhle se zjevil on! Překrásný elegantní manekýn, ze kterého se jí ztopořily všechny tři vlasy na hlavě. "Ty musíš být spanilá slečna Gertruda, je tak?" pověděl chraplavým, mužným hlasem. "Ano, je to tak, můj pane." Honislav beze slov popadl Gertrudu kolem pasu, odkráčel s ní do stodoly, tam její tělo uložil na vlhký slamník a záhy jí zpod šatů stáhl teflonové prádlo. "Smrdí ti kunda!" zapěl tiše do dáli. "Ale Honislave," opáčila Gertruda ustaraně "vždyť to je přeci přírodní vůně vzácné neposkvrněnosti!" Honislav na svoji milovanou významně pohleděl a souhlasně zamumlal "pravdu díž, milá má nevinná, pojďme tedy na to!" A tak Honislav Gertrudu jedním přesně mířeným mrdem zprofanoval a objemnou závějí semenné plazmy jí burácivě potřísnil kalikovou náprsenku a polovinu ohavného obličeje. "Tak jaký jsem byl, drahá?" optal se pyšně. "Bylo to neuvěřitelně romantické, velevážený Honislave, jste rozený milovník!" procedila Gertruda mezi zuby, snažíc se z nich vysrkat poslední zbytky lepkavého ejakulátu bohatého na vápník. Honislav se vítězoslavně poplácal po mohutných bedrech, Gertrudě špičkou prstu setřel lesknoucí se krůpěji mrdky z koutku rtů a zasněně jí pohleděl do šedého zákalu. "Já vím..." V ten moment se zpoza obzoru vynořilo ohnivě planoucí slunce, štěbetavé ptactvo rozehrálo svoji velkolepou árii a i ty kočky si své prdele lízaly konečně s radostí. Gertruda s Honislavem spolu žili šťastně až do léta páně 1942, kdy do země emigrovali nacističtí pohlaváři a celou osadu vyvraždili. A pokud je nikdo nepohřbil, tak v bramborových polích jejich ostatky hnijí dodnes... mno, tak jsem čekal něco na tento způsob, tedy takovou pohádku pro dospělé, ale Plíseň kůže je pohádkou jen a jen pro děti. Proto mi trochu uniká, proč tady z toho každej teče jak latrína, neb zas tak hustodémonský to nebylo a pokud je vaše IQ vyšší než dnešní datum a nejste pětiletý capart obdivující pastelové barvičky, tak tady tuto napomádovanou nudu asi nebudete tak květnatě glorifikovat. Každopádně dvě pizdy dávám za jednoduchou a rozkošnou animaci, jež mi dala vzpomenout na ty dětské vlhké noci, které jsem neúměrně dlouho trávil pod peřinou s komiksovým hentai pornem vlastní výroby. () (méně) (více)