Píseň moře

Kdo trochu něco ví o nenápadném, ale fatálním významu Irů a Skotů pro tvář Evropy v době, kdy se rozhodovalo o podobě jejího náboženství, nebude příběh dívky, na jejíž píseň čeká celé irské zásvětí jako na vysvobození, považovat za privátní záležitost jednoho ostrova. Přesto lze tuto pohádku vnímat ještě privátněji a pojmenovat ji příhodně "O rodině, která na to vyzrála". Taky by se to mohlo jmenovat Analogia entis. Ze stávajících komentářů nutno přečíst Havenohome. Dále lze doporučit kom. od forsythie a Flippera. Dodávám, že dvojpostava Machy-babičky z různých aspektů nápadně připomíná čarodějnická dvojčata v Mijazakiho Sen to Chihiro no kamikakushi (dichotomie hodné a zlé sestry zde však nemá protějšek v dvojitosti postav; Macha a babička jsou vlastně táž postava, dichotomii odpovídá proměna téže dvojpostavy v čase - což ovšem lze na podivně koexistující sestry v Sen to Chihiro rovněž uplatnit; právě pro tyto komplikace mi projednávaná podobnost připadá mimořádně zajímavá). (04.05.2015)

Vyzerá to krásne, postavičky sú roztomilé a hodí sa to k vianočnému času. Len neviem, či sa budú v príbehu vyznať deti, keď som sa v ňom nevyznal ani ja. Kto je kto v írskych mýtoch a tak podobne. Ale ostal mi priestor práve na obdivovanie takmer až avantgardnej animácie. Grafik je animátor: kubista a surrealista, čo dáva priestor pre rôzne geometrické tvary a vzájomné súvislosti. Napríklad tie štyri sovy v okne. Možno (asi skôr určite) si ešte film niekedy na Vianoce pozriem (možno už o pár dní), utriedim si nezrovnalosti a zvýšim hodnotenie. (19.12.2015)

Při sledování tohohle skvělého počinu mi bylo tak nějak strašně hezky u srdce, zdroj emocí a tvůrčí fantazie je zde nevyčerpatelný. K tomu ta kásná hudba a hrozně roztomilá animace. Konečně jsem viděl zase animovaný film, který je trošku odlišný od běžné produkce, dokáže nadchnout diváka každého věku,zavede vás do tak krásného a jiného světa než ten ve kterém žijeme, je prostě tak jednoduše křehký, citlivý a krásný.Během filmu se zcela zasníte, přestanete vnímat věci okolo a rázem jsou tu závěrečné titulky a vaše cesta plná snění, fantazie, emocí a jiných světů je u konce. Rozhodně na ní, ale jen tak nezapomenete. Já teda rozhodně ne, a pánům tvůrcům za ní převelice děkuji. P.S. Film si pusťe v opravdovém klidu a nejlépe večer. Je opravdu potřeba si ho užít a vžít se do něho. Jinak se připravíte o zážitek.:-) (18.08.2016)

Oproti současnému triumvirátu manga / Disney / Pixar je kreslený styl Písně moře příjemně svůj. Disproporční kresba umě doplňuje touhu tvůrců nahlédnout dětskýma očima intimní příběh o vypořádávání se se ztrátou blízké osoby skrze báje keltské mytologie. Tušená hranice mezi fantazií dítěte a jeho potýkáním se s reálným světem dává příběhu sílu a nesmírné kouzlo. Škoda jen závěrečných deseti minut. Z promluv dětí se totiž právě ono dětské vytrácí a oproti všemu, co přecházelo, v promluvách zůstává jen šustot scénáře zoufale dospělého a unaveného scénáristy. (16.09.2015)

Mám rád pohádky a né že ne i když jich okomentovaných moc nemám. Píseň moře, je jednou takovou, která si svůj komentář mít určitě zaslouží. Irská pohádka, ve skutečnosti mé očekávání daleko předčila. Tomm Moore, jehož pohádka Secret of Kells, byla v roce 2009 nominována na Oscara v kategorii, za nejlepší animovaný film, dávala tušit, že o jejím autorovi ještě v budoucnu uslyšíme. Stalo se a to velmi hlasitě. Pohádka je propletená keltskou mytologii a folklórem, který se mísí s běžnými lidskými tématy. Je prostě nádherná, animace je svěží, plná mnoha tradičních vizuálních motivů. Samostatnou a nádhernou kapitolou, je původní hudba od skladatele Bruna Coulaise a Irské folkové kapely Kila. Ti dodávají příběhu naprostou jedinečnost, úžasnost a genialitu. Pokud máte rádi jednoduchost a krásu zároveň, tak tenhle animovaný poklad, pro vás bude vrcholem letošního roku. (24.03.2015)