Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Lovreňáci a Velraňáci jsou dvě party kluků ze sousedních vesnic. S vervou sobě vlastní se nenávidí a bojují proti sobě s odhodláním svých statečných dětských srdcí. Jejich netradiční válečné trofeje - knoflíky, šle a pásky jsou na druhé straně vykupovány výprasky a tresty stejně urputných rodičů. Chlapci procházejí těžkou zkouškou, která jim dá poznat to nejdůležitější v životě. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (149)

Rocky62 

všechny recenze uživatele

Účel tohoto filmu je naprosto jasný. Vyronit nostalgickou slzu diváka vzpomínajícího při projekci na zlaté dětské časy. Nezazlívám mu to, filmy jako je tento mají jistě své kouzlo a z hlediska životních hodnot i svou cenu, ale více než 1* prostě dát nemohu. Jednoduše řečeno jsem se zkrátka nudil. Má averze na děti s tím nemá co dělat. Např. naše Pány kluky shledávám za kvalitní film. Chyba bude nejspíš ve mě, ale to mi nebrání prohlásit, že tahle rádoby vtipná záležitost je sračka. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Pergaudova klasika je milovanou knihou mého dětství... Tématiku klučičích "válek" se vším všudy už asi nikdo nikdy lépe nepopíše. Film mě svého času trochu zklamal, protože mi přišel o notný kus vážnější a méně rozpustilý, ale s odstupem času sportovně uznávám, že má své (nemalé) kouzlo a poetiku, kterou oceňuji právě když už nikdy se nevrátí pohádka mládí... smrrrk... A taky mi konečně objasnil, proč nikdy nemůžu být vůdce "smečky". Holt kdybych to by býval věděl... A na pinďoura stejně kašlu, protože důležitá je čest! ()

Reklama

junxi91 

všechny recenze uživatele

Knihu, jenž byla předlohou pro tento film jsem četl jako dítě. Tehdy mě celkem bavila, a tak jsem se nyní jako starý kokot rozhodl podívat se na film. Nebyla to už sice taková zábava, protože mě má dětská hravost a fantazie pod tlakem starostí a úzkostí už z velké části opustila. Přesto jsem se nechal unést tímto starým filmem, oslavujícím dětství, chlapecké hry a zobrazující silnou nevraživost mezi dvěma partami kluků ze sousedních vesnic – Loverňáky a Velraňáky, které se vzájemně nesnášejí, pokřikují po sobě a také se často vzájemně mydlí. Hlavní postavy jsou z tábora Loverňáků, především tedy jejich vůdce Lebrac, anebo zrádce Aztec. Na začátku vidíme malého Gibuse, který chce prodat sedlákovi známky proti nemocem, ale tomu je už prodali Velraňáci. Sedlák řekne dobrou věc – „Važte si zdraví. Zdraví je jen jedno, kdežto nemocí je spousta“. Gibus se pak dostane do potyčky s jedním Velraňákem, který jej nazve impotentem a Gibus neví, co to znamená. Při hovoru s kamarádem pronese své oblíbené „kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem to neřekl“. Tato věta v různých variacích od něj zazní několikrát. Při jedné z potyček je Lebrac zajat Velraňáky a má strach, že jej budou jako zajatce mučit, oni však mají v plánu něco lepšího – odřežou mu všechny knoflíky, tkaničky, cvočky, pásky a kšandy. Díky tomu se celé dílo jmenuje Knoflíková válka. Knoflíky jsou však drahé, a tak je třeba získat peníze na nové. Ne všichni však mohou přispívat. Kluci se zhlédnou v idejích republiky, kde jsou si všichni rovni, a tak musí každý přispívat, což nejde – někteří jsou bohatí, jiní chudí. A tak si začnou vydělávat peníze pomocí sběru hub, zmijí, a dokonce se jim povede ulovit lišku – chuděru ji vykouřili z její nory. Zato však na králíky jsou hodní a jeden zraněný ušák dokonce způsobí krátké příměří mezi oběma partami. Loverňáci si také postaví svůj dům, ve kterém se scházejí a kde jim mohou být celý svět a dospělí totálně volní. Avšak existenci domu a jeho polohu nahlásí zhrzený Aztec u Velraňáků, a ti jej pak pomocí ukradeného trakaře srovnají se zemí. Hoši na to však přijdou a se zrádcem se patřičně vypořádají. Nakonec i jejich otcové konečně pochopí, proč se tak řežou, proč jim chybí knoflíky a vzpomenou si na svá dětská léta, když se společně ožerou na poli. Ve filmu nechybí alkohol ani cigarety – naši dvanáctiletí bojovníci si je dopřávají ve svém dřevěném domě, a Aztec dostal pár panáků u jednoho Velraňáka doma. Je zde také nahota, protože když jdou hoši bojovat nazí, tak jim přece nemohou sebrat žádné trofeje. Aztec po vyhrané bitvě přesto pronese "kdyby sem to byl býval věděl, tak bysem sem nechodil". Skvělí byli také hoši s praky, schovaní vysoko na stromech a divil jsem se, jak se jim tam povedlo vylézt - vždyť minimálně dva metry od země nevyrůstala z kmene žádná větev. Vtipná byla také scéna s tvrdohlavým oslem, který zůstal stát na jednom místě, než jej v noci hoši konečně donutili pohnout se domů. Nejvíce pozornosti je soustředěno na Lebraca, který si užívá doma výprasky od svého otce za každý ztracený knoflík a pozdní příchod a také je mu vyhrožováno internátem, na který se mu vůbec nechce. No, troufám si tvrdit, že v dnešní době je nemožné, aby mladí kluci trávili svůj volný čas tímto způsobem – především venku a s prakem v ruce, protože rodiče jsou úzkostliví, děcka zlenivěly a mobily jim postupně kradou zbytky dětské fantazie. A děcka s cigaretami, alkoholem a běhající nahá po lese jsou v současné době absolutní tabu a nejedna sociální pracovnice by si na jejich rodičích ráda smlsla. Ne, že bych to obhajoval, ale aspoň byla sranda a kromě pár modřin se přece nikomu nic nestalo. () (méně) (více)

MM11 

všechny recenze uživatele

Citlivá klasika na motivy legendárního románu Louise Pergauda. Lovreňáci a Velraňáci definují správně ráznou partu, zdá se mi, že v dnešní době pouze romantizujícího vzezření. Ta jejich "neposkvrněnost" není náhodná, protože stejně idylicky vyhlíží další postavičky, v čele s laskavým panem učitelem. Tahle pohádka potěší a pobaví, ale zajímá dnes ještě někoho? ()

lobo87 

všechny recenze uživatele

Možno je na škodu, že ako prvú som videl Barratierovu verziu z roku 2011, pretože v porovnaní s ňou mi prišiel originál trošku menej emotívný, čo asi spôsobil fakt, že v dvojke sa pracuje s motívom vojny. Napriek tomu si myslím, že vďaka skvelým detským hercom ide o veľmi príjemnú rodinnú komédiu... 65% ()

Galerie (20)

Zajímavosti (6)

  • Postava Petita Gibuse (Martin Lartigue) se tak proslavila v Japonsku, že po něm pojmenovali značku čokolády. (sator)
  • Natáčeno v pískovně Saint-Arnoult-en-Yvelines, v lomech Poyers (Orphin) a na venkově v Bailleau-Armenonville. Scény v Longeverne jsou natočeny v Armenonville-les-Gâtineaux (Eure-et-Loir) a ty ve Velrans v Orphin (Yvelines). Poslední scéna se natáčí na Adolphe-Chérioux na rue Édouard Tremblay ve Vitry-sur-Seine. Rybářská párty se koná u rybníka Guiperreux v Poigny-la-Forêt. Yves Robert také využívá okolí svého pozemku, Moulin de la Gueville v Saint-Hilarion v Buttes Noires. (sator)

Související novinky

Zlín Film Festival s vůní  Francie

Zlín Film Festival s vůní Francie

04.05.2016

Filmové cestování po Evropě pokračuje letos výletem do provoněné Francie a Zlín Film Festival odtud přiveze návštěvníkům více než 40 archivních i nejnovějších filmových počinů. Sekce Dny francouzské… (více)

Reklama

Reklama